Albert Einstein přemýšlel i o chování živočichů

Einstein byl znám tím, že si dopisoval i s obyčejnými lidmi, kteří ho oslovili. Badatelé objevili dosud neznámý dopis, který napsal jednomu inženýrovi Britského královského námořnictva. Einstein v něm rozvíjí teorii, že by mohla existovat souvislost mezi migrací ptáků a „dosud neznámými fyzikálními procesy“. Dopis byl napsán mnoho let před tím, než vědci zjistili, že ptáci pro své dálkové lety mohou používat navigaci založenou na principech kvantové fyziky.

Objevený dopis byl napsán na stroji v Ústavu pokročilých studií v Princetonu v New Jersey a byl adresován bývalému radarovému inženýrovi britského královského námořnictva do anglického Bournemouthu.  Z obsahu listu vyplývá jak Einsteinova výjimečná pozorovací schopnost, tak jeho ochota diskutovat s veřejností o své práci. „Je známo, že Einstein dostával hodně dopisů od veřejnosti a že si nacházel čas odepisovat na ně,“ říká Adrian Dyer, vědec Královského Melbournského technologického institutu v Austrálii. „Byl velmi pro otevřenou vědu - pro sdílení znalostí a komunikaci s lidmi.“

Odezva na rozhlasovou reportáž 

Dyer a jeho kolegové nejprve v roce 2019 publikovali článek v časopise Science Advances na téma, že včely jsou schopny elementární matematiky včetně sčítání a odčítání. Rozhlasovou reportáž o jejich výzkumu uslyšela britská důchodkyně Judith Davys, která si hned našla také článek na webu. Poté kontaktovala badatele, aby jim sdělila, že o podobných myšlenkách napsal Albert Einstein dopis jejímu muži už v roce 1949. 

Einsteinův dopis 

Zpráva o 72 let starém dopise vědce ohromila a samozřejmě jej chtěli vidět. Pracovníci archivu Alberta Einsteina na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kam Einstein odkázal své poznámky, dopisy a záznamy, poté list ověřili. Einsteinův dopis dnes již zesnulému Glynu Davysovi je relativně krátký - jen pár vět - ale ukazuje Einsteinovo uvažování o tom, jak by se některé druhy chování zvířat mohly vysvětlit zatím neznámými fyzikálními procesy. Podle Dyera  původní dopis Einsteinovi od pana Davyse, který je zřejmě ztracen, obsahoval nejspíš otázku echolokace netopýry a vnímání polarizovaného světla včelami. Myšlenky Glyna Davyse mohly být v té době inspirované vědeckými články o výzkumu vnímání včel, který prováděl vědec Karl von Fritsch, Einsteinův blízký známý.

Davys během druhé světové války pracoval na nových radarových systémech v Královském námořnictvu a zdá se, že se zabýval myšlenkou, že některá zvířata mohou k navigaci používat podobné metody. „Předpokládáme, že Glyn Davys byl docela chytrý inženýr a že v této souvislosti napsal Einsteinovi a ptal se ho na zvířecí smysly a navigaci,“ řekl Dyer. „Jeho dopis se ztratil, takže jsme museli zpětně analyzovat věrohodné důkazy.“

Slavný vědec

Mnoho z Einsteinovy práce představuje základ technologií 21. století, včetně jeho teorie obecné relativity, která umožňuje např. korekce systému GPS používaného pro navigaci či vysvětlení struktury vesmíru. Byl také jedním z prvních zastánců konceptů kvantové fyziky, i když její důsledky mu byly nepříjemné. „Bůh nehází kostkami,“ napsal výstižně v roce 1926, aby vyjádřil svou nespokojenost s myšlenkami kvantově mechanické náhodnosti. Einstein byl židovského původu, proto opustil Německo v roce 1933 po nástupu tamní nacistické strany. Nějaký čas pracoval v kanceláři na katedře matematiky na Princetonské univerzitě a v roce 1939 přešel na Ústav pro pokročilá studia.

Jeho dopis adresovaný Davysovi naznačuje možnost, že studie navigačních schopností některých ptáků během migrace na velké vzdálenosti by „...jednoho dne mohly vést k pochopení nějakého fyzikálního procesu, který zatím není znám“.

Kryptochromy

Vědci teprve nedávno zjistili, že magnetický smysl u ptáků, který jim zřejmě umožňuje navigaci během migrace, může být založen na kvantových fyzikálních procesech v bílkovinách nazývaných kryptochromy. Mnoho desetiletí po Einsteinově dopisu Davysovi! Ačkoli Einstein tehdy nemohl vědět, že migrace ptáků může využívat kvantové fyzikální procesy, jeho dopis Davysovi ukazuje stopy výjimečného vnímání a širokého okruhu myšlenek, kterými se zabýval. A proslavil.

Kryptochromy jsou molekuly citlivé na světlo a jsou nezbytné pro to, aby zvířata byla schopna se orientovat podle magnetického pole. Protein absorbuje energii světla a má speciální signální vlastnosti.

Česká stopa

Významný mezinárodní objev, který přesahuje do neurověd, ekologie, molekulárních věd i fyziologie, učinili vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Přišli na to, že orientaci podle magnetického pole umožňuje protein zvaný kryptochrom nacházející se v oku. Výzkum, který financovala Technologická agentura ČR, publikovali čeští vědci v prestižním americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. „Přišli jsme na to, že když vypnete kryptochrom, živočichové ztratí schopnost vnímat směrovou složku magnetického pole. Je to tedy základní předpoklad pro „kompas“, který jim umožňuje orientaci v prostoru,“ řekl vedoucí výzkumného týmu, biolog Martin Vácha z Masarykovy univerzity. Zvířata změnou chování dají najevo, že vnímají změny geomagnetického pole.

Zdroje: Albert Einstein's lost letter to British engineer suggests 'unknown physics' in animal behavior | Live Science

https://www.denik.cz/z_domova/cesti-vedci-zjistili-cim-zvirata-vnimaji-magneticke-pole-zeme-20161116.html