Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 614

Varný reaktor

V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.

Fotogalerie (4)
Schéma jaderné elektrárny s varným reaktorem

Výhody i nevýhody
Hlavní výhodou varného reaktoru je jednoduchost projektu. Nepotřebuje totiž parogenerátory, protože pára pro pohon turbíny se vyvíjí přímo v reaktoru. To je však zároveň jeho nevýhodou – primární okruh je vždy mírně radioaktivní, neboť obsahuje aktivované částečky vnitřních konstrukcí a ty se s párou dostávají i do turbíny. Další výhodou jsou nízké provozní parametry: tlak 7,6 MPa, teplota 285 °C. Nevýhodou je poměrně velká nádoba reaktoru.

V porovnání s varným reaktorem má tlakovodní reaktor výhodu relativně malé kompaktní reaktorové nádoby a především má uzavřený primární okruh. Pára vzniká odděleně v sekundárním okruhu v parogenerátoru a radioaktivita se do turbíny a sekundárního okruhu nedostává. Jeho provozní parametry jsou ovšem vysoké: tlak 15,7 MPa a teplota 320 °C, a celkový projekt složitější.

Projekt varných reaktorů pochází z dílny General Electric
Řídicí tyče se do reaktoru zasouvají vysokotlakým hydraulickým systémem zespodu. Pod reaktorovou nádobou je kruhová nádrž pro potlačení tlaku, která se používá k odvádění tepla a snižování tlaku páry v případech, kdy by se v reaktoru nebo v reaktorovém recirkulačním systému vytvářela nadměrně. Za normálních okolností bývá do poloviny zaplavena vodou. Tento obrovský tank obkružuje primární kontejnment pod reaktorem, kam se vypouští pára a voda při poruše potrubí v prostoru prvního kontejnmentu. Ve Fukušimě do prostoru prvního kontejnmentu napouštějí záchranáři mořskou vodu, aby najednou ochladili celý reaktor, v němž už se z důvodu ztráty cirkulace chladicí vody začalo poškozovat palivo.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail