Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 210

Mozky žen a mužů fungují rozdílně, ale „chytré“ jsou oba stejně - Mužský versus ženský mozek

Ženy jsou hloupější než muži, jejich mozky jsou prťavé a mužům po stránce inteligence nesahají ani po kotníky. A to je důvod, proč nikdy nic neobjevily, nikdo je nechce za prezidentky státu a jsou prakticky k ničemu. Samé lži? Nebo je na tom něco pravdy?

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Tyto věty o ženské hlouposti nám nedávno do redakce poslal jakýsi anonym. Vyděsilo nás, že si někdo může něco podobného myslet ve třetím tisíciletí. Pro uklidnění všech žen a mužů: výše zmíněné argumenty samozřejmě nejsou pravda. Dokazují to i výsledky nejnovějších výzkumů amerických vědců, kteří zkoumali pomocí moderních metod, jak muži a ženy používají při myšlení svůj mozek. Dospěli k překvapivému závěru. Muži i ženy dosahují stejných výsledků v testech inteligence, ale k těmto výsledkům dospějí každý jinou cestou. Obě pohlaví používají k myšlení jiné části svého mozku.

Šedá nebo bílá?

Tým profesora psychologie Richarda J. Haiera z Kalifornské univerzity zkoumal čtyřicet osm žen a mužů mezi 18 a 84 lety. Podrobil je standardním inteligenčním testům a zároveň pomocí tzv. magnetické rezonance zobrazil práci jejich mozku. Vědci přitom měřili množství bílé a šedé hmoty mozkové v místech, která mají spojitost právě s inteligencí. Vyšlo najevo, že ženy používají k myšlení mnohem více bílou kůru mozkovou a mají jí až desetkrát více než muži. Naopak muži používají při myšlení mnohem více šedou kůru mozkovou a mají jí šest a půl krát více než ženy. Testy inteligence však dopadly u obou pohlaví stejně. Šedá hmota představuje centra zpracovávající informace, zatímco bílá hmota je jako drátky, které tato centra spojují.

Matematika a cizí jazyky

„Tento výzkum by mohl pomoci vysvětlit, proč ženy a muži vynikají v rozdílných věcech,“ řekl Rex Jung, další vědec, který se na výzkumu podílel. „Muži bývají lepší na úkoly, k jejichž vyřešení zaměstnávají jedno centrum v mozku. To vyžaduje například matematika. Kdežto ženy lépe sjednocují a zpracovávají informace z různých částí mozku, a právě to podporuje jazykové schopnosti.“ Vědecký tým doktora Haiera objevil i to, že centra inteligence se v ženském mozku nacházejí především ve frontálním laloku, zatímco v mužském mozku jsou tato inteligenční centra více rozprostřena. To souvisí i s lékařskými nálezy, které dokazují, že když dojde u žen k čelnímu poranění hlavy a mozku, má to pro ženy mnohem horší následky, než když dojde ke stejnému zranění u mužů. Za nejdůležitější vědci považují, že lékaři budou pomocí tohoto objevu lépe a přesněji léčit a diagnostikovat nemoci jako Alzheimerova choroba, mozková mrtvice a další poškození mozku. A to s vědomím toho, že ženský a mužský mozek je nepatrně jiný a jinak pracuje.

Demonstrace na Harvardu Muže, který napsal do redakce zmiňovaný anonymní dopis, by zřejmě potěšilo vyjádření prezidenta věhlasné americké univerzity Harvard Lawrence H. Summerse. Ten na ekonomické konferenci v Anglii řekl, že malý počet žen vědkyň na nejlepších univerzitách v takových oblastech, jako jsou přírodní vědy a matematika, může pramenit z vrozených rozdílů mezi oběma pohlavími a že důvodem pro tento fakt je, že ženy jsou méně nadané. To rozvířilo opravdovou bouři. Polovina studentů Harvardu jsou ženy. Některé profesorky při proslovu prezidenta Summerse opustily sál. V následujících týdnech proti hlavě univerzity protestovali studenti a žádali jeho odstoupení. Názory o méněcennosti žen mají však hluboké kořeny. Tomu, aby ženy vstoupily do některých vědních oborů, brání sociální i kulturní bariéry. Stále existuje mnoho oblastí, kde je přítomnost žen naprostou raritou. To, že v mužích stále sídlí předsudky vůči ženám, dokazuje výzkum prováděný na americké univerzitě Yale, v němž na tři stovky mužů a žen bodovalo referáty z matematiky. Muži dávali většinou více bodů těm pracem, pod kterými byl podepsán muž, než těm, které vypracovala žena.

