Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Nikdy si nebyly francouzské Cadarache a japonské Rokkasho tak vzdálené jako onoho slunného dopoledne roku 2005. Tehdy se rozhodlo, že tokamak ITER se postaví v Cadarache a v Rokkasho Muro bude „pouze“ komplex International Fusion Energy Research Centre (IFERC). Japonsko bylo zklamané. Emoce však vyprchaly a zdánlivě nepřekonatelná vzdálenost se po deseti letech zkracuje na několik minut. Tak dlouho totiž bude trvat, než se data generovaná výstřelem v tokamaku ITER objeví v počítačích Remote Experimentation Centre (REC – Vzdáleného experimentálního střediska) patřících IFERC v původně zapomenuté rybářské vesničce Rokkasho Muro, deset tisíc kilometrů od tokamaku. Nicméně překonat vzdálenost čtvrtiny rovníku je i pro nehmotná data určitý problém…
Remote Experimentation Centre v japonském Rokkasho je jeden ze tří ústavů se sídlem v International Fusion Energy Research Centre. IFERC je součástí dohody podepsané mezi Evropskou unií a Japonskem v roce 2007 s cílem urychlit průmyslové uvolňování energie fúzí prostřednictvím moderního výzkumu. Remote Experimentation Centre v Rokkasho disponuje kopií ovládací místnosti tokamaku ITER v Cadarache a umožní japonským kolegům účast – ač „pouze“ na dálku – na experimentech na ITER. Experimentální data vyrobená během výstřelu tokamaku v Cadarache budou japonským výzkumníkům v masivních databankách REC přístupná prakticky okamžitě.
Terabyte experimentálních dat krát padesát
Každé z prvních plazmat tokamaku ITER, ve kterém ještě nebude probíhat termojaderná fúze, představuje 1 terabyte (tera = 1012) experimentálních dat – ekvivalent plného komerčního hard disku. Jakmile ITER začne pracovat s termojadernou fúzí, tak se množství dat zvětší padesátkrát.
Přenos takového množství dat v čase odpovídajícím přestávkám mezi výstřely v tokamaku ITER, to je intervalu 30 až 60 minut, zkoušeli letos v září informatici z ITER a jejich kolegové z japonských ústavů National Institutes for Quantum and Radiological Science and Technology (QST, Národní ústav pro kvantovou a radiologickou vědu a technologii), National Institute for Fusion Science (NIFS, Národní ústav pro fúzní vědu) and National Institute of Informatics (NII, Národní ústav pro informatiku). Podrobné výsledky pokusu zveřejnila říjnová 26. konference IAEA o energii fúze (FEC) v Kyotu.
Výsledek experimentu – neuvěřitelný datový přenos
Od 30. srpna do 5. září se denně zkušebně z ITER do Rokkasho průměrnou rychlostí 7,9 Gbps (gigabitů za sekundu, 1 600krát rychleji, než je průměrné globální širokopásmové spojení) přenášelo 50 TB (terabytů). Tento přenos dosud největší mezikontinentální rychlostí přenosu dat, představuje v moderní informační vědě a technologii obrovský skok.
Úspěšné zvládnutí gigantického datového přenosu umožnil super-rychlý protokol Massively Multi-Connection File Transfer Protocol (MMCFTP) vyvinutý v japonském ústavu National Institute of Informatics. Tento ústav založil souběžně s panevropskou sítí pro výzkumnou a vzdělávací komunitu (GÉANT) soukromou, stabilní a vysoce bezpečnou virtuální síť, která používá nově ustavené přímé vysokorychlostní spojení mezi Evropou a Japonskem. Díky novému spojení se čas pro překonání vzdálenosti čtvrtiny zemského poledníku zmenšil o jednu třetinu.
Z důvodu co možná nejvěrnější simulace skutečných podmínek pro budoucí experimenty ITER se přenášela data získaná na skutečných fúzních zařízeních: z japonského stelarátoru Large Helical Device (LHD) a z již nefunkčního tokamaku JT-60.
Dálkově lze ovládat jen českého Golema
Původně se uvažovalo o tom, že bude možné tokamak ITER ovládat z Japonska. Konečně název Remote Experimentation Centre tomu napovídá. Nakonec se však od projektu upustilo. A tak první tokamak na světě, který můžete (ano, dokonce i vy) ovládat na dálku, je náš český Golem v Praze na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V Japonsku by měl existovat „pouze“ okamžitý přístup k datům naměřeným na tokamaku ITER, což je u Golema již dnes samozřejmé. Ovšem samozřejmě nelze srovnávat nejdéle fungující (≈ 55 let) tokamak Golem a poslední výkřik fúzní vědy a technologie, který se teprve staví…
Ilustrace použity s laskavým svolením ITER Organization.
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud.
Průzkum vesmíru potřebuje jadernou energii. Jedině jaderné štěpení totiž dokáže poskytnout spolehlivý, dlouhodobý a přitom kompaktní zdroj energie, který potřebují kosmické lodě ...
Zlámaný pětník bych nevsadil na to, že v Argentině někdo ví, že existuje v daleké Evropě nějaké město Sokolov, stejně tak, že v Sokolově někdo ví o tom, že na začátku minulého ...
Nečekaně jste dosáhli datového limitu? Nebo jste si všimli, že se vám internet po dlouhém streamování zpomaluje? Tolik populární streamování rychle spotřebovává ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.