Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne". Ověřit si skutečnou radiační situaci můžeme snadno na webu SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) nebo SÚRO (Státní úřad pro radiační ochranu). O síti včasného zjištění a státním systému monitorování radiace i nových programech zapojení veřejnosti jsme psali v článku Ochrana obyvatel ČR před radiací - MONRAS, RAMESIS, SAFECAST. Nyní se rýsuje další z projektů SÚRO - nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení externího ozáření osob.
"V případech radiačních nehod nebo krizových situací spojených se zlovolným zneužitím radioaktivních látek (terorismus) může dojít k závažnému ozáření zasahujících osob (policie, hasiči, záchranáři)", říká Ing. Daniela Ekendahl, vedoucí oddělení dozimetrie, SÚRO. "Většina z nich však zatím není vybavena osobními dozimetry, které by umožnily stanovit osobní dávku, jejíž znalost je jedním ze základních požadavků pro účinnou následnou odpovídající lékařskou péči." Plošné vybavení členů záchranných složek klasickými komerčně dostupnými osobními dozimetry, stejně tak jako preventivní instalace klasických dozimetrů prostředí do veřejných prostor nebo životního prostředí, jsou totiž spojeny s nepřiměřeně vysokými náklady na pořízení, provoz i údržbu tohoto systému (řádově jednotky až desítky tisíc korun za kus). Obvykle je dozimetrem vybaven pouze jeden pracovník z týmu, který provádí prvotní průzkum. Pracovníkům SÚRO se podařilo zkonstruovat dozimetr, který rovněž umožňuje měřit míru ozáření, ale stojí pouhé procento obvyklé ceny.
Kuchyňská sůl - jak prosté!
V rámci projektu Nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení externího ozáření osob v operačním prostředí se podařilo vyvinout jednoduchý levný dozimetr. Tím je malé plastové pouzdro obsahující běžnou kuchyňskou sůl NaCl, jež po kontaktu s ionizujícím zářením vykazuje luminiscenci, a tu lze snadno v laboratoři vyvolat a vyhodnotit. Z množství uvolněného světla lze vypočítat dávku záření. Dozimetr byl vyvinut ve dvou variantách – jako osobní dozimetr a jako radiační indikátor pro umístění v prostředí. Praktická použitelnost dozimetrů včetně metody vyhodnocení byla experimentálně ověřena. Cena je na úrovni přibližně 1 % pořizovací ceny klasických dozimetrů.
Příklady z praxe, kde by dozimetr mohl mít velký význam
Vyhodnocení možného ozáření dobrovolných hasičů a celníků
Hasič nebo celník může nosit dozimetr v kapse oděvu. Dozimetr přitom nevyžaduje žádnou údržbu. V případě události s podezřením na možné vystavení radiaci se dozimetr odešle k vyhodnocení do laboratoře SÚRO. Pokud by k ozáření skutečně došlo, přijmou se v závislosti na velikosti dávky odpovídající opatření, jako je například vyřazení pracovníka z takové činnosti, která by mohla vést k dalšímu ozáření, nebo včasné poskytnutí potřebné lékařské péče u vysokých dávek. Ve speciálních odůvodněných případech může být dozimetr pracovníka vyhodnocován pravidelně. Dozimetr se může použít i pro měření dávky z externího ozáření ve strategicky vybraných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob a kde existuje eventuální riziko teroristického útoku (tedy tzv. měkké cíle) - metro, obchodní domy, exponované veřejné prostory. Z výsledku měření dozimetru lze usuzovat na úroveň radiace v prostorách, kde byl umístěn, a přijmout následná opatření.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.