Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře. Po rozpadu a osamostatnění Kazachstán velmi zbohatl na těžbě nerostných surovin, z nichž přední místo zaujímá uran. Pro další rozvoj země potřebuje více a více elektrické energie, rozhodla tedy o výstavbě první vlastní velké jaderné elektrárny. Hlavním dodavatelem bude ruský Rosatom, který vyhrál výběrové řízení.

Umístění plánované elektrárny

Jaderná elektrárna Balchaš bude ležet v Almatské oblasti, poblíž města Ulken, které bylo založeno v  80. letech původně jako sídlo pro pracovníky plánované uhelné elektrárny. Toto místo bylo vybráno z pěti kandidátských lokalit kvůli kombinaci dostupnosti vysokonapěťové infrastruktury, blízkosti jezera Balchaš (důležité pro chlazení) a z dalších technických a environmentálních aspektů. Lokalita byla potvrzena kazašskou vládou rozhodnutím z prosince 2024 po důkladném výběru a bezpečnostním přezkumu Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), která potvrdila dodržení bezpečnostních standardů.

Kazachstán zvažoval celkem pět kandidátských lokalit pro výstavbu první jaderné elektrárny, avšak odtajnil pouze dvě – poblíž města Ulken a poblíž města Kurčatova. Hlavním kritériem pro odmítnutí alternativ byla kombinace dostupnosti infrastruktury (zejména přístup k vysokonapěťové síti a dostatek vody pro chlazení), environmentální a bezpečnostní faktory, a také technická proveditelnost. Lokalita u Balchaše byla vybrána zejména kvůli výhodné poloze blízko jezera Balchaš, které poskytuje nezbytnou vodu pro chlazení reaktorů, a také díky již existující infrastruktuře.

Nabídnuté technologie

Šest hlavních dodavatelů jak velkých jaderných elektráren, tak malých modulárních reaktorů nabídlo Kazachstánu své služby:

• NuScale (malé modulární reaktory, USA)
• VOYGR-12 od GE-Hitachi (malé modulární reaktory, USA, Japonsko)
• BWRX-300 od KHNP (malé modulární reaktory, Jižní Korea)
• APR1000 a APR1400 od KHNP (velké reaktory, Jižní Korea)
• Hualong One a CNP-600+ od CNNC (Čína)
• VVER-1000 a VVER-1200 od Rosatomu (Rusko)
• EPR1200 od EdF (Francie)

Mezi těmito technologiemi se vybíralo v rámci mezinárodního výběru s ohledem na bezpečnost, náklady a další technologické a finanční parametry. Nakonec byl pro první jadernou elektrárnu vybrán Rosatom s reaktory VVER-1200E.

Projekt

Projekt první jaderky zahrnuje instalaci bloků s celkovým výkonem kolem 2400 MW a odhadované náklady jsou 10 až 12 miliard USD. Dokončení stavby je plánováno do roku 2035. Kazachstán také uvažuje o druhé jaderné elektrárně, kterou by měla stavět čínská firma CNNC, a rozhodnutí o lokalizaci a realizaci má být učiněno do konce roku 2025. Projekt zahrnuje i školení personálu, financování a lokalizaci výroby. V říjnu 2024 se v zemi konalo referendum, ve kterém více než 70 % obyvatel podpořilo výstavbu jaderné elektrárny, což svědčí o veřejné podpoře tohoto energetického kroku. Kazachstán, ačkoliv je významným světovým producentem uranu, v současnosti spoléhá na elektřinu z uhlí a jaderná energie má pomoci diverzifikovat energetický mix a zajistit stabilitu dodávek energie. Kazachstán má přibližně 20,8 milionů obyvatel (2023). Elektřinu (cca 110 TWh v r. 2023) vyrábí z uhlí: 70 %, z vody: 10 %, zemního plynu: 10 %, ropy: 5 %, a obnovitelných zdrojů: 5 %.

Zvažovaná jaderná elektrárna v Kazachstánu bude postavena ruskou společností Rosatom v lokalitě nedaleko vesnice Ülken na břehu jezera Balchaš. Elektrárna bude mít dva bloky typu VVER-1200E, což je vylepšená verze reaktoru VVER-1200/491 s více bezpečnostními systémy. Každý blok má výkon 1 200 MW, celkový výkon elektrárny tedy bude přibližně 2 400 MW. Dokončení výstavby první elektrárny se plánuje do roku 2032, s náklady kolem 5 miliard dolarů na blok. Projekt je mezinárodní a Rosatom povede konsorcium firem s cílem zajistit financování z Ruska a další spolupráci. Byla podepsána i dohoda o společné výrobě palivových součástí v Kazachstánu.

Kazašská jaderná elektrárna (KNPP) bude dceřinou společností státního fondu Samruk-Kazyna, do něhož proudí 51 % DPH a který zastřešuje nejvýznamnější podniky průmyslu a služeb. KNPP je zodpovědná za provoz i předprojektové práce.

Vedle velkých reaktorů se zvažuje i využití malých modulárních reaktorů k postupnému nahrazování uhelných zdrojů.

Oficiální plán a harmonogram

2023–2024: Přípravné práce včetně studií proveditelnosti, environmentálních hodnocení a získání povolení. V říjnu 2024 proběhlo referendum s podporou 71 % voličů.

2025: Dokončení projektu, zabezpečení financování a zahájení výstavby.

2027–2029: Konstrukční a stavební práce na prvním a druhém bloku, včetně instalace reaktorů VVER-1200 od Rosatomu.

2031–2032: Dokončení výstavby a zahájení provozu první jaderné elektrárny s celkovým výkonem cca 2400 MW.

Město Ulken

Osada byla založena v roce 1984 v souvislosti s plánovanou výstavbou Jihokazašské státní okresní elektrárny (YUKGRES), která však nikdy postavena nebyla. V roce 1986 osada v Alma-Atské oblasti dostala název Ülken a byla klasifikována jako „pracovní osada“. V roce 1997 bylo na návrh prezidenta Jaderné společnosti Kazachstánu Vladimira Školnika rozhodnuto využít lokalitu pro výstavbu jaderné elektrárny, ale protesty ekologů a obyvatel oblasti donutily plány přehodnotit a na konci roku 2008 se vláda rozhodla postavit zde tepelnou elektrárnu Balchaš. Přípravy na výstavbu začaly v roce 2013, ale rovněž postavena nebyla. Podle sčítání lidu z roku 2009 žilo v obci 1 682 obyvatel.

Kazachstán a uran
V roce 2022 Kazachstán vytěžil 21 227 tun uranu, což představovalo 43 % celosvětové produkce. Země si drží vedoucí pozici od roku 2009, kdy poprvé předstihla Kanadu a Austrálii. Zaujímá 3. místo v zásobách uranu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a Světové jaderné asociace (WNA) má Kazachstán třetí největší ověřené zásoby uranu na světě – za Austrálií a Kanadou. Téměř vše těží metodou loužením kyselinou.

Jaderná minulost

Součástí Kazachstánu je jaderná střelnice Semipalatinsk, kde se za sovětské éry uskutečnilo na 450 jaderných výbuchů. Prostor Semipalatinsku dnes hostí použité palivo z reaktoru BN-350. Ve městě Kurčatov jsou dva experimentální reaktory, třetí pak v Alatau.

LEU Bank

Kazachstán na svém území hostí tzv. LEU Bank – strategickou zásobu lehce obohaceného uranu pro výrobu jaderného paliva. Zásoba je určena výhradně jako rezerva pro členské státy IAEA pro případ náhlého nedostatku.