Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 619

Deset tisíc dní předpjatý kontejnment

Přesně deset tisíc dní uplynulo 22. ledna od předepnutí ochranné obálky budovy reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se tak 6. září 1994, kdy technici náročné předpínání klíčové temelínské budovy po skoro čtyřech měsících dokončili. A bylo to vůbec poprvé, kdy byla tato technologie v podmínkách českých jaderných elektráren použita.

Fotogalerie (2)
Usazení vrchlíku kontejnmentu během výstavby v 90. letech (zdroj ČEZ)

„V rámci výstavby to byl důležitý milník, který byl hodně sledovaný. Byla tím ukončena druhá ze tří etap stavby kontejnmentu. Tou poslední pak byla těsnostní a pevnostní zkouška o několik let později,“ zavzpomínal Martin Janoušek, který tehdy začínal pracovat jako technik diagnostiky kontejnmentu. Podle něj se ke stavbě kontejnmentu tehdy přistupovalo velmi opatrně. Vše se důsledně kontrolovalo, od betonáže, přes výrobu napínacích kabelů, měřících systémů až po vkládání kabelů a jejich napnutí.

Kontejnmenty jsou klíčové

Velmi důsledně ČEZ obě klíčové budovy temelínské elektrárny sleduje i v současnosti. „Máme dva měřicí systémy. Jeden měří sílu předpětí lan, druhý odezvu konstrukce na vnitřní přetlak. Při každé odstávce kontrolujeme povrch ochranných budov včetně předpínacích lan,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Od roku 1994 už zůstal kontejnment prvního bloku nepřetržitě předpjatý. Technici některé systémy postupně modernizují. Příkladem může být systém, který měří předpětí lan. Na obou blocích bude letos vyměněno téměř padesát čidel, tzv. tenzometrů, a čtyři předpínací lana. Bude se obnovovat i povrchová úprava kontejnmentu.

Parametry

Konstrukci kontejnmentu vyztužuje celkem 132 ocelových lan. Každé by přitom udrželo tisíc osobních automobilů, je totiž předpjaté silou tisíc tun. Lano je spleteno ze 478 ocelových drátů a jeho tloušťka je 20 centimetrů. Délka se pohybuje od 95 do 190 metrů.

Marek Sviták

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Virtuální průvodce pro dobíjení elektroaut

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...

AI asistent pro seniory nebo brýle pro nevidomé

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail