Sucho ničí naše lesy

Sucho, které nás v posledních letech sužuje, citelně dopadá na lesní porosty. Stromy ztrácejí vitalitu a snadno podléhají kůrovci. Jen na Vysočině tak podle odhadů Lesů České republiky bude třeba v příštím roce vytěžit na pět milionů kubíků dřeva. Problémy jsou ale i v dalších částech Česka.

Extrémní teploty a sucho, jež byly typické pro letošní léto, se výrazně podepsaly na stavu tuzemské flory. „Suchem trpí příroda v celé republice, stromy schnou v lesích, parcích, zahradách, kdekoli. V lesích trpí zejména smrky, které mělce koření, takže oblasti, kde převažují smrkové porosty, jsou postižené nejvíce. Sucho ale neprospívá ani jiným dřevinám, borovicím, jedlím, dubům… Listnáče odolávají suchu lépe, koření hlouběji,“ popsala Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky.

Vysočina

V minulosti trpěla suchem severovýchodní Morava, letos je to například Vysočina, jižní Morava či oblast Rožnovska. Problémy jsou též v severních nebo jižních Čechách i na dalších místech. „Stromy ztratily kvůli suchu vitalitu, poté se neubrání kůrovci a chřadnou, rozpadají se celé porosty. Odhadujeme, že v příštím roce budeme muset na Vysočině vytěžit asi 5 milionů metrů krychlových dřeva,“ doplnila Eva Jouklová s tím, že v případě dřeva napadeného kůrovcem je nezbytná asanace.

Šumava

Naproti tomu zástupci Národního parku Šumava hodnotí letošní rok jako mírnější. „Podle našich půdních měření nebylo letošní sucho na území NP Šumava tak extrémní jako loni. Ovšem měření stresů stromů způsobených suchem plošně neprovádíme,“ řekl Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava.

Letecké snímkování pomáhá

Chřadnoucí stromy jdou rozeznat poměrně snadno. Mění barvu jehličí či listů, častým jevem je i opadání listí (defoliace). U větších lesních ploch lze pro mapování postupu sucha využít i leteckého snímkování, které poměrně přesně určí počty uschlých stromů nebo jejich celkovou plochu. Jednotlivé kraje, města či správci lesů nebo parků pak mohou dendrologa či rovnou dřevorubce poslat přímo do vytipované lokality.

Rozlišit lze i jednotlivé stromy

Snímkování se provádí za pomoci speciální velkoformátové letecké kamery. „Ze snímků nejprve vzniká barevná ortofotomapa, díky infračervenému senzoru v kameře pak následně i mapa v infračerveném spektru. Mapování přitom funguje na principu měření intenzity chlorofylu. Výsledné rozlišení mapy je 12,5 centimetrů na pixel, takže lze spolehlivě mapovat jak celou plochu, tak i jednotlivé uschlé stromy,“ popsala Drahomíra Zedníčková ze specializované společnosti TopGis, která disponuje daty pro celou Českou republiku a pravidelně je aktualizuje.

Mapy na vyžádání

Analýzu suchých porostů lze provádět z dat, jež TopGis pořizuje pro účely vlastní ortofotomapy České republiky. Na vyžádání je tak možné zpracovat speciální mapy pro libovolné území. Letecké mapování probíhá přibližně od května do září. „Nejlepší období pro mapování sucha je jaro či začátek léta, kdy jsou stromy v plné vegetaci. Později již infračervené snímkování nelze využít, protože stromy začínají přirozeně prosychat z důvodu přicházejícího podzimu. Letos toto období nastalo již velmi brzy, během začátku srpna,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.

Letecké snímkování se vedle mapování sucha používá například i u lesů zasažených kůrovcem. „Využíváme je každý rok pro monitoring vývoje kůrovce v lesích NP Šumava, včetně bezzásahových oblastí. Lesníci pak na zásahových plochách provádějí asanaci kůrovcem napadených stromů nebo polomů. Bezzásahové oblasti jsou bez jakéhokoli zásahu a pouze sledujeme jejich vývoj,“ popsal Jan Dvořák.

Martin Bořil