Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 591

Jak na radioaktivitu? Vybílit!

Aneb běloba zachytí a uvězní radioaktivitu!

Fotogalerie (1)
Oxid titaničitý, široce užívaná běloba (zdroj Wikimedia Commons, Public Domain)

Významný objev se podařil vědcům z University of Technology v Brisbane v australském Qeenslandu. Tým vedený profesorem anorganické chemie Zhu Huai Yongem našel novou metodu, jak zbavovat různé látky některých radioaktivních částic a jak takto separované radioaktivní látky bezpečně skladovat po velmi dlouhou dobu. Jde o zcela nový způsob jak dlouhodobě bezpečně fixovat například některé druhy radioaktivního odpadu a o velmi levnou metodu, která navíc umožní separovat radioaktivní částice z vodných roztoků.

Běloba

Australští vědci pro tento účel vytvořili nanočástice z běžného a dostupného materiálu – titanové běloby (dioxid titanu). Jsou velké pouhé milióntiny milimetru a podobají se velmi jemnému bílému prášku. Tým výzkumníků z australské univerzity objevil, že takové částice absorbují radioaktivní kationty, které z nanovláken vytěsňují sodíkové ionty a zabudují se na jejich místa. Takto zachycené radioaktivní částice pak zůstávají uvězněny ve struktuře bílého prášku. Tato past na radioaktivní částice funguje velmi dlouho a radioaktivní částice v ní zůstávají uvězněny prakticky navždy.

Keramika

Queenslandští vědci vyrobili z dioxidu titanu keramický materiál, který je velmi stabilní. Vydrží delší dobu než dosavadní ocelové kontejnery a navíc je podstatně levnější než ocel. Keramická nanovlákna připravili z běžné titanové běloby, která se přidává do bílých barev a pigmentů, její zdroje jsou v mnoha zemích světa včetně Austrálie. V principu spočívá výroba tohoto materiálu ve vyžíhání TiO2 se sodou v peci.

Nanovězení

Profesor Zhu uvedl, že keramická nanovlákna vytvářejí tenké vrstvy o tloušťce menší než jeden nanometr. Radioaktivní částice jsou zachycovány v mezerách mezi těmito vrstvami a jakmile dojde k určitému nasycení radioaktivní látkou, dojde ke kolapsu této struktury a vrstvy vláken radioaktivní částice doslova uzamknou.
Nový materiál v podobě bílého prášku dovolí skladovat jaderný odpad stovky let.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail