Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Blesk je nejznámějším projevem atmosférické elektřiny.
Je to vlastně elektrický zkrat, kterým příroda řeší nahromadění elektrostatického náboje. Běžný bouřkový mrak bývá obvykle vysoký 5-12 km, má průměr 5-10 km a vzniká ve výšce 2-5 km nad povrchem země. Vertikální proudění uvnitř mraku může probíhat rychlostí až 100 km/h, přičemž se vzájemně třou vodní kapky a ledové krystalky a dávají tak vznik elektrostatickému náboji. Kladně nabité částice se hromadí nahoře, záporně nabité dole, blíž zemi. Elektrické pole mezi mrakem a zemí může dosáhnout hodnot až stovek kV/m. Při výboji dojde nejprve k tvorbě tzv. kanálu mezi oblakem a zemí tzv. vyhledávacím výbojem o průměru asi 10 m. Vyhledávací výboj vlastně přitáhne výboj od země a uzavře elektrický oblouk. Samotný oblouk pak postupuje rychlostí kolem
100 000 km/s, uvnitř výboje přesahuje teplota 10 000 stupňů Celsia a tlak asi stonásobku běžného atmosférického tlaku. Blesk se může "přetrhnout", to znamená, že po snížení náboje může dojít k jeho přelití uvnitř oblaku a ve vytvořeném kanálu dochází k slabším následným výbojům, kterých může být až několik desítek, takže celkový vývoj blesku může trvat i několik desítek milisekund. Kanálem blesku můžou rychle za sebou probíhat další výboje. Elektrický proud v běžném hlavním blesku dosahuje 20 000 až 50 000 Ampérů, v následném výboji stovek Ampér. Parametry blesku se samozřejmě velmi liší a tím se liší i případný účinek na domy nebo jiné objekty. Plasmové jádro vyhledávacího výboje má průměr asi 1 cm a svou vysokou teplotou může způsobit zážeh. Zážeh může způsobit i vysoká frekvence proudu uvnitř výboje, která může dosahovat desítek MHz. Kdybychom uměli "spoutat" blesk, nepotřebovali bychom elektrárny. Jeden blesk totiž může představovat v tisícině sekundy 1000 kilowatthodin, stačil by tedy zásobovat elektřinou větší domácnost celý rok.
podstatou hromu, který blesk provází, je rázová vlna v bleskovém kanálu a následný vzdušný pohyb při uzavírání kanálu? Na střeše tedy určitě nemáme hromosvod, ale bleskosvod!
Komu nestačí normální blesk a chtěl by se dozvědět něco zajímavého o kulovém blesku, ať si opatří knížku Podivuhodné přírodní úkazy autora Ivana Štolla z nakladatelství Fragment. Je to moc zajímavé čtení.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.