Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 608

Sto let před Zwentendorfem

Před 25 lety Rakousko rozhodlo, že nespustí svou první jadernou elektrárnu Zwentendorf.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Málokdo však ví, že rovných sto let před tímto rozhodnutím se ve Vídni narodila nejslavnější rakouská fyzička všech dob, která stála u objevu štěpení uranu. Jmenovala se Lise Meitnerová (1878–1968). Albert Einstein o ní mluvil jako o německé madame Curie. S Otto Hahnem objevila v Berlíně v roce 1917 nový chemický prvek, protaktinium, a v roce 1933 štěpení atomových jader. Společně tak položili základní kámen pozdější jaderné energetiky. Přežívající názor, že Rakušané a jaderná technika nejdou dohromady, si proto můžeme poněkud opravit... Berlínský HMI (Hahn-Meitner Institut) nese dodnes jejich jméno. Na počest převratných objevů této rakouské fyzičky byl později pojmenován i nový, sto devátý, chemický prvek – Meitnerium. Pouhých deset let po její smrti došlo ke zwentendorfskému referendu, které poměrem hlasů 49,5:50,5 rozhodlo zahodit miliardovou energetickou investici.

Zwentendorf dnes
Varný reaktor s jednou turbinou, vnitřní kulový kontejnment, předpokládaný výkon 730 MW, plánovaný počet zaměstnanců 200. Většina zařízení je na místě v perfektním stavu, označená a zakonzervovaná. Elektrárna má správce, který pravidelně každý druhý den elektrárnu projde, zkontroluje a učiní o tomto zápis do provoz-ního deníku (už 25 let). Stavba stála 7 miliard šilinků, po zakonzervování byly počáteční náklady na udržování na úrovni 50 milionů šilinků za rok. Současné náklady na údržbu tohoto pomníku jsou kolem 10 milionů šilinků za rok. Ztrátu vlastníka elektrárny v rozporu s všemi politickými proklamacemi uhradili daňoví poplatníci. Nikdo nechce říci, že císař je nahý (že by ta pohádka pocházela z Rakouska?). Nedaleko od JE Zwentendorf byla jako náhrada na pokrytí energetické potřeby Rakouska postavena černouhelná elektrárna Dürnrohr se dvěma bloky 1ī 350 + 1ī 405 MW a 130 zaměstnanci. Náklady na výstavbu činily cca 11 miliard šilinků. Černé uhlí se dováží z Polska a z Ostravska. Ředitel je původně zaměstnanec JE Zwentendorf a je zastáncem jádra...

Jan Knytl
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak se daří stelarátorům v éře startupů?

Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.

Co odhaluje databáze výživy MAAE o obezitě?

Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.

Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.

Keratin opravuje lidské zuby

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.

ITER se připravuje na wolframovou stěnu

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail