Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 634

USA bude mít virtuální jaderný reaktor

Národní laboratoř v Oak Ridge v Tennessee vytvoří virtuální reaktor pro výzkumné účely V týmu na vytvoření virtuálního reaktoru pro výzkumné účely pracují nejen experti na matematické modelování, ale i na materiálové inženýrství a další specializace. Spolupracovat budou univerzity a průmyslové podniky. Výsledkem jejich práce nebude obvyklý simulátor dozorny jaderné elektrárny, jaké pracují třeba i v obou českých jaderných elektrárnách pro přípravu personálu, ale něco daleko komplexnějšího – reálné simulace chování aktivní zóny a v ní použitých materiálů, a dále konstrukčních materiálů a fyzikálních procesů v současných i pokročilých typech lehkovodních reaktorů.

Fotogalerie (2)
Simulace aktivní zóny reaktoru PWR 900 vytvořená superpočítačem. Visualizace: Tom Evans, ORNL.

Základním výstupem práce týmu bude např. ověření možností a podmínek pro zvyšování výkonu a prodlužování životnosti reaktorů, stárnutí a křehnutí materiálů, krátkodobé i dlouhodobé prognózy chování reaktorů, průběhy nebo výsledky virtuálních experimentů. Budou se kombinovat zkušenosti z reálného provozu a z modelování. Modelování samozřejmě bude umožňovat i předvídání, průběh a řešení nestandardních situací provozu.

Druhým, neméně důležitým úkolem týmu, bude naučit využívat výpočtové prostředí virtuálního reaktoru i personál jaderných elektráren tak, aby mohl provádět předpovědi chování reaktoru za normálních i výjimečných situací.

Řešitelé dostali od americké vlády 122 milionů dolarů a pět let na dokončení práce. Do projektu Nuclear Energy Modeling and Simulation Energy Innovation Hub mají být zapojené nejvýkonnější počítače světa. Výsledkem budou pokročilé designy a technologie reaktorů budoucnosti. USA si od projektu slibuje také svůj návrat na špičku jaderného výzkumu – v poslední době se v něm totiž derou dopředu zejména asijské země.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail