Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.
„Jejich studie by měla být varováním pro všechny, kdo si myslí, že genové technologie už jsou zralé pro použití k vymýcení geneticky podmíněných nemocí,“ uvedl George Daley, buněčný biolog z Harvardské lékařské školy v Bostonu.
Enzymem střihá DNA jako nůžky
Technika je založena na použití enzymového komplexu známého jako CRISPR/Cas9, nalezeného v mnoha baktériích. CRISPR (anglická zkratka výrazu „clustered regularly interspaced short palindromic repeats“), je krátká opakující se sekvence RNA, která se shoduje s genetickou sekvencí, kterou výzkumníci chtějí změnit. Pracuje ve spolupráci s Cas9, enzymem, který střihá DNA jako molekulární nůžky.
Komplex CRISPR/Cas9 nejprve pátrá v DNA, dokud nenajde sekvenci odpovídající CRISPR. Poté se na ni naváže. Cas9 pak DNA rozdělí. Buňka nakonec narušenou část opraví vložením kousku DNA dodaného experimentátory. V bakteriích tento komplex zajišťuje rezistenci proti cizí DNA, např. bakteriofágům. Pro genové manipulace s embryi zvířat se užívá od roku 2013. Nyní k tomu poprvé došlo i na lidském embryu.
Úspěch vědy nebo etický problém?
Junjiu Huang, genetik ze Sun Yat-sen University, vpravil injekcí komplex CRISPR/Cas9 do lidských embryí za účelem opravení genu způsobujícího smrtelnou krevní chorobu Beta talasemii, která způsobuje nedostatek hemoglobinu. Embrya pro experiment byla získána z kliniky pro umělé oplodnění, kde nemohla být použita, protože vajíčko oplodnily dvě spermie, takže by se nemohlo vyvíjet v životaschopného jedince. Pokus provedli na 86 embryích. Po čtyřech dnech vývoje přežilo 71 embryí, z nichž 54 bylo geneticky otestováno. Pouze u 28 embryí byl vadný gen odstraněn a jen u několika byl nahrazen zdravým genem. Aby se dala tato technika použít v praxi, musela by se úspěšnost blížit 100 %. Současně procedura vyvolala mutace v jiné části genomu – a to v mnohem větší a vážnější míře, než u myších embryí, na nichž se zkoušela dříve. Tyto mutace mohou mít ničivý důsledek na buňky, což je také jedna z vážných námitek proti genovým modifikacím. Vědci tak mají vážný etický problém a některá média odmítla o studii informovat, řekl Nature News genetik Junjiu Huang.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.