Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 339

Jak na radioaktivitu? Vybílit!

Aneb běloba zachytí a uvězní radioaktivitu!

Významný objev se podařil vědcům z University of Technology v Brisbane v australském Qeenslandu. Tým vedený profesorem anorganické chemie Zhu Huai Yongem našel novou metodu, jak zbavovat různé látky některých radioaktivních částic a jak takto separované radioaktivní látky bezpečně skladovat po velmi dlouhou dobu. Jde o zcela nový způsob jak dlouhodobě bezpečně fixovat například některé druhy radioaktivního odpadu a o velmi levnou metodu, která navíc umožní separovat radioaktivní částice z vodných roztoků.

Běloba

Australští vědci pro tento účel vytvořili nanočástice z běžného a dostupného materiálu – titanové běloby (dioxid titanu). Jsou velké pouhé milióntiny milimetru a podobají se velmi jemnému bílému prášku. Tým výzkumníků z australské univerzity objevil, že takové částice absorbují radioaktivní kationty, které z nanovláken vytěsňují sodíkové ionty a zabudují se na jejich místa. Takto zachycené radioaktivní částice pak zůstávají uvězněny ve struktuře bílého prášku. Tato past na radioaktivní částice funguje velmi dlouho a radioaktivní částice v ní zůstávají uvězněny prakticky navždy.

Keramika

Queenslandští vědci vyrobili z dioxidu titanu keramický materiál, který je velmi stabilní. Vydrží delší dobu než dosavadní ocelové kontejnery a navíc je podstatně levnější než ocel. Keramická nanovlákna připravili z běžné titanové běloby, která se přidává do bílých barev a pigmentů, její zdroje jsou v mnoha zemích světa včetně Austrálie. V principu spočívá výroba tohoto materiálu ve vyžíhání TiO2 se sodou v peci.

Nanovězení

Profesor Zhu uvedl, že keramická nanovlákna vytvářejí tenké vrstvy o tloušťce menší než jeden nanometr. Radioaktivní částice jsou zachycovány v mezerách mezi těmito vrstvami a jakmile dojde k určitému nasycení radioaktivní látkou, dojde ke kolapsu této struktury a vrstvy vláken radioaktivní částice doslova uzamknou.
Nový materiál v podobě bílého prášku dovolí skladovat jaderný odpad stovky let.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail