Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 320

Geneticky modifikovaný člověk

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.

Fotogalerie (1)
Řetězec DNA (zdroj: Shutterstock)

„Jejich studie by měla být varováním pro všechny, kdo si myslí, že genové technologie už jsou zralé pro použití k vymýcení geneticky podmíněných nemocí,“ uvedl George Daley, buněčný biolog z Harvardské lékařské školy v Bostonu.

Enzymem střihá DNA jako nůžky

Technika je založena na použití enzymového komplexu známého jako CRISPR/Cas9, nalezeného v mnoha baktériích. CRISPR (anglická zkratka výrazu „clustered regularly interspaced short palindromic repeats“), je krátká opakující se sekvence RNA, která se shoduje s genetickou sekvencí, kterou výzkumníci chtějí změnit. Pracuje ve spolupráci s Cas9, enzymem, který střihá DNA jako molekulární nůžky.

Komplex CRISPR/Cas9 nejprve pátrá v DNA, dokud nenajde sekvenci odpovídající CRISPR. Poté se na ni naváže. Cas9 pak DNA rozdělí. Buňka nakonec narušenou část opraví vložením kousku DNA dodaného experimentátory. V bakteriích tento komplex zajišťuje rezistenci proti cizí DNA, např. bakteriofágům. Pro genové manipulace s embryi zvířat se užívá od roku 2013. Nyní k tomu poprvé došlo i na lidském embryu.

Úspěch vědy nebo etický problém?

Junjiu Huang, genetik ze Sun Yat-sen University, vpravil injekcí komplex CRISPR/Cas9 do lidských embryí za účelem opravení genu způsobujícího smrtelnou krevní chorobu Beta talasemii, která způsobuje nedostatek hemoglobinu. Embrya pro experiment byla získána z kliniky pro umělé oplodnění, kde nemohla být použita, protože vajíčko oplodnily dvě spermie, takže by se nemohlo vyvíjet v životaschopného jedince. Pokus provedli na 86 embryích. Po čtyřech dnech vývoje přežilo 71 embryí, z nichž 54 bylo geneticky otestováno. Pouze u 28 embryí byl vadný gen odstraněn a jen u několika byl nahrazen zdravým genem. Aby se dala tato technika použít v praxi, musela by se úspěšnost blížit 100 %. Současně procedura vyvolala mutace v jiné části genomu – a to v mnohem větší a vážnější míře, než u myších embryí, na nichž se zkoušela dříve. Tyto mutace mohou mít ničivý důsledek na buňky, což je také jedna z vážných námitek proti genovým modifikacím. Vědci tak mají vážný etický problém a některá média odmítla o studii informovat, řekl Nature News genetik Junjiu Huang.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Může „přemýšlet“ mozek ve zkumavce?

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...

Out of memory

Už vám počítač nebo tablet hlásil „Not enough memory to complete this operation“? Můžete spotřebovat veškeré úložiště v telefonu, zaplnit disk počítače.

Rekordní detekce 200 gravitačních vln

Mezinárodní síť observatoří gravitačních vln LIGO, Virgo a KAGRA (LVK) oznámila v dubnu detekci svého 200. kandidátského signálu gravitační vlny v tomto čtvrtém pozorovacím ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail