Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 651

Deset tisíc dní předpjatý kontejnment

Přesně deset tisíc dní uplynulo 22. ledna od předepnutí ochranné obálky budovy reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se tak 6. září 1994, kdy technici náročné předpínání klíčové temelínské budovy po skoro čtyřech měsících dokončili. A bylo to vůbec poprvé, kdy byla tato technologie v podmínkách českých jaderných elektráren použita.

Fotogalerie (2)
Usazení vrchlíku kontejnmentu během výstavby v 90. letech (zdroj ČEZ)

„V rámci výstavby to byl důležitý milník, který byl hodně sledovaný. Byla tím ukončena druhá ze tří etap stavby kontejnmentu. Tou poslední pak byla těsnostní a pevnostní zkouška o několik let později,“ zavzpomínal Martin Janoušek, který tehdy začínal pracovat jako technik diagnostiky kontejnmentu. Podle něj se ke stavbě kontejnmentu tehdy přistupovalo velmi opatrně. Vše se důsledně kontrolovalo, od betonáže, přes výrobu napínacích kabelů, měřících systémů až po vkládání kabelů a jejich napnutí.

Kontejnmenty jsou klíčové

Velmi důsledně ČEZ obě klíčové budovy temelínské elektrárny sleduje i v současnosti. „Máme dva měřicí systémy. Jeden měří sílu předpětí lan, druhý odezvu konstrukce na vnitřní přetlak. Při každé odstávce kontrolujeme povrch ochranných budov včetně předpínacích lan,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Od roku 1994 už zůstal kontejnment prvního bloku nepřetržitě předpjatý. Technici některé systémy postupně modernizují. Příkladem může být systém, který měří předpětí lan. Na obou blocích bude letos vyměněno téměř padesát čidel, tzv. tenzometrů, a čtyři předpínací lana. Bude se obnovovat i povrchová úprava kontejnmentu.

Parametry

Konstrukci kontejnmentu vyztužuje celkem 132 ocelových lan. Každé by přitom udrželo tisíc osobních automobilů, je totiž předpjaté silou tisíc tun. Lano je spleteno ze 478 ocelových drátů a jeho tloušťka je 20 centimetrů. Délka se pohybuje od 95 do 190 metrů.

Marek Sviták

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zapomínání jako evoluční přínos

Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail