Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 210

Pampelišky (staro)nový zdroj přírodní gumy

Nejen divoký kaučukovník, ale i obyčejná pampeliška dokáže zázraky. Šťávy, které produkuje tato žlutá „okrasa“ nepěstěných trávníků, totiž mohou být využity k výrobě přírodní gumové pryže. Než ale majoritní evropský výrobce pneumatik, společnost Continental, ohlásil veřejnosti úspěch svého pilotního programu, pracovali výzkumníci ve Fraunhoferově Institutu pro molekulární biologii a aplikovanou ekologii (IME) rok a půl na plné obrátky. Není totiž pampeliška jako pampeliška.

Fotogalerie (2)
Pěstírna pampelišek IME v Münsteru (zdroj IME)

Ty, vhodné z k syntéze přírodního kaučuku, bylo třeba nejprve vyšlechtit z jejich divoké kazašské předlohy. Ale ani odborníci z IME, když se jim to podařilo, neměli vyhráno. Pampelišky bohaté na surovou gumu bylo třeba namnožit. Nyní, když společnost Continental vyhodnotila celý projekt jako životaschopný, bude následovat pětileté testovací období. Na jeho konci by měla stát nová generace pneumatik vyráběných z materiálu běžně dostupného v celé Evropě.

Z laboratoře do praxe

Zařízení IME v německém Münsteru zatím dokáže produkovat jen jednu tunu přírodní gumy ročně, to by se však v průběhu následujících let mělo změnit. Podepsané smlouvy s několika zemědělskými producenty mají zajistit osev mnohahektarových ploch, což by mělo pro zásobení nově vznikajícího průmyslového odvětví zpracování přírodní gumy z pampelišek stačit.

 

Specialisté z IME si pochvalují, že nositelem projektu je právě společnost Continental, která počítá s praktickým využitím výsledků výzkumu. Podle nich v současné době nastal správný čas pro přesun technologie z laboratorních podmínek do průmyslové aplikace.

Pampeliškové pneumatiky do tří let

Vývoj zahrnuje i kultivaci dalších variet pampelišek. Problémem je zatím skutečnost, že obsah kaučuku je nejvyšší u rostlin v období květu a cílené urychlování růstu pampelišek ve sklenících nemá z důvodu omezených kapacit zatím dostatečný efekt. I když tedy byla druhá etapa projektu zahájena letos v říjnu, první skutečná „pampelišková“ řada pneumatik má být hotova až v horizontu tří let.

 

Alternativa pro místní zemědělce

Pampelišky pěstované v Německu mohou nahradit přírodní kaučuk dovážený z plantáží v subtropických zemích. Místo aby se finanční prostředky „vyvážely“ do světa, a vyplácely se na často kontroverzní projekty monokulturních plantáží, mohou podpořit alternativní hospodaření místních zemědělců.

 

„Vědci z Fraunhoferova Institutu si ve shodě s technology z Continentalu pochvalují, že výsledky jejich výzkumu zvyšují konkurenceschopnost německého automobilového průmyslu, zlepšují bilanci domácí ekonomiky a činí ji méně závislou na dovozu surovin ze zahraničí. Přírodní kaučuk z pampelišek podle nich představuje cenově atraktivnější a efektivnější variantu výroby gumy.

Použité zdroje:

Making Rubber from Dandelion Juice (28.10. 2013)
Pampeliška kok-saghyz – alternativa ke kaučukovníku

 

 


Není pampeliška jako pampeliška

Z přibližně 150 druhů popsaných pampelišek se pro průmyslové využití jeví nejvýhodnější druh Taraxacum kok-saghyz, takzvaná kazašská pampeliška. O jejím pěstování pro výrobu přírodního kaučuku se uvažovalo již v Sovětském svazu před druhou světovou válkou, podobně aktivní zájem o ni jevila i německá armáda. Rostlina, která vytváří přízemní růžici s průměrem 15–40 centimetrů k podkladu přitisknutých lístků se od našich středoevropských pampelišek příliš neliší. To podstatné se skrývá uvnitř.

 

Mléčnice, které tvoří sekundárně spojený trubicovitý systém, jsou soustředěny ve vrstvách floému – lýka. Napočítali bychom jich několik set. Jejich maximální rozvoj nastává před vrcholem období květu. Kaučuk je v latexu mléčnic obsažen v kulovitých granulích s proteinovým obalem, které se ve starších mléčnicích spojují do vláken. Během přezimování dochází v kořenech ke zvláštnímu jevu: vytváří se vrstva buněk s tenkými buněčnými stěnami, která postupně korkovatí. Jakmile započne jarní růst, vnější pletivo postupně odumírá a odlučuje se v podobě gumovitého krajkoví. V této „pochvě“ je obsaženo až 75 % kaučuku vytvořeného v předešlé sezoně. Proto je také důležité sklizeň kořenů správně načasovat – nejlépe během dubna.

 

Radomír Dohnal
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail