Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 414

Další etapa hledání hlubinného úložiště splněna

ÚJV Řež letos v červnu úspěšně dokončila šestiletý projekt pro podporu hodnocení bezpečnosti hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v ČR. Prostřednictvím své divize Radioaktivní odpady a vyřazování vedla projekt jako hlavní dodavatel pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je v ČR na základě zákona zodpovědná za hospodaření s radioaktivními odpady. Řešení zahrnovalo celkem 44 dílčích podprojektů a publikování téměř 240 odborných zpráv. Mezi nejdůležitější výsledky komplexních prací patří pilotní výpočet hodnotící dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště (HÚ) použitého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, s reálnými daty z předpokládané hloubky HÚ a příprava podkladů pro proces hodnocení všech potenciálních lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Celý proces byl uzavřen doporučením 4 lokalit pro další detailní průzkumné práce.

Fotogalerie (3)
Kolony pro dlouhodobé sledování změn chemismu a mineralogie cementových materiálů při interakci s podzemní vodou. Jsou naplněny třemi různými materiály používanými při zpracovávání a ukládání RAO. (Foto UJV)

Proč hledáme místo pro hlubinné úložiště

Na základě mezinárodních právních úprav odpovídá ČR za vlastní radioaktivní odpad a nese všechny náklady s ním spojené. V podmínkách ČR je hlubinné úložiště jedinou reálnou a technicky a ekonomicky realizovatelnou možností, jak uzavřít palivový cyklus jaderných elektráren a výzkumných reaktorů; tj. jak dlouhodobě (navždy) naložit s vyhořelým jaderným palivem. Ve hlubinném úložišti navíc musí být v uložen i radioaktivní odpad, který nelze uložit v již provozovaných úložištích. Vývoj HÚ je současně i jedním ze způsobů, jak zabezpečit, aby budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená technická, ekonomická a společenská zátěž.

Multibariérový princip

Podstatou bezpečného uložení jakéhokoliv radioaktivního odpadu je jeho dlouhodobá izolace od životního prostředí až do doby, kdy jeho radioaktivita klesne na úroveň srovnatelnou s radioaktivitou hostitelského prostředí. Pro dosažení tohoto cíle se využívá multibariérový princip, kdy je vlastní radioaktivní odpad, např. bývalé vyhořelé jaderné palivo, umístěn do několika navzájem nezávislých bariér. V případě hlubinného úložiště se jedná minimálně o: úložný obalový soubor, výplňový a zásypový materiál a hostitelské (geologické) prostředí. Každá z těchto bariér musí splňovat předem stanovené fyzikální a chemické vlastnosti a musí bránit průniku radioaktivity do další složky úložného systému. Proto je nutné, aby geologické prostředí, ve kterém je hlubinné úložiště umístěno, bylo co „nejhomogennější“, bez výrazných geologických poruch (pukliny, zlomy) a bez výskytu současné a budoucí lidské aktivity, která by mohla narušit izolační vlastnosti úložného systému.

Je to běh na dlouhou trať

Výběr lokalit hlubinného úložiště začal ještě koncem 80. a počátkem 90. let minulého století v ČSFR a poté v ČR a po přibližně 30 letech vyústil v identifikaci čtyř potenciálních lokalit. Náš národní postup je ve srovnání s jinými zeměmi, např. Finskem, které už HÚ staví, přibližně o 15 let opožděný, otevření hotového úložiště se plánuje až na rok 2065.

Jsou jiné možnosti?

Dlouhodobě, cca od 60. let minulého století, jsou jedinými dvěma možnostmi, jak bezpečně naložit s vyhořelým jaderným palivem, jeho přímé uložení nebo přepracování. Obě tyto možnosti vyžadují výstavbu hlubinného úložiště. V prvním případě pro veškeré vyhořelé jaderné palivo a ve druhém minimálně pro vysoce radioaktivní odpad, který při přepracování vzniká, a vyhořelé palivo typu MOX, pokud by se využívalo. Žádná možnost „bezodpadového“ nakládání s vyhořelým jaderným palivem neexistuje, a s vysokým stupněm pravděpodobnosti v blízké budoucnosti ani existovat nebude.

I když se v případě uloženého radioaktivního odpadu s jeho dalším využitím nepočítá, neznamená to, že s ním po omezenou dobu nebude možné nakládat. V případě hlubinného úložiště do doby, než budou úložné prostory uzavřeny, lze zabezpečit, aby uložený materiál bylo možné vyjmout, pokud takový požadavek v budoucnu vyvstane. Konkrétně to vzhledem k plánovanému zahájení provozu úložiště v roce 2065 a minimálně 50 letem provozu znamená, že s uloženým radioaktivním odpadem by mohlo být nakládáno alespoň do roku 2115.

Úloha výzkumu

ÚJV Řež poskytuje komplexní výzkumnou a vývojovou podporu programu hlubinného úložiště v ČR už od roku 1994. V letos ukončeném projektu Výzkumná podpora bezpečnostního hodnocení HÚ (2014–2020) byl součástí prací hlavně výzkum a řešení bariér úložišť radioaktivních odpadů, testování a hodnocení vlastností horninového prostředí a hodnocení dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Na projektu se podílelo sedm hlavních subdodavatelů: Česká geologická služba, PROGEO, s. r. o., ČVUT, Technická univerzita v Liberci, Centrum výzkumu Řež s. r. o., Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. a CHEMCOMEX Praha, a. s. Dílčí projekty zahrnovaly práce cca 250 specialistů z řady technických a přírodovědných oborů, jako je např. chování vyhořelého jaderného paliva (VJP) a radioaktivního odpadu (RAO), chování obalových souborů pro VJP a RAO, chování tlumicích a výplňových materiálů, řešení úložných vrtů, chování horninového prostředí, transportu radionuklidů z úložiště a výzkum charakterizace horninového prostředí a řadu dalších.

Za šest let trvání projektu bylo publikovány ve velkém množství odborná zprávy, mapové podklady, geologické a hydrogeologické modely, odborné publikace, mnoho konferenčních příspěvků a dalších specializovaných materiálů. V řadě zkoumaných oblastí přispěly poznatky z projektu k posunu odborného know-how.

Bude se rozhodovat mezi čtyřmi lokalitami

Projekt přípravy Hlubinného úložiště v ČR bude nyní pokračovat dalším stupněm bezpečnostního hodnocení pro 4 lokality, které prošly zúženým výběrem: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku.

 

Zdroje: TZ ÚJV Řež, www.sujb.cz

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vzácný druh magnetizmu nalezen v grafenu

Grafen, jeden z nejpevnějších materiálů na světě, obvykle nevykazuje magnetické vlastnosti. Ale když poskládáte grafenové vrstvy a trochu je zkroutíte, začnou se dít divné věci.

Fyziklání 2021

Fyziklání je největší týmová fyzikální soutěž v Praze s mezinárodní účastí. Je určena pro pětičlenné týmy středoškoláků, ale určitě se mezi ...

Které země Evropy mají největší zájem o „inteligentní“ domácí zařízení

Stále více lidí vyhledává techničtější životní styl, snaží se ulehčit si život či stihnout více, zajistit domácnost plně integrovanými bezpečnostními systémy, ...

Lechtat draka se nevyplácí

Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail