Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 314

Pampelišky (staro)nový zdroj přírodní gumy

Nejen divoký kaučukovník, ale i obyčejná pampeliška dokáže zázraky. Šťávy, které produkuje tato žlutá „okrasa“ nepěstěných trávníků, totiž mohou být využity k výrobě přírodní gumové pryže. Než ale majoritní evropský výrobce pneumatik, společnost Continental, ohlásil veřejnosti úspěch svého pilotního programu, pracovali výzkumníci ve Fraunhoferově Institutu pro molekulární biologii a aplikovanou ekologii (IME) rok a půl na plné obrátky. Není totiž pampeliška jako pampeliška.

Fotogalerie (2)
Pěstírna pampelišek IME v Münsteru (zdroj IME)

Ty, vhodné z k syntéze přírodního kaučuku, bylo třeba nejprve vyšlechtit z jejich divoké kazašské předlohy. Ale ani odborníci z IME, když se jim to podařilo, neměli vyhráno. Pampelišky bohaté na surovou gumu bylo třeba namnožit. Nyní, když společnost Continental vyhodnotila celý projekt jako životaschopný, bude následovat pětileté testovací období. Na jeho konci by měla stát nová generace pneumatik vyráběných z materiálu běžně dostupného v celé Evropě.

Z laboratoře do praxe

Zařízení IME v německém Münsteru zatím dokáže produkovat jen jednu tunu přírodní gumy ročně, to by se však v průběhu následujících let mělo změnit. Podepsané smlouvy s několika zemědělskými producenty mají zajistit osev mnohahektarových ploch, což by mělo pro zásobení nově vznikajícího průmyslového odvětví zpracování přírodní gumy z pampelišek stačit.

 

Specialisté z IME si pochvalují, že nositelem projektu je právě společnost Continental, která počítá s praktickým využitím výsledků výzkumu. Podle nich v současné době nastal správný čas pro přesun technologie z laboratorních podmínek do průmyslové aplikace.

Pampeliškové pneumatiky do tří let

Vývoj zahrnuje i kultivaci dalších variet pampelišek. Problémem je zatím skutečnost, že obsah kaučuku je nejvyšší u rostlin v období květu a cílené urychlování růstu pampelišek ve sklenících nemá z důvodu omezených kapacit zatím dostatečný efekt. I když tedy byla druhá etapa projektu zahájena letos v říjnu, první skutečná „pampelišková“ řada pneumatik má být hotova až v horizontu tří let.

 

Alternativa pro místní zemědělce

Pampelišky pěstované v Německu mohou nahradit přírodní kaučuk dovážený z plantáží v subtropických zemích. Místo aby se finanční prostředky „vyvážely“ do světa, a vyplácely se na často kontroverzní projekty monokulturních plantáží, mohou podpořit alternativní hospodaření místních zemědělců.

 

„Vědci z Fraunhoferova Institutu si ve shodě s technology z Continentalu pochvalují, že výsledky jejich výzkumu zvyšují konkurenceschopnost německého automobilového průmyslu, zlepšují bilanci domácí ekonomiky a činí ji méně závislou na dovozu surovin ze zahraničí. Přírodní kaučuk z pampelišek podle nich představuje cenově atraktivnější a efektivnější variantu výroby gumy.

Použité zdroje:

Making Rubber from Dandelion Juice (28.10. 2013)
Pampeliška kok-saghyz – alternativa ke kaučukovníku

 

 


Není pampeliška jako pampeliška

Z přibližně 150 druhů popsaných pampelišek se pro průmyslové využití jeví nejvýhodnější druh Taraxacum kok-saghyz, takzvaná kazašská pampeliška. O jejím pěstování pro výrobu přírodního kaučuku se uvažovalo již v Sovětském svazu před druhou světovou válkou, podobně aktivní zájem o ni jevila i německá armáda. Rostlina, která vytváří přízemní růžici s průměrem 15–40 centimetrů k podkladu přitisknutých lístků se od našich středoevropských pampelišek příliš neliší. To podstatné se skrývá uvnitř.

 

Mléčnice, které tvoří sekundárně spojený trubicovitý systém, jsou soustředěny ve vrstvách floému – lýka. Napočítali bychom jich několik set. Jejich maximální rozvoj nastává před vrcholem období květu. Kaučuk je v latexu mléčnic obsažen v kulovitých granulích s proteinovým obalem, které se ve starších mléčnicích spojují do vláken. Během přezimování dochází v kořenech ke zvláštnímu jevu: vytváří se vrstva buněk s tenkými buněčnými stěnami, která postupně korkovatí. Jakmile započne jarní růst, vnější pletivo postupně odumírá a odlučuje se v podobě gumovitého krajkoví. V této „pochvě“ je obsaženo až 75 % kaučuku vytvořeného v předešlé sezoně. Proto je také důležité sklizeň kořenů správně načasovat – nejlépe během dubna.

 

Radomír Dohnal
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Dovoz energií je Achillovou patou Evropy

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.

Horní nádrž Dlouhých strání se natírá „opalovacím krémem“

Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...

Fyzikální soutěž „Vím proč“ zná letošní vítěze

Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...

Nové jaderné palivo v Dukovanech

Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail