Čepička pro čínský reaktor

V čínském Taišanu nainstalovali 24. října 2011 nad novým reaktorem, který se tam právě staví, vrchlík kontejnmentu. Evropský tlakovodní pokročilý reaktor EPR staví společnost Taishan Nuclear Power Joint Venture Company. Když vše půjde dobře, elektrárna se má začít spouštět v roce 2014.

První beton do základů položili před dvěma lety, na stavbě pracuje více než 2000 osob. Pozemní přesun předem připraveného vrchlíku na místo nad budoucí reaktorovou halou trval půl dne a proběhl pomocí jednoho z nejvýkonnějších jeřábů na světě. 240 tun vážící ocelovou konstrukci bylo třeba zvednout 70 metrů nad zem a pak přesně umístit na 44 metrů vysokou hotovou konstrukci reaktorové budovy. Dalším krokem bude utěsnění kopule – po obvodu se nejprve svaří a potom pokryje 7 000 tunami dalšího betonu.

---

Pro zajímavost přidáváme parametry kontejnmentu českých reaktorů Jaderné elektrárny Temelín:

půdorys obestavby	66×66 m
tloušťka základové desky	2,4 m
výška válcové části	38 m
vnitřní světlá výška	41,7 m
vnitřní průměr válcové části	45 m
tloušťka stěny	1,2 m
tloušťka nerezové výstelky	8 mm
hmotnost vrchlíku	147 t

---

Čína má nyní v provozu 14 jaderných reaktorů, více než 25 je jich ve výstavbě a mnoho dalších zahájí výstavbu v nejbližší době. Do roku 2020 se tím zvýší instalovaný výkon na 60 GW_e, do roku 2030 se předpokládá, že Čína bude disponovat 200 GW_e v jádře a v roce 2050 asi 400 GW_e. Čína už je téměř soběstačná nejen ve výstavbě reaktorů, ale i v dalších částech palivového cyklu. Polovinu potřebného uranu těží sama a probíhá prospekce dalších ložisek. Má dva vlastní obohacovací závody.

Přes překotný rozvoj jaderných kapacit stačí jaderná energetika pokrýt jen 2 % národní potřeby elektřiny. Čínská ekonomika se totiž enormně rozvíjí a hlad po energii se stále zvětšuje. 80 % elektřiny vyrábí z uhlí, 2 % z ropy, 1 % z plynu a 15 % využitím energie vody.

Čínské jaderné reaktory v provozu

Název	Výkon (každý blok)	Typ	V provozu od
Daya Bay 1&2	944 MWe	PWR	1994
Qinshan Phase I	279 MWe	PWR	duben 1994
Qinshan Phase II, 1‑3	610 MWe	PWR	2002, 2004, 2010
Qinshan Phase III, 1&2	665 MWe	PHWR (Candu 6)	2002, 2003
Ling Ao Phase I, 1&2	935 MWe	PWR	2002, 2003
Tianwan 1&2	1000 MWe	PWR (VVER‑1000)	2007, 2007
Ling Ao Phase II, 1&2	1037 MWe	PWR	září 2010, srpen 2011
Celkem: 14	11,271 MWe

Více informací o čínské jaderné energetice: http://www.world‑nuclear.org/info/inf63.html