Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí byl dokončen. Třetí nejdelší horkovod v České republice spojující Jadernou elektrárnu Temelín a krajské město oficiálně uvedli energetici do zkušebního provozu. Slibují si od něj mimo jiné skokové snížení emisí díky omezení množství spalovaného uhlí. Náročná stavba trvala čtyři a půl roku a využívá nejmodernější technologie současnosti.
Dvě speciální potrubí o déle 26 kilometrů a vnějším průměru 80 a 71 centimetrů propojují Jadernou elektrárnu Temelín a českobudějovickou horkovodní síť v majetku městské teplárny. Voda je ohřívaná párou odebíranou z největších turbosoustrojí v České republice. V zimě by teplota vody měla dosahovat až 140 °C.
„Je to projekt, na který jižní Čechy čekaly přes dvacet let, od kdy je v provozu temelínská elektrárna. Bude mít samozřejmě obrovský pozitivní efekt, ale zároveň stavba nebyla z pohledu regionu úplně jednoduchá. Podařilo se to ale kompenzovat mimo jiné využitím prostoru kolem horkovodu pro nový volnočasový areál v Českých Budějovicích,“ říká hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.
„Jde nejen o největší projekt teplárenský, ale také o jeden z největších ekologických projektů posledních desetiletí. Pokud bychom chtěli toto teplo vyrobit z uhlí, museli bychom vypustit přes 80 000 tun oxidu uhličitého ročně,“ dodává předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Ročně by měla jaderná elektrárna dodávat Českým Budějovicím 750 TJ (terajoule) tepla. V praxi to znamená, že pokryje přibližně třetinu spotřeby krajského města. Bezemisní teplo bude ohřívat především sídliště Vltava, Máj, ale také další odběratele napojené na sdílenou energetickou infrastrukturu.
„České Budějovice byly a jsou zeleným městem, klademe maximální důraz na životní prostředí a tento projekt nás dál posunuje. Skokově se zlepšujeme na žebříčku měst, která snižují emise. I když to samozřejmě neznamená, že usneme na vavřínech,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.
Technicky představuje nově spouštěný horkovod výjimečnou stavbu. Mezi Českými Budějovicemi a Temelínem překonává výškový rozdíl 120 metrů. Oběh vody mezi elektrárnou a teplárnou proto zajišťuje celkem 14 čerpadel ve třech čerpacích stanicích. Díky nejnovější technologii by teplota vody po trase mezi jadernou elektrárnou a finální výměníkovou stanicí neměla klesnout o více než 3 °C.
„Je to jeden z klíčových projektů, ale ne jediný,“ dodává předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král. „V rámci naplňování ambiciózní Strategie pro zelené město následně zprovozníme nový kotel na biomasu a také zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Po více než sto letech tak skončí éra uhlí, které postupně nahradíme místně dostupnými obnovitelnými a bezemisními zdroji, přitom zachováme komfort poskytovaných služeb a zůstaneme spolehlivým a cenově nejefektivnějším dodavatelem tepla v Budějovicích.“
Technické údaje:
Marek Sviták
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.