Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 490

Další etapa hledání hlubinného úložiště splněna

ÚJV Řež letos v červnu úspěšně dokončila šestiletý projekt pro podporu hodnocení bezpečnosti hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v ČR. Prostřednictvím své divize Radioaktivní odpady a vyřazování vedla projekt jako hlavní dodavatel pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je v ČR na základě zákona zodpovědná za hospodaření s radioaktivními odpady. Řešení zahrnovalo celkem 44 dílčích podprojektů a publikování téměř 240 odborných zpráv. Mezi nejdůležitější výsledky komplexních prací patří pilotní výpočet hodnotící dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště (HÚ) použitého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, s reálnými daty z předpokládané hloubky HÚ a příprava podkladů pro proces hodnocení všech potenciálních lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Celý proces byl uzavřen doporučením 4 lokalit pro další detailní průzkumné práce.

Fotogalerie (3)
Kolony pro dlouhodobé sledování změn chemismu a mineralogie cementových materiálů při interakci s podzemní vodou. Jsou naplněny třemi různými materiály používanými při zpracovávání a ukládání RAO. (Foto UJV)

Proč hledáme místo pro hlubinné úložiště

Na základě mezinárodních právních úprav odpovídá ČR za vlastní radioaktivní odpad a nese všechny náklady s ním spojené. V podmínkách ČR je hlubinné úložiště jedinou reálnou a technicky a ekonomicky realizovatelnou možností, jak uzavřít palivový cyklus jaderných elektráren a výzkumných reaktorů; tj. jak dlouhodobě (navždy) naložit s vyhořelým jaderným palivem. Ve hlubinném úložišti navíc musí být v uložen i radioaktivní odpad, který nelze uložit v již provozovaných úložištích. Vývoj HÚ je současně i jedním ze způsobů, jak zabezpečit, aby budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená technická, ekonomická a společenská zátěž.

Multibariérový princip

Podstatou bezpečného uložení jakéhokoliv radioaktivního odpadu je jeho dlouhodobá izolace od životního prostředí až do doby, kdy jeho radioaktivita klesne na úroveň srovnatelnou s radioaktivitou hostitelského prostředí. Pro dosažení tohoto cíle se využívá multibariérový princip, kdy je vlastní radioaktivní odpad, např. bývalé vyhořelé jaderné palivo, umístěn do několika navzájem nezávislých bariér. V případě hlubinného úložiště se jedná minimálně o: úložný obalový soubor, výplňový a zásypový materiál a hostitelské (geologické) prostředí. Každá z těchto bariér musí splňovat předem stanovené fyzikální a chemické vlastnosti a musí bránit průniku radioaktivity do další složky úložného systému. Proto je nutné, aby geologické prostředí, ve kterém je hlubinné úložiště umístěno, bylo co „nejhomogennější“, bez výrazných geologických poruch (pukliny, zlomy) a bez výskytu současné a budoucí lidské aktivity, která by mohla narušit izolační vlastnosti úložného systému.

Je to běh na dlouhou trať

Výběr lokalit hlubinného úložiště začal ještě koncem 80. a počátkem 90. let minulého století v ČSFR a poté v ČR a po přibližně 30 letech vyústil v identifikaci čtyř potenciálních lokalit. Náš národní postup je ve srovnání s jinými zeměmi, např. Finskem, které už HÚ staví, přibližně o 15 let opožděný, otevření hotového úložiště se plánuje až na rok 2065.

Jsou jiné možnosti?

Dlouhodobě, cca od 60. let minulého století, jsou jedinými dvěma možnostmi, jak bezpečně naložit s vyhořelým jaderným palivem, jeho přímé uložení nebo přepracování. Obě tyto možnosti vyžadují výstavbu hlubinného úložiště. V prvním případě pro veškeré vyhořelé jaderné palivo a ve druhém minimálně pro vysoce radioaktivní odpad, který při přepracování vzniká, a vyhořelé palivo typu MOX, pokud by se využívalo. Žádná možnost „bezodpadového“ nakládání s vyhořelým jaderným palivem neexistuje, a s vysokým stupněm pravděpodobnosti v blízké budoucnosti ani existovat nebude.

I když se v případě uloženého radioaktivního odpadu s jeho dalším využitím nepočítá, neznamená to, že s ním po omezenou dobu nebude možné nakládat. V případě hlubinného úložiště do doby, než budou úložné prostory uzavřeny, lze zabezpečit, aby uložený materiál bylo možné vyjmout, pokud takový požadavek v budoucnu vyvstane. Konkrétně to vzhledem k plánovanému zahájení provozu úložiště v roce 2065 a minimálně 50 letem provozu znamená, že s uloženým radioaktivním odpadem by mohlo být nakládáno alespoň do roku 2115.

Úloha výzkumu

ÚJV Řež poskytuje komplexní výzkumnou a vývojovou podporu programu hlubinného úložiště v ČR už od roku 1994. V letos ukončeném projektu Výzkumná podpora bezpečnostního hodnocení HÚ (2014–2020) byl součástí prací hlavně výzkum a řešení bariér úložišť radioaktivních odpadů, testování a hodnocení vlastností horninového prostředí a hodnocení dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Na projektu se podílelo sedm hlavních subdodavatelů: Česká geologická služba, PROGEO, s. r. o., ČVUT, Technická univerzita v Liberci, Centrum výzkumu Řež s. r. o., Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. a CHEMCOMEX Praha, a. s. Dílčí projekty zahrnovaly práce cca 250 specialistů z řady technických a přírodovědných oborů, jako je např. chování vyhořelého jaderného paliva (VJP) a radioaktivního odpadu (RAO), chování obalových souborů pro VJP a RAO, chování tlumicích a výplňových materiálů, řešení úložných vrtů, chování horninového prostředí, transportu radionuklidů z úložiště a výzkum charakterizace horninového prostředí a řadu dalších.

Za šest let trvání projektu bylo publikovány ve velkém množství odborná zprávy, mapové podklady, geologické a hydrogeologické modely, odborné publikace, mnoho konferenčních příspěvků a dalších specializovaných materiálů. V řadě zkoumaných oblastí přispěly poznatky z projektu k posunu odborného know-how.

Bude se rozhodovat mezi čtyřmi lokalitami

Projekt přípravy Hlubinného úložiště v ČR bude nyní pokračovat dalším stupněm bezpečnostního hodnocení pro 4 lokality, které prošly zúženým výběrem: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku.

 

Zdroje: TZ ÚJV Řež, www.sujb.cz

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

První dřevěná větrná elektrárna

Finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion postavily na švédském ostrově poblíž Göteborgu první dřevěnou věž pro větrnou elektrárnu.

První malé jaderné reaktory by mohly být v provozu už koncem desetiletí

Malé modulární jaderné reaktory (Small Modular Reactors - SMR), které jsou v současnosti velkým tématem jaderné energetiky, vyvíjí na celém světě řada firem, a podle některých ...

Co se starými lithiovými bateriemi?

Současná globální snaha elektrifikovat dopravu (v zájmu ochrany klimatu) i snaha vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jeden velký problém, ...

Češi jako 9. na světě před 65 lety úspěšně rozštěpili atom

Před 65 lety, v noci na 25. září 1957, se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou řetězovou štěpnou reakci.

Prastarý zdroj kyslíku

Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail