Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety
Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.
Po havárii 4. bloku černobylské jaderné elektrárny se v roce 1986 a později vystěhovalo přibližně 336 000 obyvatel z oblasti o rozloze 4 200 km2 mezi Běloruskem a Ukrajinou. Jim Smith z britské University of Portsmouth vypracoval s pomocí svých běloruských kolegů studii současného stavu místní přírody. Jde o dosud největší studii divoké přírody od havárie. Fenomén rozkvětu přírody v okolí Černobylu se projevil již po dvaceti letech - psali jsme o něm již v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/586-mutanti-z-cernobylu.
V období 2008 až 2010 se zjišťoval počet srnčí a jelení zvěře, losů, divokých prasat a vlků. Míra jejich výskytu se porovnávala se stavy zvěře, které se zjišťovaly v letech 2005 až 2010 ve čtyřech nekontaminovaných oblastech o podobné velikosti a habitatu v Bělorusku. Zjistilo se, že hustota zvěře v okolí Černobylu byla stejná nebo ještě větší než v jiných rezervacích. Ke stejnému závěru se dospělo při porovnávání černobylské oblasti s rezervací Brjaňský les v Ruské federaci, vzdálené asi 250 km.
Podle Smitha nejsou jakékoliv negativní účinky související s radiací tak významné, jako jsou negativní účinky spojené s pobytem lidí.
(New Scientist, 2015, č. 3042, s. 15.)
Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.
Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...
V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.