Dokáží ženy obstát v zaměstnáních typických pro muže a naopak?

Muž mezi ženami


Učitel v mateřské školce, co je to za nesmysl? Tento „živočišný druh“ neexistuje pouze ve filmech. I u nás pracují ve školkách muži a děti je mají rády stejně jako paní učitelky. Když jsme se setkali, byl mladý učitel René Peter s dětmi venku na hřišti. Hlídal je, aby se nezranily na prolézačkách, pomáhal jim dělat bábovky. „Moje máma byla učitelka ve školce a mě odmala vychovávala, abych se staral o mladšího brášku. Pak jsem začal studovat počítače, ale z finančních důvodů jsme si nemohli dovolit, abych ve škole pokračoval,“ vypráví René, kterému děti neřeknou jinak než Renda. „A tak jsem šel na civilku a dostal jsem se právě sem do Mateřské školky Sokolovská v pražské Libni.“ A tady také zůstal učit. Udělal si pedagogický kurz a v současnosti si dodělává Vysokou školu pedagogickou. „Celý život jsem chtěl dělat nějakou práci, kde bych byl užitečný lidem. Přijde mi, že všechno ve společnosti se pořád zhoršuje, například agresivita dětí. Hledal jsem něco, kde bych mohl pomoct.“

Jako rodina
René Peter není v libeňské mateřince jediný učitel. Učí tu další dva muži. Ve třídě bývá kolem pětadvaceti žáčků a dva pedagogové. Ředitelka školy Ludmila Šprachtová se snaží, aby ve dvojici učitelů byl jeden muž a jedna žena. Navíc ve třídách bývají děti různých věkových skupin, což navozuje pocit rodiny. „Je to ideální, některé děti se jdou poradit ke mně, jiné jdou za mojí kolegyní. Starší děti pomáhají mladším. Od té doby, co tu jsem, vedu děti k tomu, že za mnou můžou přijít s každým problémem. Není nic, proč bych tuhle práci nemohl dělat, dokážu po nich umýt nádobí, postarat se o ně, utřít jim zadeček. Jediné v čem se projevilo, že jsem chlap, byla práce s nejmenšími. To jsem se musel trochu učit,“ říká s úsměvem René Peter.

Uživím ženu a děti?
„Učit ve školce bych chtěl pokud možno celý život, ale když se to vezme reálně, tak to není možné. Zabírá mi to veškerý čas, dělám pro starší děti kroužky, píšu školní časopis. Až budu mít jednou vlastní děti, chtěl bych s nimi trávit maximum času. Taky ale budu muset svoji rodinu uživit a to z platu učitele ve školce nepůjde. Kdyby se z toho ale dalo vyžít, neumím si pro sebe představit lepší práci.“

Žena mezi muži


Má pod dozorem část Jaderné elektrárny Temelín. Jako jediná operátorka v republice se dostala na pole, které je jinak výsadní doménou mužů. Inženýrka Ivana Kunová pracuje jako operátorka sekundárního okruhu v temelínské jaderné elektrárně. Stejně jako ostatní operátoři má obrovskou zodpovědnost. „Každý operátor má na starosti svoji část elektrárny. Operátor primárního okruhu má na starosti jaderný reaktor a systémy, které s ním souvisejí. Já, jako operátor sekundárního okruhu, mám na starosti turbínu a vše, co s ní souvisí. Není to ale nebezpečná práce pro ženu ani pro muže,“ vysvětluje pro laiky Ivana Kunová. To, že je jediná žena, která v České republice na této pozici pracuje a její kolegové jsou výhradně muži, bere s úsměvem: „Jak pánský, tak dámský kolektiv má svá specifika, vždycky ale záleží na konkrétních lidech.“

