Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 207

Jsou psi opravdu barvoslepí?

Psi vidí svět zvláštním způsobem. Ale není pravda, že by neviděli barvy, i když se tento omyl široce traduje. Vidí barvy stejně jako jejich páníčkové a paničky, jen nevidí tolik odstínů. Uvádí se, že lidské oko je schopno rozeznat až 10 milionů odstínů - díky třem druhům citlivých detekčních buněk  (čípků) na sítnici, které umožňují rozeznat široké rozpětí vlnových délek viditelného spektra. Psi však mají na sítnici jen dva druhy takových detekčních buněk.

Fotogalerie (1)
Já nic, já jen chtěl zjistit, jestli je to barevné taky uvnitř... (foto MD)

Jay Neitz, vědec zabývající se barevným viděním na Univerzitě ve Washingtonu, prováděl různé pokusy se psy a jejich vnímáním barev a došel k závěru, že jejich způsob vidění můžeme přirovnat k tzv. červeno/zelené barvosleposti. U lidí je to nejčastější forma barvosleposti, snížená citlivost na červené světlo vlivem chybějících nebo vadných tzv. dlouhovlnných čípků a nebo snížená citlivost na zelenou barvu vlivem chybějících nebo poškozených čípků citlivých na střední délku vln viditelného světla. Tyto poruchy způsobují problém rozlišovat mezi červenou, zelenou a oranžovou.

Některé barvy si psi umí "domyslet"

To, co většina lidí vnímá jako červené, vidí psi jako tmavě hnědé. Zelenou, žlutou a oranžovou vnímají jako odstíny žluté. To, co lidé vnímají jako modro-zelené, např. vodu, vidí psi šedě, fialové objekty vidí modře. Neitzův výzkum naznačuje, že psi používají k přesnějšímu rozlišení barev určitá vodítka, náznaky. "Dělají to stejně jako červeno/zeleně barvoslepí lidé - červené objekty se jim jeví tmavší než zelené. Proto tmavé jablko označí za červené a světlé za zelené," říká Neitz.

Psi vidí lépe než lidé

To, že lidé vidí víc barev, ale vůbec neznamená, že by měli lepší zrak, než psi. Vědci zjistili, že psi dokážou vidět i ve tmě. Stejně jako u lidí, i psí sítnice obsahuje vedle barvocitlivých čípků také tyčinky. To jsou světelné receptory citlivé na změny světla, tvarů a pohybu. A poměr tyčinek k čípkům je v psím oku mnohem vyšší, než v lidském. Vysoká koncentrace tyčinek umožňuje psům vidět lépe i za slabého osvětlení a také lépe detekovat každý pohyb. Psi mají také za sítnicí odraznou membránu zvanou tapetum, která odráží světlo nezachycené čípky a tyčinkami zpět na sítnici. To pomáhá psům lépe zachytit světelné rozdíly i za šera a tedy např. lovit i v noci nebo provozovat jiné noční aktivity.

Psi a kočky mohou vidět i v ultrafialové oblasti

Spektrum viditelného světla sahá od červené k fialové, za ní jsou pro lidské oko neviditelné ultrafialové vlny. O mnoha zvířatech, včetně psů a koček, je však známo, že v ultrafialové oblasti vidí. K čemu je jim to dobré? Např. sledovat stopy moči (to ocení např. hlodavci), vidět bílá zvířata na sněhu (užitečné pro polární kraje), vidět detaily květů rostlin (to potřebuje hmyz) pod.

Zdroje:

https://www.livescience.com/34029-dog-color-vision.html

http://www.livescience.com/46565-are-dogs-colorblind.html?cmpid=NL_LLM_weekly_2016-5-09-test

https://www.livescience.com/43461-cats-and-dogs-see-in-ultraviolet.html

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail