Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 531

Varný reaktor

V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.

Fotogalerie (4)
Schéma jaderné elektrárny s varným reaktorem

Výhody i nevýhody
Hlavní výhodou varného reaktoru je jednoduchost projektu. Nepotřebuje totiž parogenerátory, protože pára pro pohon turbíny se vyvíjí přímo v reaktoru. To je však zároveň jeho nevýhodou – primární okruh je vždy mírně radioaktivní, neboť obsahuje aktivované částečky vnitřních konstrukcí a ty se s párou dostávají i do turbíny. Další výhodou jsou nízké provozní parametry: tlak 7,6 MPa, teplota 285 °C. Nevýhodou je poměrně velká nádoba reaktoru.

V porovnání s varným reaktorem má tlakovodní reaktor výhodu relativně malé kompaktní reaktorové nádoby a především má uzavřený primární okruh. Pára vzniká odděleně v sekundárním okruhu v parogenerátoru a radioaktivita se do turbíny a sekundárního okruhu nedostává. Jeho provozní parametry jsou ovšem vysoké: tlak 15,7 MPa a teplota 320 °C, a celkový projekt složitější.

Projekt varných reaktorů pochází z dílny General Electric
Řídicí tyče se do reaktoru zasouvají vysokotlakým hydraulickým systémem zespodu. Pod reaktorovou nádobou je kruhová nádrž pro potlačení tlaku, která se používá k odvádění tepla a snižování tlaku páry v případech, kdy by se v reaktoru nebo v reaktorovém recirkulačním systému vytvářela nadměrně. Za normálních okolností bývá do poloviny zaplavena vodou. Tento obrovský tank obkružuje primární kontejnment pod reaktorem, kam se vypouští pára a voda při poruše potrubí v prostoru prvního kontejnmentu. Ve Fukušimě do prostoru prvního kontejnmentu napouštějí záchranáři mořskou vodu, aby najednou ochladili celý reaktor, v němž už se z důvodu ztráty cirkulace chladicí vody začalo poškozovat palivo.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Besedy o energetice běží ve školách už 23 let

Ve Střední škole logistické v Dalovicích na Karlovarsku proběhla první osvětová beseda „Energie – budoucnost lidstva“ v novém školním roce.

Živý strom z období dinosaurů

Borovice wolemie vznešená (Wollemia nobilis) byla považována za vyhynulou. Podle fosilních nálezů měla vyhynout před dvěma miliony let. V roce 1994 objevili turisté v pískovcových skalách ...

Stelarátor WENDELSTEIN 7-X překročil toužebně očekávanou hranici

Jediný celosupravodivý stelarátor na světě byl v roce 2015 spuštěn v německém Greifsfaldu v Ústavu fyziky plazmatu Maxe Plancka. Po dlouhodobé odstávce je nyní připraven vylepšit ...

Paradox bavorských divočáků

Vědci konečně přišli na to, proč jsou němečtí divočáci radioaktivní. Není to kvůli Černobylu. Od havárie čtvrtého jaderného reaktoru v Černobylu uplynulo již 37 let.

Způsobí umělá inteligence katastrofu?

"...spíše bych spoléhal na přirozenou blbost..." praví nedávný kreslený vtip. Mnoha lidem to ale jako vtip nepřipadá. Údaje prezentované společností Atlas VPN ukazují, ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail