Fotovoltaika pod sněhem
Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají.
Až jedna pětina Rakušanů dnes hodnotí jadernou energetiku nepředpojatě nebo ji dokonce podporuje. „Jejich postoj vůči atomovým elektrárnám je dnes spíše pozitivní a Černobyl už nepovažují za důvod, proč je odmítat. Hlavním argumentem proti jaderným zdrojům zůstává dlouhodobé skladování použitého paliva,“ konstatuje profesor Atomového ústavu vídeňské Technické univerzity Helmuth Böck.
Potvrzují to také směnový inženýr temelínské elektrárny Jiří Tyc a Václav Havlíček, vedoucí jejího druhého reaktorového bloku, kteří už několik let jezdí po České republice i do Rakouska na besedy se studenty tamních středních škol. Od začátku letošního roku besedovali v dolnorakouském Kremsu, hornorakouském Pergu a solnohradském Halleinu. Studenti, kteří se zúčastní těchto besed, pak vyjíždějí na exkurzi do temelínské elektrárny (o návštěvě rakouských studentů z Kremsu v Temelíně 3pol nedávno informoval).
„Na místě pochopili mí studenti fyzikální teorii mnohem lépe. Myslím, že právě díky těmto vědomostem se dá odstranit řada neodůvodněných, iracionálních obav a budoucí politické debaty o směřování energetiky se mohou vést věcně, nikoli v emocionální rovině,“ napsal po březnové návštěvě Temelína organizátorům besedy a exkurze fyzikář z gymnázia v Pergu, Josef Galli.
Podíl Evropanů s kladným postojem vzrostl o pětinu
Podle oficiálního průzkumu Evropské komise Eurobarometr z loňského jara se za poslední tři roky podíl „zásadních“ i „vlažných“ příznivců jaderné energetiky v Rakousku téměř zdvojnásobil a dosáhl 14 procent. Mezi zeměmi evropské sedmadvacítky patří naši jižní sousedé v žebříčku růstu kladného vnímání jaderné energetiky na deváté místo.
Žebříček vedou s 13bodovým vzestupem Itálie a Polsko (podpora 43, resp. 39 procent dotázaných). O osm bodů (na 46 procent) se přijatelnost jádra vyšplhala v Německu. Zdaleka největší, zpravidla více než padesátiprocentní podporu má atomová energetika v zemích, které provozují jaderné bloky. Česká -republika a Litva jsou s 64 procenty evropskými jedničkami.
Jadernou energetiku nyní podporuje 44 procent obyvatel EU, což je téměř o pětinu více než před třemi lety. Kdyby se ještě definitivně vyřešilo bezpečné ukládání radioaktivního odpadu, „hlasovalo“ by pro ni dalších 39 procent Evropanů. Celkový podíl osob podporujících jádro by se pak přiblížil ke dvěma třetinám, v České republice dokonce k 80 procentům.
Více k tématu najdete na:
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_297_en.pdf
(Eurobarometr 297, postoj Evropanů k radioaktivnímu odpadu)
http://www.ati.ac.at
(Atomový ústav Technické univerzity Vídeň)
vladimir.pick@jlmpraha.cz, vaclav.havlicek@cez.cz, jiri.tyc@cez.cz (organizace, bilance a průběh besed o energetice)
Beseda trvá dvě vyučovací hodiny a skládá se z výkladu, promítání filmů a diskuse s možností získat zasvěcené odpovědi na otázky posluchačů. Obsahuje globální pohled na energetiku v současném světě, prezentuje nutnost uvědomit si hodnotu energie a důležitost jejího dostatku, a také představí stručně všechny typy zdrojů energetického mixu. Je doprovázená promítáním atraktivní prezentace fotografií, grafů a kreseb.
Objednat svou účast můžete:
Obratem se s Vámi spojíme.
Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají.
V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...
Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.