Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 414

Sto let před Zwentendorfem

Před 25 lety Rakousko rozhodlo, že nespustí svou první jadernou elektrárnu Zwentendorf.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Málokdo však ví, že rovných sto let před tímto rozhodnutím se ve Vídni narodila nejslavnější rakouská fyzička všech dob, která stála u objevu štěpení uranu. Jmenovala se Lise Meitnerová (1878–1968). Albert Einstein o ní mluvil jako o německé madame Curie. S Otto Hahnem objevila v Berlíně v roce 1917 nový chemický prvek, protaktinium, a v roce 1933 štěpení atomových jader. Společně tak položili základní kámen pozdější jaderné energetiky. Přežívající názor, že Rakušané a jaderná technika nejdou dohromady, si proto můžeme poněkud opravit... Berlínský HMI (Hahn-Meitner Institut) nese dodnes jejich jméno. Na počest převratných objevů této rakouské fyzičky byl později pojmenován i nový, sto devátý, chemický prvek – Meitnerium. Pouhých deset let po její smrti došlo ke zwentendorfskému referendu, které poměrem hlasů 49,5:50,5 rozhodlo zahodit miliardovou energetickou investici.

Zwentendorf dnes
Varný reaktor s jednou turbinou, vnitřní kulový kontejnment, předpokládaný výkon 730 MW, plánovaný počet zaměstnanců 200. Většina zařízení je na místě v perfektním stavu, označená a zakonzervovaná. Elektrárna má správce, který pravidelně každý druhý den elektrárnu projde, zkontroluje a učiní o tomto zápis do provoz-ního deníku (už 25 let). Stavba stála 7 miliard šilinků, po zakonzervování byly počáteční náklady na udržování na úrovni 50 milionů šilinků za rok. Současné náklady na údržbu tohoto pomníku jsou kolem 10 milionů šilinků za rok. Ztrátu vlastníka elektrárny v rozporu s všemi politickými proklamacemi uhradili daňoví poplatníci. Nikdo nechce říci, že císař je nahý (že by ta pohádka pocházela z Rakouska?). Nedaleko od JE Zwentendorf byla jako náhrada na pokrytí energetické potřeby Rakouska postavena černouhelná elektrárna Dürnrohr se dvěma bloky 1ī 350 + 1ī 405 MW a 130 zaměstnanci. Náklady na výstavbu činily cca 11 miliard šilinků. Černé uhlí se dováží z Polska a z Ostravska. Ředitel je původně zaměstnanec JE Zwentendorf a je zastáncem jádra...

Jan Knytl
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lechtat draka se nevyplácí

Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail