Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 339

Čistý či nečistý?

Jaderná zařízení produkují odpady. Toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Problém je v tom, že mezi odpady jednoznačně neaktivními (čistými) a radioaktivními existuje celá škála odpadních látek, které je nejprve nutno správně zařadit. Jak to udělat, je zřejmé z Vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Platí zde známé heslo parafrázované v mnoha různých oborech „Bez měření není řízení“.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Jenže správně změřit - neznamená jen pořídit si přístroj, který je velmi přesný. Znamená to také proniknout do tajů radiochemie. Ne každý radionuklid je pro člověka stejně škodlivý. Proto jsou limitní hodnoty pro různé radionuklidy stanoveny odlišně (čtyři různé třídy). Pevné odpady navíc představují problém v nerovnoměrnosti kontaminace. Kapalinu můžeme zamíchat a odebrat z ní homogenní vzorek. Ale zkuste odebrat reprezentativní vzorek z drátů, hader, bot, papírů či rukavic, na nichž může být každý centimetr kontaminován různými radionuklidy a v různé míře.
Prokazování shody měření s náročnou legislativou vyžaduje vysoce profesionální přístup. V Jaderné elektrárně Dukovany, která je největším producentem radioaktivních odpadů v České republice, nesmí existovat možnost omylu. Omylu, který by propustil kontaminované látky do neaktivních odpadů. Všechny odpady, odcházející z kontrolovaného pásma, jsou proto měřeny opakovaně. Závěrečné úřední měření, které zabezpečuje firma WADE, a.s., ve spolupráci s Českým metrologickým institutem, prokazuje shodu s Vyhláškou SÚJB a dokládá ji protokolem. Nový unikátní měřicí systém obsahuje tři germaninové spektrometry záření gama (s registrací fotonů v energetickém rozsahu 59,5 keV - 2 MeV) a proporcionální detektor beta záření. Detektory jsou umístěny ve speciálním stínícím tunelu opatřeném deseticentimetrovou vrstvou olova a centimetrovou vrstvou nerezové oceli. Stínící tunel je vyroben z radiochemicky velmi čistých materiálů. Ke snížení přirozeného pozadí (radioaktivita dceřiných produktů radonu) přispívá i udržování přetlaku v měřicím tunelu. Celé zařízení je mobilní a měření provádí úřední měřič. Část radionuklidů je stanovována přímým spektrometrickým měřením. Některé se však stanovují přepočtem ze vztahu ke korelačním radionuklidům. To je však už spíše informace pro specialisty a všechny, kdo se o problematiku radioaktivních a neaktivních odpadů zajímají více. Možná, že je bude zajímat i seminář o radioaktivních odpadech, který připravuje Česká nukleární společnost na listopad letošního roku.

Jaroslav Kulovaný
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail