Čistý či nečistý?

Jaderná zařízení produkují odpady. Toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Problém je v tom, že mezi odpady jednoznačně neaktivními (čistými) a radioaktivními existuje celá škála odpadních látek, které je nejprve nutno správně zařadit. Jak to udělat, je zřejmé z Vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Platí zde známé heslo parafrázované v mnoha různých oborech „Bez měření není řízení“.

Jenže správně změřit - neznamená jen pořídit si přístroj, který je velmi přesný. Znamená to také proniknout do tajů radiochemie. Ne každý radionuklid je pro člověka stejně škodlivý. Proto jsou limitní hodnoty pro různé radionuklidy stanoveny odlišně (čtyři různé třídy). Pevné odpady navíc představují problém v nerovnoměrnosti kontaminace. Kapalinu můžeme zamíchat a odebrat z ní homogenní vzorek. Ale zkuste odebrat reprezentativní vzorek z drátů, hader, bot, papírů či rukavic, na nichž může být každý centimetr kontaminován různými radionuklidy a v různé míře.
Prokazování shody měření s náročnou legislativou vyžaduje vysoce profesionální přístup. V Jaderné elektrárně Dukovany, která je největším producentem radioaktivních odpadů v České republice, nesmí existovat možnost omylu. Omylu, který by propustil kontaminované látky do neaktivních odpadů. Všechny odpady, odcházející z kontrolovaného pásma, jsou proto měřeny opakovaně. Závěrečné úřední měření, které zabezpečuje firma WADE, a.s., ve spolupráci s Českým metrologickým institutem, prokazuje shodu s Vyhláškou SÚJB a dokládá ji protokolem. Nový unikátní měřicí systém obsahuje tři germaninové spektrometry záření gama (s registrací fotonů v energetickém rozsahu 59,5 keV - 2 MeV) a proporcionální detektor beta záření. Detektory jsou umístěny ve speciálním stínícím tunelu opatřeném deseticentimetrovou vrstvou olova a centimetrovou vrstvou nerezové oceli. Stínící tunel je vyroben z radiochemicky velmi čistých materiálů. Ke snížení přirozeného pozadí (radioaktivita dceřiných produktů radonu) přispívá i udržování přetlaku v měřicím tunelu. Celé zařízení je mobilní a měření provádí úřední měřič. Část radionuklidů je stanovována přímým spektrometrickým měřením. Některé se však stanovují přepočtem ze vztahu ke korelačním radionuklidům. To je však už spíše informace pro specialisty a všechny, kdo se o problematiku radioaktivních a neaktivních odpadů zajímají více. Možná, že je bude zajímat i seminář o radioaktivních odpadech, který připravuje Česká nukleární společnost na listopad letošního roku.