Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 241

Geneticky modifikovaný člověk

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.

Fotogalerie (1)
Řetězec DNA (zdroj: Shutterstock)

„Jejich studie by měla být varováním pro všechny, kdo si myslí, že genové technologie už jsou zralé pro použití k vymýcení geneticky podmíněných nemocí,“ uvedl George Daley, buněčný biolog z Harvardské lékařské školy v Bostonu.

Enzymem střihá DNA jako nůžky

Technika je založena na použití enzymového komplexu známého jako CRISPR/Cas9, nalezeného v mnoha baktériích. CRISPR (anglická zkratka výrazu „clustered regularly interspaced short palindromic repeats“), je krátká opakující se sekvence RNA, která se shoduje s genetickou sekvencí, kterou výzkumníci chtějí změnit. Pracuje ve spolupráci s Cas9, enzymem, který střihá DNA jako molekulární nůžky.

Komplex CRISPR/Cas9 nejprve pátrá v DNA, dokud nenajde sekvenci odpovídající CRISPR. Poté se na ni naváže. Cas9 pak DNA rozdělí. Buňka nakonec narušenou část opraví vložením kousku DNA dodaného experimentátory. V bakteriích tento komplex zajišťuje rezistenci proti cizí DNA, např. bakteriofágům. Pro genové manipulace s embryi zvířat se užívá od roku 2013. Nyní k tomu poprvé došlo i na lidském embryu.

Úspěch vědy nebo etický problém?

Junjiu Huang, genetik ze Sun Yat-sen University, vpravil injekcí komplex CRISPR/Cas9 do lidských embryí za účelem opravení genu způsobujícího smrtelnou krevní chorobu Beta talasemii, která způsobuje nedostatek hemoglobinu. Embrya pro experiment byla získána z kliniky pro umělé oplodnění, kde nemohla být použita, protože vajíčko oplodnily dvě spermie, takže by se nemohlo vyvíjet v životaschopného jedince. Pokus provedli na 86 embryích. Po čtyřech dnech vývoje přežilo 71 embryí, z nichž 54 bylo geneticky otestováno. Pouze u 28 embryí byl vadný gen odstraněn a jen u několika byl nahrazen zdravým genem. Aby se dala tato technika použít v praxi, musela by se úspěšnost blížit 100 %. Současně procedura vyvolala mutace v jiné části genomu – a to v mnohem větší a vážnější míře, než u myších embryí, na nichž se zkoušela dříve. Tyto mutace mohou mít ničivý důsledek na buňky, což je také jedna z vážných námitek proti genovým modifikacím. Vědci tak mají vážný etický problém a některá média odmítla o studii informovat, řekl Nature News genetik Junjiu Huang.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Laboratoř zelené energetiky v elektrárně Ledvice

Malá výkonem, ale velká svým potenciálem. Na nové fotovoltaické elektrárně v Ledvicích zkouší ČEZ vlastnosti a vhodnost různých typů panelů, které chce po ...

Vývoj ruského tolerantního paliva

Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom dokončila druhou etapu vývoje ruského tolerantního paliva, díky kterému jaderné elektrárny dosáhnou nové úrovně bezpečnosti.

Centrální solenoid: schopen bez vady

Poté, co prošel řadou přísných testů, získal první ze sedmi modulů supravodivých magnetů, které budou tvořit „pulsující srdce“ mezinárodního fúzního ...

Jak se svět připravuje na příval vysloužilých Li-Ion baterií

Lithium-iontové akumulátory patří k nejvyužívanějším typům baterií na světě. S očekávaným boomem elektromobility však jejich produkce výrazně poroste, čímž bude ...

Akumulační teplárna Skupiny ÚJV

Světová spotřeba energie a tepla roste a díky plánům na snižování emisí CO2 se do výroby zapojuje stále více obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail