Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 591

Může nám zemětřesení zbourat Temelín?

Určitě nikoli. Jaderná elektrárna Temelín totiž stojí v jedné ze seismicky nejklidnějších oblastí Evropy. Český masiv se utvářel před 300 milióny let a podle průzkumů Ústavu fyziky Země v něm nedošlo k pohybu už 20 000 let. Katastrofální zemětřesení o velikosti 9.0 se v České republice vyskytnout nemůže, protože je naše země od subdukčních zón a deskových rozhraní dostatečně vzdálena.

Fotogalerie (6)
Seismické monitorovací čidlo ve volném terénu v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Signál ALARM je vyveden do blokových dozoren obou bloků elektrárny. Za dobu provozu temelínské elektrárny nebyl aktivován.

Hodnocení výběru staveniště ze seismologického hlediska bylo také náplní první kontrolní mise MAAE na Temelíně v roce 1990. V roce 2003 pak seismickou odolnost Temelína znovu ověřila další mezinárodní kontrolní mise MAAE. Potvrdila, že elektrárna všechna předepsaná kritéria splňuje.

Bezpečnostní kritéria

Seismicita se při výběru lokality pro Jadernou elektrárnu Temelín hodnotila v okolí vzdáleném až 300 km. Na základě výsledků geologických, hydrogeologických a geotechnických průzkumných prací a podle předpisů SÚJB a MAAE je celá elektrárna postavena tak, že odolá zemětřesení s velikostí 5,5 podle Richterovy stupnice (7° MSK‑64, odolnost staveb a konstrukcí 0,1g), které se vyskytne přímo v lokalitě Temelína. Největší úroveň kmitání zaznamenaná seismickým monitorovacím systémem v Jaderné elektrárně Temelín byla v roce 2000 v Dolním Rakousku. Šlo o magnitudo 4.8, PGA (Peak Ground Acceleration) až 90x menší než PGA odpovídající tzv. maximálnímu výpočtovému zemětřesení Temelína.

 

Jak se seismicita měří

Přímo v Temelíně jsou dvě seismická čidla na 1. hlavním výrobním bloku a dvě čidla ve volném terénu v areálu. Vnější seismologickou síť tvoří 5 telemetrických seismických stanic, z nichž se on‑line přenášejí data rádiovým signálem na internet. Vnější monitorování provádí Ústav fyziky Země MU Brno nepřetržitě od roku 1991. Registruje zemětřesení z okolí elektrárny v okruhu 50 až 70 km.

 

Relativně častá (až desítky ročně) jsou tzv. mikrozemětřesení zaznamenatelná pouze citlivými přístroji. Za posledních 20 let byla zaznamenána řada silnějších zemětřesení z Rakouska, Itálie, Německa a Slovinska. Největší bylo v roce 2000 v Dolním Rakousku, o velikosti 4.8, PGA až 90x menší než PGA odpovídající maximálnímu výpočtovému zemětřesení Jaderné elektrárny Temelín. Z lokálních bylo nejsilnější v roce 2007 v lokalitě vodní nádrže Orlík, 46 km od Temelína, s magnitudem 2,4 podle Richtera.

SÚJB a veřejnost dostávají okamžité informaceprostřednictvím Seismologického informačního displeje www.ipe.muni.cz/seismologie_temelin.
O zemětřesení jsme psali více podrobností již dříve v článcích http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/756-kdyz-se-trese-zem, http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/602-zemetreseni-a-jaderne-elektrarny, http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/311-zivot-se-sopkou.

 



EMS‑98 (Evropská makroseismická stupnice) je dvanáctistupňová stupnice, užívaná Evropskou seismologickou komisí k vyjádření makroseizmické intenzity zemětřesení. Tato stupnice se používá v zemích Evropské unie včetně České republiky (zároveň se starší stupnicí MSK‑64).

 

MSK‑64 je Medveděvova‑Sponheuerova‑Kárníkova stupnice je stupnice, užívaná v seismologii k vyjádření makroseismické intenzity zemětřesení.

PGA (Peak ground acceleration), špičkové zrychlení podloží, je měřítkem zemětřesného zrychlení a vstupním parametrem pro seismické inženýrství.

Přehled zemětřesení podle Richterova magnituda
Charakteristika Richterovo magnitudo Účinky zemětřesení Četnost výskytu
Mikro méně než 2,0 Mikrozemětřesení, nepocititelné okolo 8000 denně
Velmi malé 2,0 až 2,9 Většinou nepocititelné, ale zaznamenatelné okolo 1000 denně
Malé 3,0 až 3,9 Často pocititelné, nezpůsobující škody okolo 49000 ročně (odhad)
Slabé 4,0 až 4,9 Citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky. Významné škody nepravděpodobné okolo 6200 ročně (odhad)
Střední 5,0 až 5,9 Může způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti. Pouze drobné poničení dobře postaveným budovám okolo 800 ročně
Silné 6,0 až 6,9 Může ničit až do vzdálenosti 100 km okolo 120 ročně
Velké 7,0 až 7,9 Může způsobit vážné škody na velkých oblastech okolo 18 ročně
Velmi velké 8,0 až 8,9 Může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů asi 1 za rok
Velmi velké 9,0 až 9,9 Může způsobit ještě vážnější škody a působí na tisíce kilometrů asi 1 za 20 let
Masivní(Super)zemětřesení 10,0+ Nikdy nebylo zaznamenáno, možnost planetárních škod asi 1 za miliony let

Velmi velká zemětřesení jsou zaznamenána v průměru jednou ročně. Nejsilnější zatím zaznamenané zemětřesení bylo Velké chilské zemětřesení 22. 5. 1960, které mělo sílu 9,5 Richterovy škály. Richterova stupnice je logaritmická, nemá horní hranici. Pro dané zemětřesení platí jediná hodnota magnituda, které charakterizuje velikost daného zemětřesení.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail