Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 207

Povaha zvířat je přizpůsobivá, ale zároveň stálá

Každý majitel nějakého domácího mazlíčka vám řekne, že lidé nejsou jedinými tvory s osobností. A netýká se to jen psů a koček. V posledních letech vědci zjistili, že zástupci mnoha živočišných druhů mají unikátní životní dispozice a vykazují v průběhu času a v různých situacích určité rysy osobnosti a stabilní rozdíly v chování.

Fotogalerie (1)
Koljuška (zdroj Wikimedia Creative Commons)

Dnes jsou v biologických kruzích velmi oblíbenými protagonisty nejrůznějších experimentů koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus), drobné rybky dosahující délky nejvýše 10 cm, které obývají sladké, slané i brakické vody na celé severní polokouli. Díky jejich způsobu života se ideálně hodí pro četné laboratorní pokusy a pozorování. Jejich sláva překračuje prahy evolučních konferencí i molekulárních laboratoří, a lze se s nimi běžně setkat i ve středoškolských učebnicích a populárně naučných publikacích. U nás není koljuška původním druhem. Do českých rybníčků a tůněk ji zřejmě vypustili počátkem minulého století akvaristé, velice rychle se však přizpůsobila a zcela zdomácněla. V přírodě se vyskytuje jak jednotlivě, tak ve volných hejnech. Pouze v době rozmnožování si samečci vytvářejí svá teritoria a hnízda, která sami postaví a lákají do nich partnerky. Živí se výhradně dravě drobnými vodními živočichy, larvami hmyzu, korýši, červi, jikrami a potěrem ostatních ryb. Proti nepřátelům se brání třemi volnými a pohyblivými ostny na hřbetě - odtud také jejich jméno.

Přizpůsobivost

Obzvláště sladkovodní koljušky jsou nesmírně proměnlivé a dovedou se přizpůsobit velmi dramatickým změnám prostředí. Již v letech prvního desetiletí nového století kanadský evoluční biolog a významný odpůrce ohrožení klimatu Země skleníkovými plyny profesor Rowan Barrett z University of British Columbia, podle kterého je to z velké části jenom „mediální bublina“, protože „příroda se změn evidentně nebojí“, provedl na koljuškách experimentální důkaz svého tvrzení, že organismy nejsou tupě smířené s globálním oteplováním, a že je nezlikvidují změny teploty oběma směry. Mají kupodivu i jinou možnost chování - mohou se adaptovat. Je jasné, že ne každý druh může reagovat tak rychle a snadno jako koljušky tříostné, které se za tři roky přizpůsobily životu ve vodě o 2,5 °C chladnější.

Sociální okolnosti

Anglický biolog a etolog Christos C. Ioannou z Bristolské univerzity se při hledání řešení skutečné povahy jedince a jejího ovlivňování sociálními okolnostmi a umění vyhodnotit skutečná rizika, zaměřil společně se svými kolegy také na koljušku tříostnou, která se ideálně hodí pro jeho výzkumy. Chování všech ryb bylo několik dní stabilní. Odvážnější jedinci však náhle opustili bezpečí úkrytu, aby se dostali k jídlu. Těm bázlivým trvalo déle, než se ukázali, a v nádrži plavali mnohem obezřetněji. Ale když bylo do úkrytu umístěno 10 koljušek najednou, individuální povaha každé ryby vzala na své. Podobně jako u lidí převzali odvážnější jedinci roli vůdců skupiny - ačkoliv byli stále opatrnější. „První jedinci se ukázali poměrně rychle, ale zdálo se, jako by si uvědomovali, že je ostatní nenásledují, a tak čekali, než je doženou,“ říká Ioannou. Když byli později od skupiny odděleni, rybám se vrátilo původní chování. Tato zjištění napovídají, že skupinová dynamika potlačuje osobnosti jednotlivců. Výzkumníci říkají, že je to poprvé, co byla k takovému potlačování chování jasně přiřazena příčina: totiž potřeba jedince přizpůsobit se, když musí učinit riskantní rozhodnutí. Profesor Mike Webster z University v St. Andrews, který se na této studii nepodílel, se domnívá, že badatelé, kteří studují povahu zvířat, soustředili v minulosti pozornost pouze na jednotlivce a ignorovali jejich chování ve skupině. Naproti tomu vědci, kteří se zabývají kolektivním chováním, se zaměřili na skupiny a podceňují význam individuálních rozdílů: „Skutečný přínos této studie spočívá v propojení dvou zmíněných výzkumných proudů dohromady.“ Ukazuje totiž, že povaha zvířat je přizpůsobivá, ale zároveň stálá.

Parazit ovlivní chování hostitele

Ovlivnit chování zdravých koljušek v hejnu také umí parazitická tasemnice Schistocephalus solidus, která svůj složitý vývojový cyklus ukončí tehdy, pokud koljušku sežere rybožravý pták. V něm dospěje a naklade vajíčka, která s trusem padají do vody. Čím více koljušek ptáci spořádají, tím lépe pro parazita, který proto ovlivňuje chování svého hostitele. Nakažené koljušky jsou totiž méně opatrné a zdržují se více ve svrchních prosvětlených vrstvách vody, kde jsou snazší kořistí. Je-li v hejnu většina ryb infikovaných, přizpůsobí jim své chování i jedinci zdraví. K tomuto zjištění dospěl v roce 2018 Jörn Peter Scharsack z Westfälischen Wilhelm-Universität v Münsteru: „Příslušnost k hejnu zavádí nenakažené ryby ke špatnému rozhodnutí. Pud zůstat pohromadě převažuje nad ostražitostí před útokem ptáků.“

Zdroje: Akademon, 1. 7. 2018; Scientific American, listopad-prosinec 2017.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail