Další etapa hledání hlubinného úložiště splněna

ÚJV Řež letos v červnu úspěšně dokončila šestiletý projekt pro podporu hodnocení bezpečnosti hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v ČR. Prostřednictvím své divize Radioaktivní odpady a vyřazování vedla projekt jako hlavní dodavatel pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je v ČR na základě zákona zodpovědná za hospodaření s radioaktivními odpady. Řešení zahrnovalo celkem 44 dílčích podprojektů a publikování téměř 240 odborných zpráv. Mezi nejdůležitější výsledky komplexních prací patří pilotní výpočet hodnotící dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště (HÚ) použitého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, s reálnými daty z předpokládané hloubky HÚ a příprava podkladů pro proces hodnocení všech potenciálních lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Celý proces byl uzavřen doporučením 4 lokalit pro další detailní průzkumné práce.

Proč hledáme místo pro hlubinné úložiště

Na základě mezinárodních právních úprav odpovídá ČR za vlastní radioaktivní odpad a nese všechny náklady s ním spojené. V podmínkách ČR je hlubinné úložiště jedinou reálnou a technicky a ekonomicky realizovatelnou možností, jak uzavřít palivový cyklus jaderných elektráren a výzkumných reaktorů; tj. jak dlouhodobě (navždy) naložit s vyhořelým jaderným palivem. Ve hlubinném úložišti navíc musí být v uložen i radioaktivní odpad, který nelze uložit v již provozovaných úložištích. Vývoj HÚ je současně i jedním ze způsobů, jak zabezpečit, aby budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená technická, ekonomická a společenská zátěž.

Multibariérový princip

Podstatou bezpečného uložení jakéhokoliv radioaktivního odpadu je jeho dlouhodobá izolace od životního prostředí až do doby, kdy jeho radioaktivita klesne na úroveň srovnatelnou s radioaktivitou hostitelského prostředí. Pro dosažení tohoto cíle se využívá multibariérový princip, kdy je vlastní radioaktivní odpad, např. bývalé vyhořelé jaderné palivo, umístěn do několika navzájem nezávislých bariér. V případě hlubinného úložiště se jedná minimálně o: úložný obalový soubor, výplňový a zásypový materiál a hostitelské (geologické) prostředí. Každá z těchto bariér musí splňovat předem stanovené fyzikální a chemické vlastnosti a musí bránit průniku radioaktivity do další složky úložného systému. Proto je nutné, aby geologické prostředí, ve kterém je hlubinné úložiště umístěno, bylo co „nejhomogennější“, bez výrazných geologických poruch (pukliny, zlomy) a bez výskytu současné a budoucí lidské aktivity, která by mohla narušit izolační vlastnosti úložného systému.

Je to běh na dlouhou trať

Výběr lokalit hlubinného úložiště začal ještě koncem 80. a počátkem 90. let minulého století v ČSFR a poté v ČR a po přibližně 30 letech vyústil v identifikaci čtyř potenciálních lokalit. Náš národní postup je ve srovnání s jinými zeměmi, např. Finskem, které už HÚ staví, přibližně o 15 let opožděný, otevření hotového úložiště se plánuje až na rok 2065.

Jsou jiné možnosti?

Dlouhodobě, cca od 60. let minulého století, jsou jedinými dvěma možnostmi, jak bezpečně naložit s vyhořelým jaderným palivem, jeho přímé uložení nebo přepracování. Obě tyto možnosti vyžadují výstavbu hlubinného úložiště. V prvním případě pro veškeré vyhořelé jaderné palivo a ve druhém minimálně pro vysoce radioaktivní odpad, který při přepracování vzniká, a vyhořelé palivo typu MOX, pokud by se využívalo. Žádná možnost „bezodpadového“ nakládání s vyhořelým jaderným palivem neexistuje, a s vysokým stupněm pravděpodobnosti v blízké budoucnosti ani existovat nebude.

I když se v případě uloženého radioaktivního odpadu s jeho dalším využitím nepočítá, neznamená to, že s ním po omezenou dobu nebude možné nakládat. V případě hlubinného úložiště do doby, než budou úložné prostory uzavřeny, lze zabezpečit, aby uložený materiál bylo možné vyjmout, pokud takový požadavek v budoucnu vyvstane. Konkrétně to vzhledem k plánovanému zahájení provozu úložiště v roce 2065 a minimálně 50 letem provozu znamená, že s uloženým radioaktivním odpadem by mohlo být nakládáno alespoň do roku 2115.

Úloha výzkumu

ÚJV Řež poskytuje komplexní výzkumnou a vývojovou podporu programu hlubinného úložiště v ČR už od roku 1994. V letos ukončeném projektu Výzkumná podpora bezpečnostního hodnocení HÚ (2014–2020) byl součástí prací hlavně výzkum a řešení bariér úložišť radioaktivních odpadů, testování a hodnocení vlastností horninového prostředí a hodnocení dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Na projektu se podílelo sedm hlavních subdodavatelů: Česká geologická služba, PROGEO, s. r. o., ČVUT, Technická univerzita v Liberci, Centrum výzkumu Řež s. r. o., Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. a CHEMCOMEX Praha, a. s. Dílčí projekty zahrnovaly práce cca 250 specialistů z řady technických a přírodovědných oborů, jako je např. chování vyhořelého jaderného paliva (VJP) a radioaktivního odpadu (RAO), chování obalových souborů pro VJP a RAO, chování tlumicích a výplňových materiálů, řešení úložných vrtů, chování horninového prostředí, transportu radionuklidů z úložiště a výzkum charakterizace horninového prostředí a řadu dalších.

Za šest let trvání projektu bylo publikovány ve velkém množství odborná zprávy, mapové podklady, geologické a hydrogeologické modely, odborné publikace, mnoho konferenčních příspěvků a dalších specializovaných materiálů. V řadě zkoumaných oblastí přispěly poznatky z projektu k posunu odborného know-how.

Bude se rozhodovat mezi čtyřmi lokalitami

Projekt přípravy Hlubinného úložiště v ČR bude nyní pokračovat dalším stupněm bezpečnostního hodnocení pro 4 lokality, které prošly zúženým výběrem: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku.

Zdroje: TZ ÚJV Řež, www.sujb.cz