Chvála krátkého zdřímnutí

Krátké zdřímnutí ve správnou denní dobu může zvýšit soustředění, pomoci zpevnit vzpomínky a potenciálně zlepšit zdraví srdce. Zdřímnutí během dne je starodávný zvyk, který se praktikuje po celém světě. Zatímco někteří lidé považují zdřímnutí za luxusní požitek, jiní to vidí jako způsob, jak udržet bdělost a pohodu. Ale zdřímnutí může mít i nevýhody.

Množství zdravotních přínosů

Výzkum ukazuje, že existuje mnoho výhod odpoledního „šlofíka“. Krátké zdřímnutí může zlepšit duševní funkce a paměť, stejně jako zlepšit bdělost, pozornost a reakční čas.

Krátké zdřímnutí je také spojené se zvýšenou produktivitou a kreativitou, takže některé společnosti se již pokusily zavést na pracovišti speciální místnosti pro odpolední zdřímnutí.

A co víc, zdá se, že mozek využívá čas spánku ke zpracování informací shromážděných během dne, což zřejmě zvyšuje schopnost řešit problémy. Jedna z provedených studií ukázala, že lidé, kteří si krátce zdřímli, byli méně frustrovaní a méně impulzivní, což u nich vedlo k lepšímu soustředění a efektivitě při plnění úkolů souvisejících s prací. Zdřímnutí může dokonce vést ke zlepšení schopnosti naučit se nové motorické dovednosti, jako je golfový švih nebo hra na hudební nástroj. Je to proto, že vzpomínky nebo manuální dovednosti se konsolidují v mozku během spánku, ať už dlouhého v noci nebo i krátkého ve dne.

Zdřímnutí může také snížit stres

Jedna studie zjistila, že zdřímnutí na přibližně 20 minut zlepšilo celkovou náladu účastníků. Delší zdřímnutí trvající déle než 30 minut však obvykle se zlepšenou náladou a zvýšenými pocity pohody spojeno není.

I krátký spánek může snížit rizika kardiovaskulárních onemocnění. Pokud jsme vzhůru déle, než bychom měli být, v našem těle se nahromadí chemikálie pro strategii „bojuj nebo uteč“. Studie ukazují, že konzistentnější spánek pomáhá obsah těchto látek snížit, což vede k normalizaci krevního tlaku a srdeční frekvence. Zdá se, že i jen krátké zdřímnutí tomuto procesu pomáhá.

Je prokázáno, že pro noční spánek jsou prospěšné různé techniky svalové relaxace nebo poslech relaxační hudby. Zajímavé je, že mnoho lidí, kteří mají problém s usínáním, přeceňuje svůj čas, kdy jsou vzhůru a snaží se usnout, a podceňují čas, který skutečně trávili spánkem.

Zdřímnutí může mít i nevýhody

Jedním ze stavů spojených s podřimováním delším než 30 minut je „spánková setrvačnost“ (grogginess) a dezorientace, kterou lidé někdy zažívají po probuzení z příliš dlouhého zdřímnutí.

Obvykle, čím delší je zdřímnutí, tím více spánkové setrvačnosti je třeba překonat. To může zhoršit kognitivní funkce příliš dřímajícího člověka, od několika minut až do půl hodiny. V mnoha případech mohou být tyto účinky minimalizovány konzumací kofeinu bezprostředně po probuzení.

Je však důležité si uvědomit, že kofein nesmí být náhradou za spánek! Kofein dočasně blokuje působení chemické látky zvané adenosin, činidlo podporující spánek, které se hromadí během bdění. Pokud jste závislí na konzumaci kofeinu, abyste zůstali vzhůru a ostražití, může to naznačovat, že můžete mít základní poruchu spánku, jako je nespavost nebo spánková apnoe, při které osoba dočasně během spánku přestane dýchat (mimochodem to je nejčastější porucha spánku, jak odhalila nedávno otevřená specializovaná spánková laboratoř v Brně).

Dlouhé nebo pozdní odpolední zdřímnutí může také narušit noční spánek, a to buď tím, že vede k potížím s usínáním nebo s průběhem spánku v noci. Narušení pravidelného cyklu spánku a bdění může mít za následek celkovou spánkovou deprivaci, která může mít řadu negativních účinků na zdraví.

U osob ve věku 60 a více let může delší zdřímnutí - nad 30 minut - zvýšit riziko kardiovaskulárních problémů. Vědci zjistili, že starší dospělí, kteří si zdřímnou déle než jednu hodinu denně, mají vyšší výskyt zvýšeného krevního tlaku, vysoké hladiny cukru v krvi, nadměrného tělesného tuku kolem pasu a abnormálních hladin cholesterolu nebo triglyceridů (někdy zvané metabolický syndrom). Důvod tohoto jevu je většinou neznámý. Starší jedinci mají tendenci spát častěji než mladší dospělí. To by mohlo souviset s bolestmi nebo jinými zdravotními faktory, které ovlivňují spánek, užíváním léků měnících spánek a změněných spánkových rytmů pozorovaných při stárnutí.

Osvědčené postupy

Chcete-li maximalizovat přínosy a zároveň snížit rizika, je zde několik tipů: udržujte zdřímnutí krátké, abyste se vyhnuli setrvačnosti spánku a nočním poruchám spánku. Zdřímněte si brzy odpoledne, protože to odpovídá poklesu energetické hladiny po obědě a přirozenému cirkadiánnímu poklesu energie v těle, což je zvýšení ospalosti podobné tomu, co se děje za soumraku. Vyhněte se pozdnímu odpolednímu zdřímnutí, dokončete zdřímnutí nejméně čtyři až šest hodin před spaním a vytvořte správné prostředí tím, že si zdřímnete v klidném, pohodlném a slabě osvětleném prostoru.

Pokud se potýkáte s denní ospalostí, je lepší řešit hlavní příčinu, než se spoléhat pouze na zdřímnutí. Snížení spotřeby kofeinu, udržování pravidelného režimu spánku a dostatečného nočního spánku jsou základní kroky ke snížení denní ospalosti.

Zdřímnutí by mělo doplňovat zdravou spánkovou rutinu, ne sloužit jako náhrada dostatečného nočního odpočinku. Vyvážený přístup k podřimování může přispět k energičtějšímu, soustředěnějšímu a odolnějšímu životu.

Zdroj: 'Power naps' improve memory and lower heart disease risk, but long naps can have drawbacks | Live Science

Tento upravený článek je převzat z The Conversation pod licencí Creative Commons. Přečtěte si původní článek.