Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 639

Jak na radioaktivitu? Vybílit!

Aneb běloba zachytí a uvězní radioaktivitu!

Fotogalerie (1)
Oxid titaničitý, široce užívaná běloba (zdroj Wikimedia Commons, Public Domain)

Významný objev se podařil vědcům z University of Technology v Brisbane v australském Qeenslandu. Tým vedený profesorem anorganické chemie Zhu Huai Yongem našel novou metodu, jak zbavovat různé látky některých radioaktivních částic a jak takto separované radioaktivní látky bezpečně skladovat po velmi dlouhou dobu. Jde o zcela nový způsob jak dlouhodobě bezpečně fixovat například některé druhy radioaktivního odpadu a o velmi levnou metodu, která navíc umožní separovat radioaktivní částice z vodných roztoků.

Běloba

Australští vědci pro tento účel vytvořili nanočástice z běžného a dostupného materiálu – titanové běloby (dioxid titanu). Jsou velké pouhé milióntiny milimetru a podobají se velmi jemnému bílému prášku. Tým výzkumníků z australské univerzity objevil, že takové částice absorbují radioaktivní kationty, které z nanovláken vytěsňují sodíkové ionty a zabudují se na jejich místa. Takto zachycené radioaktivní částice pak zůstávají uvězněny ve struktuře bílého prášku. Tato past na radioaktivní částice funguje velmi dlouho a radioaktivní částice v ní zůstávají uvězněny prakticky navždy.

Keramika

Queenslandští vědci vyrobili z dioxidu titanu keramický materiál, který je velmi stabilní. Vydrží delší dobu než dosavadní ocelové kontejnery a navíc je podstatně levnější než ocel. Keramická nanovlákna připravili z běžné titanové běloby, která se přidává do bílých barev a pigmentů, její zdroje jsou v mnoha zemích světa včetně Austrálie. V principu spočívá výroba tohoto materiálu ve vyžíhání TiO2 se sodou v peci.

Nanovězení

Profesor Zhu uvedl, že keramická nanovlákna vytvářejí tenké vrstvy o tloušťce menší než jeden nanometr. Radioaktivní částice jsou zachycovány v mezerách mezi těmito vrstvami a jakmile dojde k určitému nasycení radioaktivní látkou, dojde ke kolapsu této struktury a vrstvy vláken radioaktivní částice doslova uzamknou.
Nový materiál v podobě bílého prášku dovolí skladovat jaderný odpad stovky let.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč se kovy ve vesmíru lepí k sobě?

  Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.

Japonsko spolupracuje s MAAE na recyklaci zeminy odstraněné po havárii Fukušimy

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!

Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.

LHC, Velký hadronový urychlovač v CERNu bude mimo provoz do roku 2030

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail