Výměnu čtrnáctitunového lana začátkem září dokončili technici v nejdůležitější budově Jaderné elektrárny Temelín. Náročné práce jsou součástí programu, kterým energetici sledují stav klíčové ochranné budovy - kontejnmentu.
Fotogalerie (2)
Měří 177,4 metrů, váží jako devět osobních automobilů dohromady a tvoří ho 478 drátků. V ochranné budově kolem temelínského reaktoru (kontejnmentu) mají takových lan 132. Jednou za dvanáct let energetici vyjmou na každém bloku tři z nich, aby zkontrolovali jejich stav. „Máme určené oblasti, ze kterých lana vyndáváme. Jde o to, abychom ověřili stav lan v různých částech ochranné budovy. Lano teď bude čekat detailní analýza,“ konstatoval Ján Bulák, vedoucí pětičlenného týmu z ÚJV Řež, který výměnu mohutného lana zajišťuje. Během kontrol se odborníci z ÚJV Řež zaměřují především na odolnost vůči předpětí, materiálové vlastnosti nebo chemické složení.
Ostře sledovaný kontejnment a jeho lana
Velmi náročná byla také instalace nového, téměř čtrnáctitunového, lana, které původní lano nahradilo. To se napíná na sílu, která by naráz zvedla šest stovek osobních automobilů. V mobilním velíně vytaženém na střechu šedesátipětimetrové ochranné budovy odborníci z ÚJV Řež sledují milimetry. „Po dosažení požadované hodnoty pak pět hodin předpětí sledujeme. Nesmí dojít k poklesu pod předepsanou hodnotu,“ doplňuje Ján Bulák.
Celkově trvala výměna jednoho předpínacího lana dva týdny. Výsledky kontrol vyjmutého lana elektrárna předá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Jeho inspektoři mimo jiné od ČEZ dostávají každý měsíc i údaje z takzvaných tenzometrů, které předpětí lan měří. „Tím státnímu dozoru dokladujeme požadované předepnutí ochranné obálky klíčové budovy, která odděluje jaderný reaktor od životního prostředí. Minimální požadovaná hodnota předpětí válcových lan je 840 tun, přičemž aktuální průměrná hodnota je o padesát tun vyšší,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.
Ochranná budova kolem reaktoru
Kontejnment je klíčovou bezpečnostní bariérou, která odděluje reaktor od životního prostředí. Vypadá jako válec vysoký 56 metrů s průměrem 45 metrů. Betonové stěny jsou tlusté 1,2 metrů. Vydrží silné zemětřesení, odolá tornádu nebo tlakové vlně po výbuchu. Dohromady jeho konstrukci vyztužuje 132 ocelových lan. Průměr lana je 20 centimetrů a je spleteno ze 478 drátků. Délka lan se pohybuje od 95 do 190 metrů.
O předpětí kontejnmentu jsme již psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2808-deset-tisic-dni-predpjaty-kontejnment
Ing. Marek Sviták
V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...
Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.
Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
