Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 344

Čistý či nečistý?

Jaderná zařízení produkují odpady. Toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Problém je v tom, že mezi odpady jednoznačně neaktivními (čistými) a radioaktivními existuje celá škála odpadních látek, které je nejprve nutno správně zařadit. Jak to udělat, je zřejmé z Vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Platí zde známé heslo parafrázované v mnoha různých oborech „Bez měření není řízení“.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Jenže správně změřit - neznamená jen pořídit si přístroj, který je velmi přesný. Znamená to také proniknout do tajů radiochemie. Ne každý radionuklid je pro člověka stejně škodlivý. Proto jsou limitní hodnoty pro různé radionuklidy stanoveny odlišně (čtyři různé třídy). Pevné odpady navíc představují problém v nerovnoměrnosti kontaminace. Kapalinu můžeme zamíchat a odebrat z ní homogenní vzorek. Ale zkuste odebrat reprezentativní vzorek z drátů, hader, bot, papírů či rukavic, na nichž může být každý centimetr kontaminován různými radionuklidy a v různé míře.
Prokazování shody měření s náročnou legislativou vyžaduje vysoce profesionální přístup. V Jaderné elektrárně Dukovany, která je největším producentem radioaktivních odpadů v České republice, nesmí existovat možnost omylu. Omylu, který by propustil kontaminované látky do neaktivních odpadů. Všechny odpady, odcházející z kontrolovaného pásma, jsou proto měřeny opakovaně. Závěrečné úřední měření, které zabezpečuje firma WADE, a.s., ve spolupráci s Českým metrologickým institutem, prokazuje shodu s Vyhláškou SÚJB a dokládá ji protokolem. Nový unikátní měřicí systém obsahuje tři germaninové spektrometry záření gama (s registrací fotonů v energetickém rozsahu 59,5 keV - 2 MeV) a proporcionální detektor beta záření. Detektory jsou umístěny ve speciálním stínícím tunelu opatřeném deseticentimetrovou vrstvou olova a centimetrovou vrstvou nerezové oceli. Stínící tunel je vyroben z radiochemicky velmi čistých materiálů. Ke snížení přirozeného pozadí (radioaktivita dceřiných produktů radonu) přispívá i udržování přetlaku v měřicím tunelu. Celé zařízení je mobilní a měření provádí úřední měřič. Část radionuklidů je stanovována přímým spektrometrickým měřením. Některé se však stanovují přepočtem ze vztahu ke korelačním radionuklidům. To je však už spíše informace pro specialisty a všechny, kdo se o problematiku radioaktivních a neaktivních odpadů zajímají více. Možná, že je bude zajímat i seminář o radioaktivních odpadech, který připravuje Česká nukleární společnost na listopad letošního roku.

Jaroslav Kulovaný
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail