Je to velmi oblíbený folklór: jedeme na lyžích, zastavíme v horské boudě a dáme si „na zahřátí“ grog nebo panáka. A je nám teplo! Funguje to! Jak se ale na pití alkoholu „proti zimě“ dívají lékaři, a jak fyziologicky funguje doopravdy?
Fotogalerie (2)
Vtip pocitu tepla je v krvi. Alkohol totiž způsobí rozšíření cév i malých vlásečnic, odborně vasodilataci. Kůže zčervená, krev se z centra těla transportuje do periferií. Teplota našeho těla se ve skutečnosti vůbec nezmění, jen se redistribuuje teplo.
Falešná hláška
Lidské tělo udržuje stálou teplotu tělesného jádra přibližně 37 oC. Většina tepla se generuje metabolismem – všemi chemickými reakcemi, které nás udržují při životě. Naše kůže obsahuje senzory teplotních změn, které informují tělo o vnější teplotě. V případě poklesu vnější teploty tělo přednostně udržuje stálou teplotu tělesného jádra, protože v něm jsou pro život důležité orgány. Když pijeme alkohol, vlásečnice v kůži se rozšíří, krev přinese teplo, senzory hlásí: „Je teplo!“
Není to legrace
Ve skutečnosti je to nebezpečné! Alkohol obrací přirozený záchranný proces. Navíc, protože si naše tělo myslí, že je teplo, může spustit i přirozený ochlazovací mechanizmus - začít se potit. Když připojíme další účinek alkoholu, což je narušení kognitivních funkcí, máme zaděláno na vážné komplikace. Případy smrti opilých lidí na podchlazení nejsou v zimě vůbec vzácné.
Každý reaguje jinak
Všechno, co sníme a vypijeme, se filtruje přes játra, kde působí enzymy štěpící potravu. Alkohol je metabolizován přednostně enzymy alkohol dehydrogenáza (ADH), aldehyd dehydrogenáza (ALDH), cytochrom P450 a kataláza. Protože enzymy kódují naše geny, a každý máme unikátní sadu genů, každý z nás metabolizuje alkohol s různou účinností. Alkohol, který se v játrech neodbourá, koluje dál v krvi. Alkohol je tzv. generalizovaná droga, tedy působí na nejrůznější tělesné systémy, včetně mozku. Jak jde čas, při opakovaných průchodech krve játry se odbourává další porce alkoholu, dokud se krevní systém nevyčistí – a my nevystřízlivíme.
Závěr: Alkohol nás v zimě nezahřeje, naopak zvýší nebezpečí podchlazení!
Jestli chcete vědět, kdy můžete po požití alkoholu opustit bezpečí chaty a třeba sednout za volant, využijte aplikaci Alkohol kalkulačka od firmy Simopt.
Podle Live Science
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
