Jak se města přizpůsobují změně klimatu
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí byl dokončen. Třetí nejdelší horkovod v České republice spojující Jadernou elektrárnu Temelín a krajské město oficiálně uvedli energetici do zkušebního provozu. Slibují si od něj mimo jiné skokové snížení emisí díky omezení množství spalovaného uhlí. Náročná stavba trvala čtyři a půl roku a využívá nejmodernější technologie současnosti.
Dvě speciální potrubí o déle 26 kilometrů a vnějším průměru 80 a 71 centimetrů propojují Jadernou elektrárnu Temelín a českobudějovickou horkovodní síť v majetku městské teplárny. Voda je ohřívaná párou odebíranou z největších turbosoustrojí v České republice. V zimě by teplota vody měla dosahovat až 140 °C.
„Je to projekt, na který jižní Čechy čekaly přes dvacet let, od kdy je v provozu temelínská elektrárna. Bude mít samozřejmě obrovský pozitivní efekt, ale zároveň stavba nebyla z pohledu regionu úplně jednoduchá. Podařilo se to ale kompenzovat mimo jiné využitím prostoru kolem horkovodu pro nový volnočasový areál v Českých Budějovicích,“ říká hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.
„Jde nejen o největší projekt teplárenský, ale také o jeden z největších ekologických projektů posledních desetiletí. Pokud bychom chtěli toto teplo vyrobit z uhlí, museli bychom vypustit přes 80 000 tun oxidu uhličitého ročně,“ dodává předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Ročně by měla jaderná elektrárna dodávat Českým Budějovicím 750 TJ (terajoule) tepla. V praxi to znamená, že pokryje přibližně třetinu spotřeby krajského města. Bezemisní teplo bude ohřívat především sídliště Vltava, Máj, ale také další odběratele napojené na sdílenou energetickou infrastrukturu.
„České Budějovice byly a jsou zeleným městem, klademe maximální důraz na životní prostředí a tento projekt nás dál posunuje. Skokově se zlepšujeme na žebříčku měst, která snižují emise. I když to samozřejmě neznamená, že usneme na vavřínech,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.
Technicky představuje nově spouštěný horkovod výjimečnou stavbu. Mezi Českými Budějovicemi a Temelínem překonává výškový rozdíl 120 metrů. Oběh vody mezi elektrárnou a teplárnou proto zajišťuje celkem 14 čerpadel ve třech čerpacích stanicích. Díky nejnovější technologii by teplota vody po trase mezi jadernou elektrárnou a finální výměníkovou stanicí neměla klesnout o více než 3 °C.
„Je to jeden z klíčových projektů, ale ne jediný,“ dodává předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král. „V rámci naplňování ambiciózní Strategie pro zelené město následně zprovozníme nový kotel na biomasu a také zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Po více než sto letech tak skončí éra uhlí, které postupně nahradíme místně dostupnými obnovitelnými a bezemisními zdroji, přitom zachováme komfort poskytovaných služeb a zůstaneme spolehlivým a cenově nejefektivnějším dodavatelem tepla v Budějovicích.“
Technické údaje:
Marek Sviták
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.
Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké ...
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.