Temelínské manželství
Operátoři v Temelíně pracují na směny, na ranní se vstává v půl páté. Pracuje se s maximálním soustředěním, protože odpovědnost je veliká. „Jedná se o psychicky velmi náročnou práci, ale já si nemohu na nedostatek pochopení doma rozhodně stěžovat,“ říká Ing. Ivana Kunová. „Můj manžel totiž pracuje také v Temelíně. Je na vedlejším bloku elektrárny jako vedoucí blokové dozorny. Děti zatím nemáme a do budoucna uvidíme, jak půjde rodina a práce v elektrárně dohromady.“

Jedna z mála
Cestička k práci operátora je poměrně trnitá. Uchazeč musí vystudovat vysokou školu příslušného směru a musí absolvovat náročné psychologické testy a čtrnáctiměsíční kurz, na jehož konci se skládají zkoušky. „Po zkouškách začíná studium přímo v elektrárně a následují další, tentokrát státní zkoušky. Pak začne budoucí operátor chodit do práce, ale neustále ho hlídá jiný operátor, který už má „papíry“. Když takto odslouží určitý počet směn, skládá podnikové zkoušky. Teprve pak dostanete licenci.“

Práce nebo rodina?
O licenci ke své práci může operátor přijít, když nebude půl roku pracovat. Pak musí znovu absolvovat přípravu na simulátoru a státní zkoušku. „Pokud bych byla těhotná, lékaři by mi nedovolili tuhle práci dělat a doma bych byla určitě déle než půl roku,“ uvažuje Ing. Kunová. „Žena, která pracuje v knihovně, nebo na poště, může odběhnout, když se jí udělá špatně, elektrárnu ale nezastavíte. Ani roční dítě nedáte do jeslí v pět hodin ráno, abyste mohla na ranní směnu.“

(Pozn. red.: Rozhovor vznikl před několika měsíci. Dnes už paní Ivana není operátorkou, ale je na vytoužené mateřské dovolené.)

Ženy mají menší mozek, ale…

Průměrný ženský mozek je skutečně asi o 100 gramů lehčí než mozek muže. To je však způsobeno jednoduše tím, že muži jsou větší a těžší než ženy. Důležité je také to, že to co muž nažene velikostí mozku, ženy doženou ve spojeních mezi jednotlivými mozkovými buňkami.

Ulovit maso, uklidit jeskyni

Některé studie ukázaly, že ženy mohou používat více částí mozku najednou, zatímco muži inklinují k tomu, soustředit se na jednu věc a tu řešit. S tím zřejmě souvisí okřídlené rčení, že muži nedokáží dělat více věcí najednou, zatímco ženy s tím nemají žádný problém. Tyto vlastnosti si zřejmě neseme již z pradávných dob. Mozek mužů a žen se utvářel podle rozdílných potřeb. Muži, kteří se vydávali na lov potravy, museli rozvíjet své prostorové schopnosti, orientaci a soustředění. Museli se naučit najít zvěř, vyvinout taktiku jak zasáhnout cíl a najít cestu zpět k jeskyni. Komunikovali pouze s ostatními z tlupy a rozsáhlou konverzaci nikdy nepotřebovali. Proto vznikají dodnes mezi ženami a muži nedorozumění. Ženy si chtějí nezávazně povídat, muži chtějí ženě pomoci vyřešit problém a pak zase mlčet. Aby žena v tlupě přežila, uhájila pozici své rodiny, potřebovala dobré komunikační dovednosti, stačilo jí orientovat se na krátké vzdálenosti, mít dobré periferní vidění a zvládnout víc než jednu činnost – zároveň vařit, obstarávat děti, vydělávat kůže a konverzovat s ostatními.

Kristýna Witnerová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail