Andělské vlasy, aneb když prší pavouci

Trpíte arachnofobií? Nejezděte do Austrálie! Při větrném jasném počasí na konci podzimu (květen) a začátkem jara (srpen) se občas nebe zatáhne mračnem pavoučků. Právě v těchto dnech „prší“ z nebe v jižní Austrálii milióny těchto tvorečků na dlouhých bílých vláknech. Pokrývají krajinu jako sníh, jejich vláknům se také říká „andělské vlasy“. Podobný jev pozorovali v roce 2014 i v Arizoně (https://www.youtube.com/watch?t=98&v=UH6bjsJf2tQ).

Pavoučků bývají takové záplavy, že pokryjí svými hedvábnými vlákny celé louky a zahrady. Využívají jednu z bezpečnostních strategií přírody, která spočívá v množství. Jeden letící pavouk je totiž snadným cílem pro predátora. Ale zaplést se do milionů pavoučích vláken, to si každý lovec rozmyslí…

Ballooning

Ian Watson, který žije v australském regionu obdařeném takovými pavoučími nálety, vypráví: „Jsem deset minut od města, kolem mne se vznášejí tisíce malinkých pavoučků, každý na dlouhém vlákně, a snášejí se na můj dům, úplně ho balí do pavučin. Vědci, pomozte!“

Rick Vetter, arachnolog (odborník specializující se na výzkum pavouků) na Kalifornské univerzitě v Riverside, upřesňuje, že pan Watson a jeho sousedé jsou svědky jevu nazvaného „ballooning“. Je to způsob, jakým se mnoho druhů pavouků přemisťuje do nového domova. „Pavouci vylezou na vyvýšené místo, vystrčí zadeček vzhůru a vypustí vlákno. Ve větrném závanu se vznesou do výšky a nechají unášet. Děje se to kolem nás stále, ale všimneme si toho jen při mimořádných situacích, kdy se synchronizují miliony mladých pavoučků,  ve stejný okamžik se vznesou a přistávají na stejném místě," vysvětluje.

Pavoučí déšť nastane v situaci, kdy je pavoučí generace připravena k přesunu pomocí ballooningu, ale počasí není z nějakého důvodu dlouhodobě vhodné. Pavouci čekají na svěží vítr dostatečné síly a všichni najednou se vznesou. V australském Novém Jižním Walesu žijí nejen zvláštní druhy malých pavouků, které ballooning provozují, ale také druhy velkých pavouků, u nichž se takto přesouvají do nových domovů hromadně vylíhlá mláďata.

Babí léto

Nemusíme jezdit do Austrálie, samozřejmě. Létat na vláknech umějí také naši čeští pavouci. Říká se tomu „babí léto“, když za slunečného dne a mírného větru vidíme létající vlákno, na jehož konci sedí drobný pavouček. Je to jednoduché a přitom fantastické využití lehkosti a pevnosti vlákna.  Za pomoci větru tak na velké vzdálenosti cestují vzduchem především drobné druhy dospělých plachetnatek (Linyphiidae) - pavoučků, jejichž tělo dosahuje délky maximálně 2 mm. Ale babí léta létají i na jaře – tehdy obvykle sedí na konci vláken mláďata větších až velkých druhů pavouků. Je to vynikající způsob dobývat další území.

Z čeho je pavučina?

Útvar vzniklý snovací činností pavouků se skládá z mnoha vláken o různé tloušťce, pevnosti a rozdílných fyzikálních i chemických vlastnostech. Vláknitá bílkovina fibrin se tvoří  ve snovacích žlázách vyústěných na konci zadečku, na tzv. snovacích bradavkách. Při vytlačování se bílkovinná hmota zahušťuje a drobnými otvory vychází ven v podobě tenkého vlákna, které je velice pružné, dvojnásobně pevnější než vlákno hedvábí.

K čemu pavouci vlákna používají?

První a asi nejznámější využití je při lovu kořisti. Z pavučiny si pavouci zhotovují různé úkryty, vlákno také slouží k rychlému úniku před nebezpečím. Když pavouk leze, vypouští tzv. jistící vlákno. Přilepuje ho k podkladu podobně, jako když horolezec zatlouká jisticí skoby a v případě pádu zůstane na vlákně viset. Samičky některých druhů pavouků vypouštějí vlákno, které naviguje samečka. Samečkové křižáků nebo snovače zase drnkají na vlákna sítě v určitém přesně stanoveném rytmu přitahujícím samičku, která tak pozná, že chce do sítě vstoupit budoucí ženich. A v neposlední řadě používají vlákna k aeronautingu – k létání.

Videa

Jak prší pavouci: https://www.youtube.com/watch?v=ai3gTAwssxQ

https://www.youtube.com/watch?v=cxzBn8K6_Zs

Vědecký výzkum létání pavouků: https://www.youtube.com/watch?v=kYPABcMzbEg