Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů. Pátrali jsme také, kolik jaderných reaktorů pohání letadlové lodě, ledoborce a ponorky a kolik dnes pracuje výzkumných a školních jaderných reaktorů. Došli jsme téměř k devíti stovkám.

Na světě je k 1. 1. 2026 v provozu celkem 413 jaderných energetických bloků (určených k výrobě elektřiny). Mají celkový instalovaný výkon 377 147 MW_e. V režimu pozastaveného provozu je 23 energetických reaktorů s výkonem 119 687 MW_e. Jsou to hlavně japonské reaktory (19), které se ještě nevrátily do provozu po havárii JE Fukušima. První z nich v elektrárně Kašiwazaki-Kariva byl uveden do opětovného provozu letos v únoru. Existuje také kategorie reaktorů v dlouhodobém odstavení (long term shutdown), které jsou provozuschopné, nikoli vyřazené, ale ještě se nerozhodlo, budou-li znovu uvedené do provozu. Těch je 6 (5 v Japonsku a 1 na Slovensku).

67 bloků s projektovaným celkovým výkonem 69 990 MW_e je ve výstavbě v 17 zemích světa. Těch, které si již svou životnost odpracovaly a jsou trvale odstavené, je navíc 220.

Celkem má jádro pro výrobu elektřiny k přelomu roku zkušenost již 20 990 reaktor roků. 

V tabulce najdete změny, které se udály v roce 2025

Světové oceány brázdí mnoho jaderných reaktorů

Není jednoduché najít přesné statistiky, neboť země přesné údaje nezveřejňují, nebo dokonce tají. Letadlových lodí s jaderným pohonem má mít USA 11, všechny v kategorii Nimitz a Gerald R. Ford. Francie má jednu (Charles de Gaulle) a jednu plánuje uvést do provozu v r. 2038. Má to být největší bitevní loď v Evropě. Čína pravděpodobně jednu začala v loňském roce stavět, alespoň tomu naznačují satelitní snímky (nepotvrdila to oficiálně). Rusko nemá ani nestaví.

Ledoborce s jaderným pohonem má naopak jenom Rusko – celkem 12, třídy Arktika pro hluboký oceán a třídy Tajmyr pro mělké vody. Má také pro lámání ledu uzpůsobenou kontejnerovou dopravní loď Sevmorput.

Rusko provozuje také první plovoucí jadernou elektrárnu Lomonosov (psali jsme o ní zde.)

Jaderných ponorek je na světě možná až 150, přesně se to nedá určit kvůli zatajování. USA má asi 68 útočných a balistických, Rusko až 35, Čína až 14, Francie 10, Velká Británie 10 a Indie 2.

Ne všechny jaderné reaktory jsou k výrobě elektřiny nebo pohonu

Na světě je evidovaných 849 experimentálních, školních, výcvikových reaktorů, pro výrobu radionuklidů pro medicínu, pro materiálový výzkum a pro neutronovou fyziku. 228 z nich je v aktivním provozu. Za zmínku stojí například reaktor v nizozemském Pettenu, který je největším světovým výrobcem radionuklidů pro zdravotnictví.

Nevíme, kolik jaderných reaktorů je dobře utajených, protože slouží k výrobě štěpitelného materiálu pro jaderné zbraně. To je snad lepší nevědět.

Jak je to u nás?

Česká republika má 6 energetických reaktorů (4 v Dukovanech a 2 v Temelíně), dva experimentální v UJV Řež a dva školní na FJFI ČVUT v Praze, takže dohromady 10. O tom nejnovějším a nejmenším jsme psali zde.

Hlavní zdroj informací PRIS - Home