Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 593

Nejžhavější části tokamaku ITER

Tepelný tok dopadající na terče divertoru (spodní část vakuové komory) ITER bude desetkrát vyšší než tok, který působí na vesmírnou loď při jejím vstupu do zemské atmosféry. Provádějí se pečlivé prototypové a zkušební kampaně, které připravují výrobu vysoce odolných technických komponent; na jaře byl v Evropě dosažen další milník v rozvojovém programu vnitřního vertikálního divertorového terče.

Fotogalerie (2)
Tento prototyp vnitřního vertikálního terče v měřítku 1:1 byl vyroben evropským dodavatelem AnsaldoNucleare jako součást kvalifikačního výrobního programu. Vnitřní svislý terč (zdůrazněný, vpravo dole) je jednou ze tří částí směřujících k plazmatu, které

Terč divertoru

Prototyp vnitřního vertikálního terče v měřítku 1:1 vyrobil evropský dodavatel Ansaldo Nucleare jako součást kvalifikačního výrobního programu. Vnitřní svislý terč je jednou ze tří částí obrácených k plazmatu, které jsou přítomné na každé divertorové kazetě. V zařízení ITER se může horké plazma udržet pouze tehdy, jsou-li odpadní plyny a nečistoty neustále odčerpávány ze zařízení pryč. Komponenta - divertor, která je odvádí, je umístěná na spodní straně zařízení a je tvořená nosnou konstrukcí z nerezové oceli a třemi terči namířenými k plazmatu (plasma facing components). Divertor bude čelit tepelným tokům (10 až 20) MW/m2. Bombardování bude obzvláště intenzivní pro vertikální terče, které jsou umístěné na průsečíku silokřivek magnetického pole.

Sázka na wolfram

Přibližně 300 000 jednotlivých monobloků z wolframu bude chránit komponenty namířené do plazmatu. Každý musí být přesně tvarován a přesně umístěn; usazení měří metrologové z Domácí evropské agentury. Jako materiál chránící součástky namířené do plazmatu byl vybrán wolfram, lesklý, stříbřitě bílý žáruvzdorný kov, s vysokou teplotou tavení (3 400 °C). Prototypování a zkoušení probíhají v Rusku, Japonsku a v Evropě. Maximální očekávaná teplota na povrchu wolframu vnitřního vertikálního terče bude asi 1 000 °C za normálních provozních podmínek a 2 000 °C za mimořádných podmínek.

Prototyp 1:1

Několik dodavatelů v Evropě nejprve vyrobilo a testovalo během předkvalifikační fáze malé wolframové monobloky namontované kolem chladicích kanálů (1/20). Následně dostali za úkol vyrobit prototypy v měřítku 1:1. Půl tuny těžké a 1,5 metru dlouhé komponenty jsou vyrobeny z masivní zakřivené oceli nosné konstrukce a jsou pokryty 1 104 wolframovými monobloky aktivně chlazenými tlakovou vodou. "Prototyp v měřítku 1:1 demonstruje schopnosti průmyslu vyrábět v souladu s jadernou normou, zejména pokud jde o svařovací techniky," říká Frédéric Escourbiac, vedoucí divize Divertor. "Musí respektovat přísné tolerance vyplývající z nutnosti dokonale sladit jednotlivé součásti tvořící zařízení. Je to skvělý první krok, který se povedl, a nyní potřebujeme společně s našimi partnery z tuzemské agentury, aby usilovali o zajištění podobné úrovně při sériové výrobě."

Ansaldo Nucleare (Itálie) je prvním dodavatelem, který ve spolupráci s hlavními subdodavateli Ansaldo Energia, ENEA a Waltem Tosto dokončil svůj prototyp. Ten bude nyní putovat do Ústavu I. P. Jefremova v Petrohradě, aby tam podstoupil řadu tepelných zkoušek.

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak

Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.

Řízení obnovitelných zdrojů ČEZ z jednoho místa

Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...

Dovoz energií je Achillovou patou Evropy

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.

Horní nádrž Dlouhých strání se natírá „opalovacím krémem“

Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...

Fyzikální soutěž „Vím proč“ zná letošní vítěze

Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail