Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 351

Stromy jsou největšími producenty metanu v mokřadních oblastech – i když jsou suché

Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, i když není půda zaplavena, říkají vědci z Birminghamské university.

Fotogalerie (1)
Amazonský prales (zdroj rrubra, Pixabay)

Ve studii publikované v časopise Royal Society, Philosophical Transactions A, vědci dokazují, že mnohem více metanu emitují stromy rostoucí na záplavových územích v povodí Amazonky, než kolik se uvolňuje půdou nebo povrchovou vodou, a to jak za mokra, tak za sucha. 

Skleníkový plyn metan

Metan je druhým nejdůležitějším skleníkovým plynem a velká část našeho atmosférického metanu pochází z mokřadů. V současnosti probíhá velké množství výzkumů k přesnému určení, kolik metanu se touto cestou uvolňuje. Modely obvykle předpokládají, že plyn se uvolňuje do atmosféry pouze tehdy, když je země zcela zaplavena vodou. 

Transport metanu z hluboké půdy k povrchu

V mokřadních oblastech, kde nejsou žádné stromy, by byl metan na cestě k povrchu obvykle spotřebován půdou, ale v zalesněných mokřadních oblastech by podle vědců mohly kořeny stromů fungovat jako transportní systém pro plyn až na povrch, odkud by se dostal do atmosféry z kmenů stromů. Metan může touto cestou unikat, i když je obsažen v půdě a půdní vodě v hloubce několika metrů. To by znamenalo, že stávající modely by mohly výrazně podceňovat pravděpodobný rozsah emisí metanu v mokřadních oblastech, jako je např. povodí Amazonky. 

Ověření úlohy stromů

K ověření této teorie provedl birminghamský tým měření na třech pozemcích na záplavových územích tří velkých řek v centrální oblasti Amazonky. Stejné stromy byly monitorovány na každém pozemku ve čtyřech časových bodech v průběhu roku, aby se zachytila ​​jejich reakce na změnu hladiny vody související s každoroční záplavou. Emise metanu byly měřeny pomocí přenosného analyzátoru skleníkových plynů. Na základě měření a výpočtů tým odhaduje, že téměř polovina globálních emisí metanu z tropických mokřadů je odváděna stromy. Neočekávaným výsledkem je, že stromy jsou důležitými emitenty metanu i v době, kdy hladina záplavové vody leží pod povrchem půdy.

Vedoucí autor, profesor Vincent Gauci ze School of Geography, Earth and Environmental Sciences na University of Birmingham (Birmingham Institute of Forest Research), říká: „Naše výsledky ukazují, že v současných odhadech globálních emisí chybí zásadní prvek. Musíme vyvinout modely a metody, které berou v úvahu významnou roli stromů v emisích metanu z mokřadů." 

Studijní tým

Tým byl veden Birminghamskou univerzitou a zahrnoval výzkumníky z Federální univerzity v Rio de Janeiru, Met Office Hadley Centre, Lancaster University a Linköping University. Byl financován Natural Environment Research Council (součást UK Research and Innovation), spolu s Newton Fund, Royal Society a brazilskými finančními agenturami CNPq, CAPES a FAPERJ.

University of Birmingham je zařazena mezi 100 nejlepších světových institucí. Její práce přivádí do Birminghamu lidi z celého světa, včetně výzkumných pracovníků, učitelů a přes 6 500 zahraničních studentů z více než 150 zemí. 

Zdroj: Gauci et al (2021). ‘Non-flooded riparian Amazon trees are a regionally significant methane source.’ One contribution of 10 to a discussion meeting issue ‘Rising methane: is warming feeding warming? (part 2)’. Philosophical Transactions A.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Šest způsobů, jakými MAAE podporuje globální zdraví prostřednictvím jaderných věd

MAAE podporuje veřejné zdraví po celém světě tím, že pomáhá zemím využívat jaderné technologie k diagnostice, léčbě a prevenci nemocí.

Zapomínání jako evoluční přínos

Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail