Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 221

Gumové kuře dobývá blízký vesmír

„Venku zuří solární bouře, kapitáne!“ „Je vše připraveno?“ „Ano, pane!“ „Vypusťte gumové kuře!“ Říkáte si, že se asi někdo zbláznil? Ani v nejmenším. V březnu roku 2012 se vstříc solární bouři opravdu vydalo gumové kuře. Stalo se tak v rámci školního projektu žáků Bishop Union High School v Kalifornii.

Fotogalerie (11)
Oficiální portrét Camilly (NASA)

Earth to Sky team

Cílem týmu Earth to Sky, který tvoří pět středoškolských studentů, jejich mentor Tony Phillips z NASA a skupina menších pomocníků z páté třídy, nebylo nic menšího, než průzkum hranic zemské atmosféry. V rámci svého astrobiologického projektu plánují na konci tohoto roku vypustit do stratosféry heliový balón se vzorky několika mikrobů, aby otestovali, jestli mohou přežít na samé hranici vesmíru. Nejdřív bylo ovšem třeba uspořádat pilotní let a tady se do posádky nepřihlásil nikdo menší než gumové kuře Camilla, populární maskot vesmírné stanice SDO.

Camilla Corona SDO

Gumové kuře je zaměstnancem NASA a popularizátorem jejích objevů na plný úvazek. Zastupuje vesmírnou observatoř Solar Dynamics Observatory operující na geosynchronní dráze a nepřetržitě podrobně sleduje Slunce. S malou pomocí svého majitele, Romea Durschera ze Stanfordské University, si Camilla dopisuje s více než 20 000 fanoušky na Twitteru, Facebooku a Google+ a dělí se s nimi o nejnovější výsledky solární mise. Kromě toho zažívá i mnohá další dobrodružství, vystupuje v televizních show, dává rozhovory do novin, fotí se s kosmonauty i se svými příznivci a kromě toho se ještě stíhá účastnit hrdinských misí a nasazovat svůj gumový život ve prospěch vědy.

Kam se ještě žádné kuře nevydalo

Na svůj první let k hranicím zemské atmosféry nastoupila Camilla 3. března 2012. Nebe bylo jasné a Slunce klidné, panovalo ticho před solární bouří. K heliovému balonu byl připoután „kosmický modul“ tvořený upraveným jídelním boxem obsahujícím čtyři kamery, kryo‑teploměr, dvojici GPS a biologické vzorky – slunečnicová semínka a sedm zástupců hmyzí říše. Camilla, oblečená do kosmického obleku uháčkovaného Cynthií Coer Butcherovou, byla do svého modulu pevně usazena a výlet mohl začít. „Byl to nádherný start,“ zhodnotila jej patnáctiletá Amelia Koske‑Phillipsová, „manažerka nákladu“ a „velitelka startu“. Během dvouapůlhodinového letu balón vystoupal do výšky kolem 40 kilometrů. Camilla tak strávila 90 minut ve stratosféře, kde se teploty pohybují kolem ‑40 až ‑60°C a tlak dosahuje jedné setiny tlaku při hladině moře – Marťané by to nejspíš nazvali docela příjemným počasím. Heliový balon nakonec pukl a Camilla se na padáku bezpečně snesla zpátky na zem.

V protonové smršti

Několik dní po prvním letu se k životu probudila sluneční skvrna AR1429 a vyvolala nejsilnější sluneční bouři od roku 2003. Jen během prvních dvou březnových týdnů způsobila na 50 slunečních erupcí, z nichž některé vyvrhly směrem k Zemi oblaka koronární hmoty. Na vrcholu bouře, od 7. do 10. března, měly nabité částice bušící do svrchních částí zemské atmosféry tolik energie, že by z ní mohl New York žít dva roky. V den Camillina druhého startu, 10. března, zaznamenávaly pozemské satelity 30 000krát více dopadajících protonů než obvykle. Jak si s touto nepřízní kosmického počasí poradilo gumové kuře? Skvěle. Let proběhl téměř shodně s předchozím a Camilla i s vědeckým vybavením se bezpečně vrátila na zem. Dolů přinesla i cenná data – pod jejím háčkovaným skafandrem byla dvojice dozimetrů, jaké používají pracovníci pracující se zářením k měření radiační dávky. Dozimetry byly následně odeslány do laboratoře k analýze.

Gigantické slunečnice a mrtví brouci

Zatímco Camilla přestála dvojí výlet do stratosféry bez problémů, další cestující už tolik štěstí neměli. Pro hmyz se stal výlet posledním a mrtví brouci jsou nyní přišpendleni na nástěnku „Foamboard of Death“ v unikátní sbírce tvorů, kteří se podívali na kraj světa. Pro mikroby, kteří se chystají na start později, to asi není dobrá zpráva.

Dalšími výletníky byla slunečnicová semínka (zástupci Helianthus annuus, slunečnice roční). Poté, co prolétla prudkou radiací solární bouře a vrátila se na zem, je studenti zasadili a nyní netrpělivě čekají, jaké rostliny z nich asi vyrostou a jestli se budou lišit od rostlin ze semínek, která zůstala na Zemi. Některé bulvární zprávy říkají, že vypěstují obří lidožravé slunečnice, které ovládnou svět, ale to je čirá pomluva.

Kosmonautka Camilla

Gumové kuře Camilla se od té doby podívalo na heliovém balónu do stratosféry ještě několikrát. Sledovalo například meteory z meteorického roje Lyridy a pravděpodobně pořídilo první totografii meteoritů ze stratosféry, nebo se, vybaveno slunečními brýlemi, vydalo sledovat částečné zatmění Slunce. Jisté však je, že výlet Camilly do sluneční bouře zajistil jí i studentskému týmu značnou popularitu. Camilla je nyní na roztrhání a dává jedno interview za druhým, zatímco mladý vědecký tým připravuje další a další projekty.

Web:

http://bishopunion.ca.schoolwebpages.com/education/school/school.php?sectionid=4 
(škola Bishop Union High Schoul)

http://camilla‑corona‑sdo.blogspot.cz
(stránky Camilly)

http://www.facebook.com/NASA.Camilla.SDO
(seznamte se s Camillou na Facebooku)

http://www.facebook.com/pages/Earth‑to‑Sky‑Calculus/174490502634920
(studentský projekt Earth to Sky na Facebooku)

http://science.nasa.gov/science‑news/science‑at‑nasa/2012/19apr_camilla
(co o cestě gumového kuřete naspala NASA)

Videa:

Cesta Camilly na okraj vesmíru a zpět.
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/04/19/launch3.m4v
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/04/19/downcam_launch.m4v
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/04/19/chickencam_floating.m4v
http://www.youtube.com/watch?v=zwVqmeFBXOw&feature=youtu.be
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/04/19/pop_slomo.gif
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/04/19/chickencam_landing.m4v

Pozn.: Všechna videa mají credit Bishop Union High School, CA.

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Praha bojuje se suchem - využije průsaků podzemních vod

Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.

Největší transport do Temelína za dvacet let

Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.

Studentská konference Šimáně 2020

Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.

America First – i v termojaderné fúzi!

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail