CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Neobvyklé jezero s podmínkami, které mohly dát vzniknout životu na Zemi, leží v kanadské Britské Kolumbii. Vědci považují jezero Last Chance za obdobu jezer, která mohla na Zemi existovat před čtyřmi miliardami let a obsahovala ingredience pro raný život na naší planetě. Chemie jezera tyto vhodné podmínky připomíná.
Jezero Last Chance je mělký, extrémně slaný bazén s vodou s nezvyklou chemií. Jezero má koncentraci fosfátů 1 000krát vyšší než oceán. Fosfáty jsou nezbytnou složkou pro výstavbu nukleotidů – stavebních kamenů DNA a RNA a dalších sloučenin tvořících život, jako jsou např. lipidy. Ačkoli je fosfát obsažen v každé živé bytosti, sám o sobě je v přírodě vzácný. „Někdo vymyslel pro vznik života frázi ‚problém fosfátů‘, což znamená, že pro tyto reakce potřebujete hodně fosfátů,“ říká Sebastian Haas, postdoktorandský výzkumník na katedře věd o Zemi a vesmíru na University of Washington. „Druhou částí problému je, že fosfátů je v životním prostředí obvykle málo a jedinou skutečnou výjimkou, kterou známe, jsou tyto druhy jezer.“
Soda Lake
Last Chance je jedním z několika takzvaných „sodových jezer“ – jezer, která mají vysoké hladiny rozpuštěných uhličitanových solí, typicky uhličitanu sodného. Hodnota pH bývá mezi 9–12. Díky tomu jsou podobné miskám s vodou s velkým množstvím rozpuštěné jedlé sody – odtud název. Toto chemické složení umožňuje vysoké koncentrace fosfátů.
Ve sladkovodních jezerech fosfáty samy o sobě málokdy existují, protože se vážou na vápník za vzniku fosforečnanu vápenatého – nerozpustného materiálu. Ale v sodových jezerech se vápník přednostně váže s uhličitanem a hořčíkem, čímž se uvolňuje fosfát. „Vysoký obsah uhličitanů je jakýmsi klíčem k vysokému obsahu fosfátů v těchto jezerech,“ řekl Haas, který vedl výzkum jezer Last Chance a sousedního Goodenough pro studii publikovanou v roce 2024 v časopise Communications Earth and Environment.
Jezero Last Chance je obzvláště zajímavé, protože má nejvyšší koncentraci fosfátů ze všech známých sodových jezer. Je také mnohem slanější, což ztěžuje existenci života v něm ve srovnání s jinými sodovými jezery. Největšími organismy, které v něm vědecký tým zaznamenal, byly solné mušky (Ephydridae) a žábronožky solné (Artemia).
Toto jezero vzniklo po poslední době ledové, která skončila asi před 10 000 lety. Radiokarbonové datování ukázalo, že je staré nejméně 3 300 let a je napájeno pouze malým množstvím pramenité a podzemní vody. Nízký vtok a vysoká rychlost odpařování koncentrují ve vodách soli, včetně uhličitanu. Vysoká hladina uhličitanu spolu s vysokým obsahem sodíku je výsledkem reakce mezi podzemní vodou a vulkanickými horninami, které leží pod jezerem.
Zdejší drsné podmínky napodobují prostředí na rané Zemi, kde mohl vzniknout život. „Rozhodně netvrdíme, že život se objevil u jezera Last Chance,“ řekl Haas, „ale podobné jezero mohlo někde na Zemi věrohodně existovat před 4 miliardami let a my studujeme jezero Last Chance, abychom pochopili, jak by toto prostředí vypadalo.“ Před miliardami let mohla podobná jezera podle studie existovat i na jiných planetách naší sluneční soustavy, včetně Marsu.
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.