Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Po havárii 4. bloku černobylské jaderné elektrárny se v roce 1986 a později vystěhovalo přibližně 336 000 obyvatel z oblasti o rozloze 4 200 km2 mezi Běloruskem a Ukrajinou. Jim Smith z britské University of Portsmouth vypracoval s pomocí svých běloruských kolegů studii současného stavu místní přírody. Jde o dosud největší studii divoké přírody od havárie. Fenomén rozkvětu přírody v okolí Černobylu se projevil již po dvaceti letech - psali jsme o něm již v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/586-mutanti-z-cernobylu.
V období 2008 až 2010 se zjišťoval počet srnčí a jelení zvěře, losů, divokých prasat a vlků. Míra jejich výskytu se porovnávala se stavy zvěře, které se zjišťovaly v letech 2005 až 2010 ve čtyřech nekontaminovaných oblastech o podobné velikosti a habitatu v Bělorusku. Zjistilo se, že hustota zvěře v okolí Černobylu byla stejná nebo ještě větší než v jiných rezervacích. Ke stejnému závěru se dospělo při porovnávání černobylské oblasti s rezervací Brjaňský les v Ruské federaci, vzdálené asi 250 km.
Podle Smitha nejsou jakékoliv negativní účinky související s radiací tak významné, jako jsou negativní účinky spojené s pobytem lidí.
(New Scientist, 2015, č. 3042, s. 15.)
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.