Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Na mořském dně většiny moří narazíme na příslušníky podkmenu Pláštěnců (Tunicata). Pro svou všudypřítomnost zůstávali po léta nepovšimnutými. Přesto se o ně dnes aktivně zajímají výzkumníci z Norské univerzity v Bergenu. Proč? Sumky průsvitné (Ciona tunicata) se totiž vyznačují mimořádnými regeneračními schopnostmi a především intenzívním vylučováním rosolovitého obalu, tuniky. Tato jejich vlastnost z nich činí pozoruhodný zdroj biomasy.
Rosolovitý obal vytvářejí sumky z polysacharidu tunicinu, který budují stravováním drobných vodních mikroorganismů. Protože jako jediní živočichové dokáží tito obyvatelé moří a oceánů produkovat celulózu, začali se o ně zajímat vědci v norském Centru pro transfer technologií Bergen Teknologioverføring (BTO). Zajímá je především množství produkce biomasy. Podle dosavadních výzkumů jí lze z jednoho metru čtverečního mořského dna sklidit téměř dva metráky.
Na takové ploše žije 2 500 až 10 000 přisedlých jedinců, kteří v průběhu roku stále dorůstají. Drží se na spodní hranici potravní pyramidy a s živočichy položenými v potravním řetězci výše si tak nekonkurují. Jejich průmyslové pěstování by tedy stávající život pod hladinou neohrozilo. Rozbor stavebních prvků sumek, rosolů, ukázal, že obsahují velké množství nasycených omega‑3 mastných kyselin. V sušině jich mají až 60 % a mohou tedy sloužit jako ideální doplněk krmiva pro norské lososí farmy.
Podle odborníků z Bergenské univerzity je hlavní problém využitelnosti sumek rozsah produkce v porovnání se suchozemskými zdroji biomasy. „Pokud vyprodukujete sto až dvě stě kilogramů využitelné biomasy z jednoho metru čtverečního, je to úžasné,“ říká děkan přírodovědecké fakulty Bergenské univerzity, Christofer Troedsson. „Ale pořád je to málo. Nemůžeme konkurovat velkému poli kukuřice ani rychle rostoucí dřevní biomase v lese, protože tito producenti pracují v kilometrech čtverečních a hektarech, zatímco my se omezujeme na jeden záliv.“
Podle Christofera Troedssona se stane využití sumek pro podnikatele a zpracovatele zajímavým, až tuny produkce biomasy nahradí kilotuny. Cena za jeden kilogram využitelné biomasy je totiž zatím příliš nízká.
Experimentální podmořská zahrada pro sumky vznikla u pobřeží ostrova Øygarden, jen na dohled výzkumnému zařízení v Bergenu. Metodika chovu je přitom podobná jako u produkce jedlých druhů mušlí, především slávek mořských. Podél fjordu ostrova byly vytvořeny malé mělké podlouhlé nádrže (tzv. fingerponds). V nich jsou uchyceny plastové pylony, které vytvářejí růstovou plochu pro přisedlé sumky. Přirozené proudění mořské vody zajišťuje přísun mikroorganismů i kyslíku, proces výroby je tedy poměrně nenáročný.
Sklizeň spočívá v mechanickém odstranění rosolovitého obalu, přičemž jádro těla sumek zůstává nadále přisedlé na pylonu a rychle se regeneruje do původní podoby. Sklizené tuniky obsahují spoustu vody, ale tu je možné snadno vymačkat na válcovém pásu. V současnosti už dokáží lidé v experimentálním zařízení odstranit 97 % vody z biomasy hned na místě.
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.