Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 343

Bát či nebát?

26. dubna 1986 nadzdvihly tisícitunové víko čtvrtého reaktoru elektrárny Černobyl dva silné výbuchy: nejprve nahromaděná pára, pak vodík vzniklý reakcí páry na zirkoniových obalech paliva. Grafit, který reaktor používal jako moderátor, začal hořet a sloup kouře vynášel do ovzduší tuny radioaktivních prvků.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

 

Proč se to stalo?

Protože RBMK reaktor je kuriozní konstrukce, jiné než ostatní světové energetické reaktory a protože obsluha z těžko pochopitelného důvodu vršila jednu chybu za druhou. Reaktor by se byl sám poslušně a bezpečně odstavil - kdyby poslední chyba obsluhy nebyla ta nejhorší: vypnuli systém havarijního chlazení a zablokovali havarijní signál. Bezpečnostní systémy totiž správně fungovaly a bránily tak obsluze v dokončení jakéhosi experimentu se setrvačným doběhem generátoru při zavření přívodu páry k turbíně…

 

Co psaly noviny

V roce 1986 vládla v SSSR sovětská vláda, která se neúspěšně pokusila událost zatajit. Médiím byl odepřen přístup na místo havárie a svět tak zachvátila radiofóbie. Britský Daily Mail vyplnil polovinu titulní stránky 29. 4. titulkem "2000 mrtvých". Další den napsal The New York Post, že 15 000 mrtvých těl bylo zahrnuto do úložiště radioaktivních odpadů. Později se psalo o 110 000 případů rakoviny a ještě později o 800 000 ozářených dětech. Greenpeace i mnoho deníků, které dál zprávy opisovaly a přikrašlovaly, rozvíjelo dál senzační čísla až z nich byly desetitisíce mrtvých následkem ozáření.

 

Co je pravda

Pro zjištění skutečných následků se do Černobylu a dalších částí Ruska rozjelo mnoho lékařských týmů. Nejznámější jsou výsledky mise UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) z roku 1988, International Chernobyl Project Mezinárodní agentury pro atomovou energii 10 let po Černobylu, v r. 1992-1995 International Programme on the Health Effects of Chernobyl Accident - IPHECA, který byl koordinován Světovou zdravotnickou
organizací, a nejnovější výsledky UNSCEAR 15 let po havárii.
Pravda je, že havárie v Černobylu byla nejvážnější havárií jaderného reaktoru v dějinách. Bezprostředně po události úřady evakuovaly 116 000, později ještě 220 000 lidí. To je vždy sociální tragédie, ať se jedná o nucené opuštění domova z jakéhokoliv důvodu, třeba požáry, záplavy a zemětřesení. U 134 zaměstnanců elektrárny (většinou hasičů) byla diagnostikována akutní nemoc z ozáření, na kterou jich 28 zemřelo do
4 měsíců. 11 dalších z těch, kteří přežili akutní fázi, pak zemřelo do dnes. Jeden na gangrénu plic, ale někteří na úraz nebo jinou neradiační příčinu. Pro ostatní lidi Černobyl tragedií nemusel být - to dnes tvrdí OSN. Skutečným neštěstím Černobylu totiž byly psychosomatické potíže zesilované hysterií médií. Podle profesora Zbygniewa Jaworowského, poradce OSN pro zdravotnictví "pravděpodobně nejdůležitější faktor pro vytvoření Černobylské mytologie byl předpoklad, že každá radiační dávka, tedy i ta, blížící se nule, je životu nebezpečná." Tato hypotéza totiž odporuje všem experimentálním i epidemiologickým nálezům. Je to totéž, jako kdybyste předpokládali, že teplota 18ŻC vás může smrtelně ohrozit, protože víte, že při 1800ŻC utržíte fatální popáleniny. Studie vypracované mezinárodními skupinami vědců ukázaly, že nejhorší vliv na zdraví lidí měly sociální a psychologické účinky, duševní trauma, strach, deprese, změny stravovacích návyků a podvýživa.
Přímým účinkem na zdraví, způsobeným zářením, je rakovina štítné žlázy u dětí - případů je 1791, převážná většina byla úspěšně vyléčena. Noviny psaly, že od havárie do dnes zemřely desetitisíce lidí. Ano, to je samozřejmě pravda - budeme-li zkoumat jakoukoliv stejně velkou skupinu lidí, jako bylo obyvatelstvo Ukrajiny a Běloruska, kdykoliv a kdekoliv na světě, pak za patnáct let jich desetitisíce zemřou. Aniž to má co do činění se zářením. A tak největší tragédií Černobylu zůstává několik tisíc nenarozených dětí v celé Evropě, jejichž matky si nechaly udělat umělý potrat jen ze strachu. Bez jakékoliv indikace, že by snad jejich nenarozené dítě mohlo být ovlivněno zářením. Nemohlo. Uvážíme-li, jak malým množstvím záření bylo obyvatelstvo zasažené a jak nízké jsou teoretické rizikové faktory, byly tyto potraty úplně zbytečné.

 

U nás

Podle podrobných měření byla průměrná efektivní dávka obyvatelstvu na našem území v roce 1986 0,26 mSv, což je asi desetina dávky obdržené občanem z přírodního radioaktivního pozadí.

 

Víte, že

Přírodní pozadí na některých místech světa se vyznačuje zvýšenou radioaktivitou hornin. Na těchto místech žijí trvale statisíce lidí bez jakékoliv zdravotní újmy způsobené zářením. Ramsar v Iránu až 400 mSv/rok, Kerala v Indii až 17 mSv/rok, Guapari v Brazílii až 175 mSv/rok. U nás je 3 mSv/rok.

 

FAKTA

Z měření prováděných v Rusku od padesátých do devadesátých let je názorně vidět zvýšení přírodního pozadí ionizujícího záření v důsledku atmosférických zkoušek jaderných zbraní v šedesátých létech. Počátkem osmdesátých let a v devadesátých létech jsou výkyvy nad úroveň přírodního pozadí v podstatě neměřitelné. Z hlediska efektu spadu po zkouškách zbraní, kterému byli obyvatelé dlouhodobě vystaveni, byla havárie v JE Černobyl v r. 1986 jen malou epizodou.
(Zdroj: Vědecká zpráva MAAE 10 let po černobylské havárii)

 

Trvale existující rizika úmrtí
(počet úmrtí na 1 milion obyvatel)
Přirozené nemoci ... 10 000
Nemoci v důsledku kouření ... 2 000
Nehody všeho druhu (kromě dopravních) ... 500
Dopravní nehody ... 300
Úrazy elektřinou v průmyslu i domácnosti ... 20
Emise SO2 z elektráren na fosilní paliva ... 3
Přírodní katastrofy ... 1
Jaderné elektrárny ... 0,1

Porovnání dávek
Limit pro pracovníky se zářením/rok ... 50 mSv
Přírodní radiační pozadí/rok ... 3 mSv
RTG střev ... 4 mSv
RTG žaludku ... 2.4 mSv
RTG kyčlí ... 1.7 mSv
Limit pro obyvatelstvo/rok ... 1 mSv
Pracovník JE Dukovany/rok ... 0.4 mSv
3 lety nadzvuk. letadlem Praha - USA ... 0.38 mSv
Obyvatelstvo v okolí JE Dukovany/rok ... 0.005 mSv

Zdroj: Patnáct let od havárie v Černobylu, SÚJB, 2001

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail