Vývoj technologie rychlých reaktorů a recyklace paliva
Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové hospodářství v energetickém sektoru?
„Prosím, ochoč si mě!“ řekla liška.
„Co mám dělat?“ zeptal se malý princ.
„Musíš být hodně trpělivý,“ odpověděla liška. „Nejprve si sedni kousek ode mne, na zem, do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si budeš moci sednout o kousek blíž…“ Tak si malý princ ochočil lišku.
Aby svou teorii ověřil, rozhodl se proces domestikace napodobit. Vybral si k tomu stříbrnou lišku (vulpes vulpes), která sice již byla po desetiletí chována na farmách na kožešinu, ale nikdy nebyla domestikována, a navíc je blízce příbuzná se psem. Experiment zahájil roku 1959 na farmě vzdálené 10 kilometrů od novosibiřského Akademického městečka. Běljajev začal se 130 liškami; 30 samci a 100 samicemi. Jako rodiče druhé generace vybral jen vůči člověku neagresivní zvířata. Selekční tlak byl poměrně tvrdý, z celé skupiny se vždy mohla rozmnožit jen přibližně čtvrtina jedinců. Chovatelé rodokmeny lišek pečlivě sledovali, čas od času přidali do chovu „divokou“ lišku z farmy, a tak výrazně minimalizovali případnou příbuzenskou plemenitbu, která by mohla pokus zkazit.
Po smrti Dmitrije Běljajeva pokračovala ve vedení experimentu Ljudmila Trutová. Nyní, po padesáti letech šlechtění, chová novosibiřská pokusná farma dokonale domestikované lišky. Zvířata nejen klidně snášejí přítomnost člověka, ale dokonce ji vyžadují a ve všech směrech jsou to přítulná domácí zvířátka. Při spatření člověka radostně vrtí ocasem, štěkají, olizují své chovatele a soupeří o jejich pozornost. Proces domestikace tedy proběhl během jednoho lidského života a bylo k němu třeba okolo padesáti liščích generací. Zpočátku nikdo nevěřil, že by domestikace opravdu mohla proběhnout tak rychle, ale sibiřský pokus je dostatečným důkazem.
U domestikovaných lišek se objevily i jiné zajímavé vlastnosti. Například mají nižší hladinu adrenalinu a kortikosteroidů, hormonů, které se podílejí na stresové reakci při ohrožení. U mladých liščat se prodloužila doba, ve které se mláďata bezstarostně seznamují s okolím, a oddálil se okamžik, kdy se začínají neznámých podnětů bát. U psů je toto „socializační okno“ také delší než u vlků, takže štěňata mají k dispozici delší dobu, po kterou se mohou začlenit do lidské společnosti.
Domestikované lišky navíc dokáží ještě jednu věc – porozumět lidských gestům. Pokud člověk ukáže psovi na místo, kde je schované jídlo, pes gesto pochopí a jde se na udané místo podívat. Stejný úkol třeba šimpanz nezvládne, přestože je inteligentnější než pes. Brian Hare z německého Max Planckova Institutu testoval domestikované lišky a zjistil, že lidským gestům rozumí bez problémů, a to nejen dospělé lišky, ale i malá liščata, která před tím takřka nepřišla do kontaktu s člověkem. S tím samým úkolem si vlk ani divoká liška neporadí.
Je pravděpodobné, že onen zásadní rozdíl ve zvířecím chování bude mít na svědomí malá skupinka genů, nebo se dokonce bude jednat o gen jediný. Podle Tecumseha Fitche, experta na zvířecí chování ze skotské University of St. Andrews, by se mohlo jednat o geny, které mají na svědomí spouštění vývojových procesů v embryu. Jeho podezření padá na neurální lištu, která je zdrojem buněk, jež se podílejí na vývoji tváře, lebky, pigmentových buněk, částí periferního nervového systému a endokrinního systému. Kdyby geny řídící tuto část embrya pracovaly jen trochu odlišně a některé pochody v embryonálním vývoji spouštěly jen o pár hodin dřív či později, mohlo by to mít dalekosáhlé následky pro vznikajícího živočicha. Pokud je domestikace opravdu záležitostí jen jediného genu, mohlo by to vysvětlovat, proč mají vlastně domestikovaná zvířata tolik společných znaků, přestože je z jiných živočišných druhů vytvářely v jiných časech jiné skupinky lidí. Nedá se tedy vyloučit, že kamarádského labradora dělí od plachého vlka opravdu jen velmi málo.
http://www.bionet.nsc.ru/booklet/Engl/EnglLabaratories/LabEvolutionaryGeneticsAnimalsEngl.html
novosibiřský Institut pro cytologii a genetiku
http://www.eva.mpg.de/genetics
Max Planckův Institut pro evoluční antropologii
http://www.nytimes.com/2006/07/25/health/25rats.html?pagewanted=all&_r=0
článek v NYTimes o výzkumu domestikace nejen lišek
Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové hospodářství v energetickém sektoru?
Před časem jsme uveřejnili článek o možnostech kontroly původu potravin a odhalování falešných produktů. Pro zajímavost, na popud jednoho z našich čtenářů, doplňujeme informaci o využití stabilních ...
Měsíc vstoupil do nové geologické éry, říkají vědci. Doufají, že jejich návrh na vyhlášení nové epochy Měsíce – lunárního antropocénu ...
Hledáte jednoduché, ale účinné způsoby, jak řídit hladinu cukru v krvi? Nedopustit její kolísání, které má za následek výkyvy ve výkonnosti, únavu a přibývání na váze?
V příštích dvou letech se oblast školství jistě dočká převratných změn. S tím, jak se umělá inteligence (AI) stává stále levnější a dostupnější, ...