AI má největší potenciál ve velkých firmách
Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým ...
Rakovina kůže, šedý oční zákal či kontaminace půdy a vody. To je jen zlomek z toho, co se může stát, pokud nebudeme s vysloužilými elektrozařízeními a bateriemi zacházet ekologicky a šetrně. Přestože jsou elektronické spotřebiče, jako lednice, rádio nebo počítač, nepostradatelnou součástí našich životů, při špatném zacházení a likvidaci mohou mít katastrofální následky.
Každý den se v tuzemsku z provozu vyřadí zhruba tisíc starých ledniček, které obsahují nebezpečné freony. V případě, že nejsou ekologicky a odborně likvidovány, uniknou freony do atmosféry, kde ničí ozonovou vrstvu.Právě ta nás chrání před škodlivým UV zářením, které zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže a poškození zraku. Zpráva OSN o životním prostředí UNEP odhaduje, že každé procento snížení obsahu ozonu v ozonové vrstvě vyvolá zvýšení intenzity ultrafialového záření typu B o 2 %. Díky tomu se ročně zvýší výskyt rakoviny kůže o 3 % až 6 % a přibyde 100 až 150 tisíc případů šedého očního zákalu. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace může vystavení slunečnímu záření způsobovat nebo přispívat k oslepnutí až z 20 %. To se týká především Indie, Pákistánu a z dalších zemí poblíž rovníku, kde se šedý zákal vyskytuje nejvíce.
V důsledku narušení klimatického systému se zvyšuje koncentrace skleníkových plynů. Skleníkový efekt a následná změna klimatu by pak mohly způsobit nové epidemie tropických chorob v oblastech, kde se dosud nevyskytují. Snížením stratosférického ozónu dojde ke zvýšení výskytu UV záření. Ultrafialové záření typu B zvyšuje nejen riziko rakoviny kůže a poškození zraku, má také negativní vliv na lidský imunitní systém. Ten totiž ztrácí v důsledku nadměrného ultrafialového záření svou ochrannou schopnost, což může mít za následek rozšíření a častější výskyt osýpek, infekčních oparů a tuberkulózy. Snížená imunita rovněž zvyšuje riziko nádorů, ale například i řady virových infekcí.
Vysloužilé elektrospotřebiče mohou při neodborném nakládání uvolňovat různé toxické kovy a jiné škodlivé látky. Staré počítače s klasickými monitory mohou například obsahovat olovo, rtuť se může vyskytovat ve výbojkách, zářivkách a kadmium lze nalézt v akumulátorech. I v současné době se však často setkáváme s tím, že vyřazená elektrozařízení, včetně baterií zvláště malých rozměrů, stále končí ve směsném komunálním odpadu. Pokud staré elektrospotřebiče vyhodíme do přírody, škodlivé látky se mohou působením deště, sněhu nebo mechanickým poškozením uvolnit rovnou do půdy nebo vody. „Například úsporné zářivky mohou být vážnou ekologickou hrozbou, protože obsahují jedovatou rtuť. Ačkoli je její množství v úsporných zářivkách relativně malé, jedna rozbitá zářivka dokáže na skládce znečistit až 10 tisíc litrů vody,“ vysvětluje David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií a zdarma zajišťuje svoz a ekologické zpracování elektrozařízení z domácností, z firem, škol a obcí. A dodává: „Rtuť je silně toxická látka. Za určitých podmínek může 1 mg rtuti znečistit až 20 tisíc litrů vody.“
Na jednoho obyvatele Evropy se za rok spotřebuje 16 tun nerostných surovin. Polovinu z toho tvoří odpad, ze kterého se poté další polovina skládkuje. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že jeden obyvatel České republiky spotřebuje za život průměrně 352 tun uhlí, 48 tun rud a 60 tun ropy. Vzhledem k tomu, že se spotřeba surovin a vodních zdrojů neustále zvyšuje, je nutné se zaměřit na snížení celkové spotřeby, ale i recyklaci, která má z hlediska ochrany životního prostředí velký význam. Recyklace elektrospotřebičů včetně baterií a zpětné využití takto získaných materiálů snižuje potřebu těžit nové suroviny i spotřebu vody. Díky recyklaci jedné lednice lze například ušetřit 18 kilogramů železa, 10 kilogramů plastů nebo 1 kilogram hliníku.Hlavní problém přitom nespočívá v tom, že dnes vlastníme různé elektrospotřebiče, ale že je po skončení jejich životnosti nerecyklujeme.
Lenka Rudišová, LESENSKY.CZ s.r.o., mobil.: +420 777 399 005, e-mail: rudisova@lesensky.cz
Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým ...
Satelity GRACE detekovaly v letech 2006 až 2008 podivný gravitační signál. Vědci, kteří záznamy postupně prozkoumávají, objevili anomálii v gravitačním poli Země, pravděpodobně způsobenou ...
Z průzkumu mezi 197 respondenty zajímajícími se o SMR (Small Modular Reactors) uvedlo 45 % jako největší faktor omezující nasazení SMR riziko FOAK – First of a Kind, tedy že to budou prototypy, ...
Nedávný laboratorní experiment ukázal, že kofein může zvyšovat rezistenci Escherichia coli vůči antibiotikům. Zda se tento objev vztahuje i na skutečné infekce u lidí, zatím není známo.
Laboratorní studie odhaluje interakci mezi vlákninou a střevním mikrobiomem, která může být užitečná v boji proti rakovině. Studie na myších naznačuje, že mikroby ve střevech mohou pomoci imunitnímu ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.