Uhlovodíky zrozené ze zemského pláště

Ve škole se učíme, že ropa a zemní plyn jsou pozůstatky pravěkých organizmů, podobně jako uhlí je pozůstatkem pravěkých rostlin. Teorii, že mohou vznikat i abioticky, potvrdili nedávno experimentálně Anton Kolesnikov, & a Alexander F. Goncharov z Carnegie Institutu z Washingtonu a Vladimir G. Kutcherov z Královského institutu technologie ve Stockholmu.

Uhlovodíky mohou vznikat i ve spodních vrstvách zemského pláště, být transportovány podél poruch a zlomů do mělčích vrstev a tam se připojovat k ropným ložiskům. Vědci zkoumali vzorky metanu, zahřívali ho laserem v diamantové komůrce na teploty přes 1 000 oC a vystavovali tlakům vyšším než 2 GPa (dvacetitisícinásobek atmosférického tlaku), což jsou podmínky simulující hlubiny zemského pláště. Dokázali spektroskopicky, že v komůrce vznikaly nasycené uhlovodíky etan, propan a butan a molekulární vodík a grafit. Vystavení etanu podobným podmínkám vede k opačné reakci – vzniká metan.

Ložiska ropy tedy nemusela nutně vzniknout jen z biologického materiálu, což je velmi zajímavý poznatek. Je ale třeba poznamenat, že anorganický původ ropy předpovídal už Mendělejev. Podle něj ropa vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů v zemském plášti. Svědčí o tom jak úniky metanu ze zemského nitra v některých oblastech, tak nyní již i vědecký experiment. Ropa v hlavních světových ložiskách pochází z hornin vzniklých ve dvou obdobích: mezi ordovikem a devonem (před 510-355 miliony let) a od jury do křídy (před 205-65 miliony let).