Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 385

Sto let před Zwentendorfem

Před 25 lety Rakousko rozhodlo, že nespustí svou první jadernou elektrárnu Zwentendorf.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Málokdo však ví, že rovných sto let před tímto rozhodnutím se ve Vídni narodila nejslavnější rakouská fyzička všech dob, která stála u objevu štěpení uranu. Jmenovala se Lise Meitnerová (1878–1968). Albert Einstein o ní mluvil jako o německé madame Curie. S Otto Hahnem objevila v Berlíně v roce 1917 nový chemický prvek, protaktinium, a v roce 1933 štěpení atomových jader. Společně tak položili základní kámen pozdější jaderné energetiky. Přežívající názor, že Rakušané a jaderná technika nejdou dohromady, si proto můžeme poněkud opravit... Berlínský HMI (Hahn-Meitner Institut) nese dodnes jejich jméno. Na počest převratných objevů této rakouské fyzičky byl později pojmenován i nový, sto devátý, chemický prvek – Meitnerium. Pouhých deset let po její smrti došlo ke zwentendorfskému referendu, které poměrem hlasů 49,5:50,5 rozhodlo zahodit miliardovou energetickou investici.

Zwentendorf dnes
Varný reaktor s jednou turbinou, vnitřní kulový kontejnment, předpokládaný výkon 730 MW, plánovaný počet zaměstnanců 200. Většina zařízení je na místě v perfektním stavu, označená a zakonzervovaná. Elektrárna má správce, který pravidelně každý druhý den elektrárnu projde, zkontroluje a učiní o tomto zápis do provoz-ního deníku (už 25 let). Stavba stála 7 miliard šilinků, po zakonzervování byly počáteční náklady na udržování na úrovni 50 milionů šilinků za rok. Současné náklady na údržbu tohoto pomníku jsou kolem 10 milionů šilinků za rok. Ztrátu vlastníka elektrárny v rozporu s všemi politickými proklamacemi uhradili daňoví poplatníci. Nikdo nechce říci, že císař je nahý (že by ta pohádka pocházela z Rakouska?). Nedaleko od JE Zwentendorf byla jako náhrada na pokrytí energetické potřeby Rakouska postavena černouhelná elektrárna Dürnrohr se dvěma bloky 1ī 350 + 1ī 405 MW a 130 zaměstnanci. Náklady na výstavbu činily cca 11 miliard šilinků. Černé uhlí se dováží z Polska a z Ostravska. Ředitel je původně zaměstnanec JE Zwentendorf a je zastáncem jádra...

Jan Knytl
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Fotovoltaika za korunu

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí.

4D plánování montáže tokamaku ITER

K přípravě na činnosti prováděné s kritickými částmi tokamaku ITER v přetíženém prostředí Montážní haly ITER používají projektanti a koordinátoři projektu metody 4D plánování. To znamená 3D zobrazování prostoru plus parametr čas.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail