Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Crohnovu chorobu, ale i další onemocnění střev a trávicího ústrojí bude možné odhalit z pouhého dechu. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze publikovali ve vědeckém časopise Journal of Breath Research nadějné výsledky výzkumu provedeného společně s Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE. Na obzoru je nový, rychlý a neinvazivní způsob diagnózy mnoha závažných autoimunitních onemocnění.
Tým profesorů Patrika Španěla a Milana Lukáše uspěl s analýzou lidského dechu za využití hmotnostní spektroskopie. Vědci porovnávali složení dechu pacientů trpící Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou s kontrolní skupinou zdravých účastníků. „Rozbor dechu prokázal zvýšené množství pentanu a dalších těkavých organických sloučenin u pacientů se zánětlivými onemocněními vnitřností. V dechu zdravého člověka se přitom tyto látky ve zvýšené míře obvykle nevyskytují,“ říká vedoucí výzkumu Patrik Španěl. Nový způsob diagnostiky dechu umožňuje za pomoci výdechu do speciálního přístroje SIFT-MS detekovat velmi rychle a snadno stopy mnoha chemických látek. „Zvýšené hladiny konkrétních látek mohou být potenciálním biomarkerem zánětů nebo bakteriálního přemnožení v lidském těle,“ pokračuje Patrik Španěl.
Podle badatelů sice nový způsob diagnózy plně nenahradí dosavadní lékařská vyšetření, ale může výrazně pomoci zejména v prvních fázích, tedy při odhalování příčin. „Endoskopické a další invazivní formy vyšetření bývají většinou fyzicky a psychicky nepříjemné. Námi navrhovaná metoda by však mohla pomoci včas problém indikovat, celý proces vyšetření zrychlit a v některých případech zcela zamezit jakýmkoliv zásahům do lidského těla,“ říká Patrik Španěl.
Úspěch i s identifikací jiných chorob
Vědci z Heyrovského ústavu se již před několika lety zabývali analýzou dechu v souvislosti s cystickou fibrózou. Zkoumali metodu, která z dechu pacientů rozpoznávala, zda jsou nakaženi některou z nebezpečných bakteriálních infekcí. Ty ohrožují především pacienty trpící právě fibrózou. Výzkum se proto soustředil na analýzu dechu, která bakterie měla včas odhalit a iniciovat vhodnou léčbu. Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou autoimunitní chronická zánětlivá onemocnění trávicího ústrojí. Příčiny těchto chorob nejsou dosud známy a dosud není znám ani lék. Jejich včasné odhalení třeba právě novu metodou českých vědců však značně pomůže v dalším boji s těmito chorobami.
Hmotnostní spektroskopie
Tato analytická metoda funguje na základě poznatku, že dráha nabité částice v magnetickém poli závisí na její hmotnosti.Vzorek, který chceme analyzovat, nejdříve přeměníme na ionty s elektrickým nábojem. Urychlíme je a necháme vstoupit do magnetického pole, kde na ně působí magnetická síla. Dráha iontů se zakřivuje, v magnetickém poli opisují kružnici o poloměru, který je úměrný jejich hmotnosti. Ionty se stejným nábojem, ale různou hmotností se pohybují po různých kružnicích, dopadají tedy na různé detektory. Podle toho pak rozlišíme od sebe různé izotopy a různé prvky.
Crohnova nemoc
je chronické zánětlivé onemocnění kterékoliv části trávicího ústrojí, nejčastěji však v oblasti spojení tenkého a tlustého střeva. Zánět proniká střevní stěnou. Onemocnění se vyskytuje častěji ve vyspělých zemích severní polokoule, v ČR se objevuje cca 20 nových nemocných na 100 000 obyvatel za rok. Hlavními příznaky jsou bolesti v podbřišku, hubnutí, únava, zvýšená teplota a průjmy. Onemocnění může mít projevy i mimo trávicí ústrojí, např. vyrážka, kloubní záněty, oční záněty či výskyt aft v ústech. Sklon k onemocnění je ovlivněn geneticky, nemoc mohou vyvolat u náchylné osoby vlivy okolního prostředí.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského
je světově uznávaným ústavem Akademie věd ČR, pokračujícím v práci oceněné Nobelovou cenou (Jaroslav Heyrovský v r. 1959 za polarografii). Soustředí se zejména na výzkum struktury a reaktivity látek na atomární a molekulární úrovni a výsledky své práce nabízí k využití v medicíně, průmyslu, vzdělání a běžném životě.
Další informace: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., Dolejškova 2155/3, 182 23 Praha 8, www.jh-inst.cas.cz
David Klempíř
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.