Tepelný tok dopadající na terče divertoru (spodní část vakuové komory) ITER bude desetkrát vyšší než tok, který působí na vesmírnou loď při jejím vstupu do zemské atmosféry. Provádějí se pečlivé prototypové a zkušební kampaně, které připravují výrobu vysoce odolných technických komponent; na jaře byl v Evropě dosažen další milník v rozvojovém programu vnitřního vertikálního divertorového terče.
Fotogalerie (2)
Terč divertoru
Prototyp vnitřního vertikálního terče v měřítku 1:1 vyrobil evropský dodavatel Ansaldo Nucleare jako součást kvalifikačního výrobního programu. Vnitřní svislý terč je jednou ze tří částí obrácených k plazmatu, které jsou přítomné na každé divertorové kazetě. V zařízení ITER se může horké plazma udržet pouze tehdy, jsou-li odpadní plyny a nečistoty neustále odčerpávány ze zařízení pryč. Komponenta - divertor, která je odvádí, je umístěná na spodní straně zařízení a je tvořená nosnou konstrukcí z nerezové oceli a třemi terči namířenými k plazmatu (plasma facing components). Divertor bude čelit tepelným tokům (10 až 20) MW/m2. Bombardování bude obzvláště intenzivní pro vertikální terče, které jsou umístěné na průsečíku silokřivek magnetického pole.
Sázka na wolfram
Přibližně 300 000 jednotlivých monobloků z wolframu bude chránit komponenty namířené do plazmatu. Každý musí být přesně tvarován a přesně umístěn; usazení měří metrologové z Domácí evropské agentury. Jako materiál chránící součástky namířené do plazmatu byl vybrán wolfram, lesklý, stříbřitě bílý žáruvzdorný kov, s vysokou teplotou tavení (3 400 °C). Prototypování a zkoušení probíhají v Rusku, Japonsku a v Evropě. Maximální očekávaná teplota na povrchu wolframu vnitřního vertikálního terče bude asi 1 000 °C za normálních provozních podmínek a 2 000 °C za mimořádných podmínek.
Prototyp 1:1
Několik dodavatelů v Evropě nejprve vyrobilo a testovalo během předkvalifikační fáze malé wolframové monobloky namontované kolem chladicích kanálů (1/20). Následně dostali za úkol vyrobit prototypy v měřítku 1:1. Půl tuny těžké a 1,5 metru dlouhé komponenty jsou vyrobeny z masivní zakřivené oceli nosné konstrukce a jsou pokryty 1 104 wolframovými monobloky aktivně chlazenými tlakovou vodou. "Prototyp v měřítku 1:1 demonstruje schopnosti průmyslu vyrábět v souladu s jadernou normou, zejména pokud jde o svařovací techniky," říká Frédéric Escourbiac, vedoucí divize Divertor. "Musí respektovat přísné tolerance vyplývající z nutnosti dokonale sladit jednotlivé součásti tvořící zařízení. Je to skvělý první krok, který se povedl, a nyní potřebujeme společně s našimi partnery z tuzemské agentury, aby usilovali o zajištění podobné úrovně při sériové výrobě."
Ansaldo Nucleare (Itálie) je prvním dodavatelem, který ve spolupráci s hlavními subdodavateli Ansaldo Energia, ENEA a Waltem Tosto dokončil svůj prototyp. Ten bude nyní putovat do Ústavu I. P. Jefremova v Petrohradě, aby tam podstoupil řadu tepelných zkoušek.
Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
