První etapa geologického průzkumu pro úložiště jaderných odpadů

Každá země, která má ve svém energetickém mixu jadernou elektrárnu, zodpovídá za likvidaci jaderných odpadů z jejího provozu. V České republice se zatím použité jaderné palivo z Temelína a Dukovan považuje za druhotnou surovinu a skladuje se v areálech elektráren. Pokud se ale nebude v budoucnu přepracovávat nebo jinak využívat, bude prohlášeno za odpad a bude třeba jej trvale uložit. Řešení úkolu najít místo pro takové trvalé úložiště se věnuje Státní organizace SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů).

Geologický průzkum jako „zvláštní zásah do zemské kůry“ podléhá schválení Ministerstvem pro životní prostředí. Většina občanů neví, co si pod tím má představit a zda náhodou průzkum neznamená, že už se úložiště začíná stavět. Třípól proto požádal geology ze Správy úložišť radioaktivních odpadů, aby popsali postup prací a jejich význam. Geologický průzkum by měl proběhnout na všech sedmi lokalitách, které jsou předběžně vytipovány pro případné budoucí úložiště. Na základě jeho výsledků budou vyloučeny ty z nich, které z geologického hlediska nevyhoví přísným kritériím.

Co se bude dělat

První etapa se dělá částečně „od stolu“. Nejprve proběhne analýza dostupných existujících dat, která jsou k dispozici například v Geofondu. Jde o systém, který shromažďuje, archivuje a poskytuje údaje o všech provedených geologických pracích na území celé České republiky. Budou se analyzovat i satelitní a letecké snímky, archivní mapy, data z předchozích průzkumů apod. Výstupem budou i velmi podrobné mapy území do měřítka 1:5 000.

Sběr vzorků

Pak se geologové rozeběhnou po lokalitách a na povrchu budou sbírat vzorky. Nebude se používat žádná těžká technika a neproběhnou žádné kopné či vrtné práce se zásahem do pozemku, tak jak je definuje zákon 62/1988 Sb. o geologických pracích. Odběry vzorků tedy nijak nenaruší krajinu. Po lokalitě se budou pohybovat malé skupinky osob (do deseti lidí). Sběr vzorků bude v maximální možné míře respektovat zemědělské práce a aktuální vegetační období.

Hydrogeologický a hydrologický průzkum

Základem hydrogeologického a hydrologického průzkumu je zmapování a popis aktuálního stavu podzemích a povrchových vod, zdokumentování pramenů, mokřin, studní, již existujících hydrogeologických vrtů, identifikace míst drenáže, akumulace a vývěrů podzemních vod a také nalezení případných zdrojů znečištění apod.

Geofyzikální průzkum

Geofyzikální průzkumpomocí aplikace geofyzikálních metod vyhledá významné zlomy a jejich průběh z povrchu do hloubky masívu, fyzikálně rozliší jednotlivé typy hornin, stanoví jejich rozsah (mocnost) a obsah vody.

Geochemický průzkum

Geochemický průzkumidentifikuje výskyt chemických prvků (např. křemík, vápník, hořčík, sodík, draslík, atd.) a míst, kde se hromadí. Získaná data pomohou určit případné nestejnorodé části horninových masívů.

Průzkum podle zákona

SÚRAO detailně seznámí dotčené obce s podrobným projektem všech plánovaných geologických průzkumných prací a zohlední případné relevantní připomínky. Po schválení krajským úřadem projekt geologicko-průzkumných prací získá statut závazné dokumentace, podle níž se bude postupovat dál.

Geologové budou žádat majitele pozemků o povolení vstupu na pozemky. S majitelem či nájemníkem pozemku se o podmínkách provádění geologických prací uzavře písemná dohoda. Majiteli pozemku náleží podle geologického zákona 62/1988 Sb. za ušlý zisk v důsledku provádění geologických prací přiměřené odškodnění. Po skončení prací musí být pozemek uveden zpět do původního stavu. V případě vzniku jakékoliv škody – což se však vzhledem k charakteru prací v rámci první etapy průzkumů neočekává – je organizace povinna vzniklou ztrátu nahradit. Průzkumná organizace veškerou činnost a výsledky písemně a graficky zdokumentuje a uchová vzorky hornin i vod.

Jak se naloží s výsledky

Data získaná prostřednictvím průzkumu zpracuje Správa úložišť do studií nezbytných pro vyhodnocení dlouhodobé bezpečnosti a technické proveditelnosti hlubinného úložiště. Posuzování lokalit pro hlubinné úložiště se rozdělí do čtyř hlavních oblastí. Jejich cílem je vypracování studie:

• ve formě bezpečnostní dokumentace shrnující všechny dostupné informace o lokalitách, popisné modely lokalit, provedení bezpečnostních rozborů a vyhodnocení lokalit na základě hodnocení dlouhodobé bezpečnosti;
• technické proveditelnosti shrnující všechny údaje o proveditelnosti úložiště v lokalitách;
• dopadu úložiště na všechny složky životního prostředí včetně přípravy programu monitorování pro vybrané lokality a vyhodnocení lokalit na základě požadavků legislativy;
• socio-ekonomických vlivů úložiště na jednotlivé obce v lokalitách.

Co z toho budou lokality mít
Správa úložišť podala žádost o průzkumné území pouze na první etapu prací bez zásahu do pozemků. Na další etapy zahrnující technické práce a i hluboké vrty bude muset podat nové žádosti. První etapa geologických prací je společná pro všechny lokality. Umožní lokality mezi sebou transparentně porovnat. Získaná data pomohou zúžit zájmové území pro další průzkumy a naplánovat další práce na lokalitě. Již během této etapy náleží obcím finanční příspěvky za poskytnutí svého území pro provádění průzkumů. Celkem stát na příspěvky vyčlenil přes 70 milionů korun ročně.

Weby

Správa úložišť radioaktivních odpadů:
http://www.surao.cz

Geofyzikální průzkumné metody v kostce:
http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/ge10/gfvskript.pdf

Brožura o projektu hlubinného úložiště:
http://www.surao.cz/cze/Informacni-koutek/Dokumenty-ke-stazeni/Brozury/Hlubinne-uloziste3

Geofyzikální průzkumné metody

Jde o rozsáhlý soubor metod, které se využívají k diagnostice geotechnického prostředí fyzikálních polí, a to jak přirozených, tak uměle vyvolaných. Podle fyzikální podstaty se dělí na metody gravimetrické, magnetometrické, radiometrické, atmogeochemické, geotermometrické, geoelektrické, seismické, a jejich vrtní varianty (metody karotážní). Z hlediska rozměru vyšetřovaného prostředí rozeznáváme měření terénní (měření na místě na horninách „in situ“) a měření laboratorní (na horninových vzorcích). Rozeznávají se varianty podle umístění zdroje pole a měřicí jednotky při měření: povrchové (pěší), vrtní, důlní, vrt – povrch, podzemní dílo – povrch, podzemní dílo – vrt, vrt – vrt, automobilní, lodní, letecké a družicové.