Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 614

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“. Úspěšná operace, kterou generální ředitel ITER Pietro Barabaschi oslavoval jako „rekordní výkon“ a kterou vedoucí stavebního projektu Sergio Orlandi považoval za „úspěch nejvyšší úrovně“, byla sledovaná s obavami. Soustředila se v ní většina problémů, kterým musí ITER čelit během závěrečné fáze montáže tokamaku. Pietro Barbashi nepřehání, když zde mluví v superlativech o montáži největšího tokamaku v historii. Pietro Barbashi mě totiž přesvědčil svým proslovem, který zaznamenal Peter Matijek ze slovenského Forbesu (https://www.forbes.sk/nechceme-vyvarat-iluziu-ze-sme-uz-na-hranici-pokroku-hovori-pietro-barabaschi-z-iter-2/?srsltid=AfmBOopNIrxHBH5HruTp_-q0brgZTrOzW6oS2AyREu8vLk3mUUF7Ow-8)

Fotogalerie (4)
Konečné optimistický pohled, napsal v e-mailu týmům manažer programu montáže strojů ITER Jens Reich. (Credit www.ITER.org)

Samotný modul, jeden z devíti „stavebních bloků“, které po sestavení a svaření vytvoří vakuovou nádobu tokamaku ve tvaru nafouknuté pneumatiky, je unikátní technologický objekt. Je vysoký jako pětipatrová budova a jeho hmotnost představuje hmotnost čtyř plně naložených dopravních tryskáčů Jumbo. Je to kompletní sestava prvního dílu vakuové komory, kterou pořídili tři různí členové Organizace ITER: Korea vyrobila sektor samotné vakuové nádoby v jádru modulu spolu s tepelně izolujícími panely, Evropa a Japonsko dodaly dvojici toroidálních cívek, které přilepeny na boky sektoru kompletují sestavu jedné devítiny vakuové nádoby. Jinými slovy vakuovou komoru bude tvořit devět svařených sektorů komory a osmnáct cívek toroidálního pole, pochopitelně s tepelnou izolací.

Výroba modulu z těchto tří hlavních komponent (nemluvě o všech nezbytných potrubích, spojovacích prvcích a příslušenství) je zdlouhavá operace. V letech 2021 a 2022 si montáž sektorového modulu #6 z Koreje vyžádala 18 měsíců práce. Modul byl instalován v jámě tokamaku v květnu 2022, posléze byl vytažen o 14 měsíců později za účelem opravy. (Ukázalo se, že vadné byly všechny tři moduly vyráběné Koreou.) Týmy, které nyní dokázaly zkrátit dobu montáže nového sektorového modulu č. 7 na pouhých šest měsíců a deset dní, využily zkušenosti získané během instalace prvního modulu č. 6.

Úspěch dokončení kompletace se slavil v pátek 28. března, kdy se týmy zavázaly, že budou „pro ten příští ještě lepší“. V ten den byl modul ještě v montážní hale uchycen v SSAT, pomocném nástroji, který jej drží vzpřímený při instalaci tepelného štítu a dvou cívek toroidálního pole. Montážní hala sousedí s halou tokamaku, mají společnou střechu a portálový jeřáb jezdí mezi oběma halami. 10. dubna 2025 se pak portálový jeřáb vydal na cestu se zavěšeným modulem z montážní haly do tokamakové haly nad jámu tokamaku, kam jej opatrně spustil.

Zkušenosti jsou cenné

Zkušenosti získané z počátečního zvedání, přesunu a instalace sektorového modulu se ukázaly jako nesmírně cenné. „Základním kamenem celé operace je inženýrská definice úkolu, řádně zdokumentovaná a dobře srozumitelná realizátorům,“ vysvětluje Daniel Coelho, montážní inženýr ITER, který operaci koordinoval před třemi lety i nyní. „Stále potřebujeme skupinku lidí s hlubokým porozuměním, abychom správně vyhodnotili odchylky od procesu, které nastanou, a v případě potřeby se jim s důvěrou přizpůsobili.“ Pro posílení byli proto„veteráni“ z operací sektorového modulu #6 z května 2022 a července 2023, kteří jsou stále přítomni na staveništi ITER, ale pracují v jiných částech projektu, dočasně přeřazeni do aktuálního složitého transportu. Podobně jako u letadla jsou „start“ a „přistání“ sektorového modulu nejnáročnější fáze cesty. V předvečer transportu z montážní haly do tokamakové jámy nacvičovaly týmy úplně první sekvenci operace. Nazývá se „předzdvih (vznes, start…)“ a skládá se ze zvednutí 1 350 tunového nákladu přibližně o 50 centimetrů. Je to předehra k jeho úplnému vyjmutí z pomocného nástroje pro podsestavu sektoru (SSAT = sector sub-assembly tool – rovněž vyrobený v Koreji). Předzdvih umožňuje důkladné testování každého nástroje, který se má zapojit do celého procesu transportu, nácvik počátečních pracovních sekvencí a koordinaci zúčastněných pracovníků.

Tři týdny před plánovaným termínem mohl přesun začít. Těm pracovníkům, kteří byli přítomni květnové operaci v roce 2022, se zdálo, že vše šlo výjimečně rychle a hladce. A nebyl to jen dojem - i když se náklad občas pohyboval „mikrorychlostí“ několika centimetrů za sekundu, zdálo se, že dosáhl okraje tokamakové jámy v rekordním čase. „Prokázalo se, že mostové jeřáby jsou nejspolehlivější, vše proběhlo téměř bez zpoždění ve srovnání s dvouhodinovou imobilizací, kterou jsme zažili kvůli technickým problémům v roce 2022,“ říká Coelho.

Brzy odpoledne modul zahájil sestup do 30 m hluboké jámy tokamaku. Oku neviditelné, ale na časosběrných videích zcela zjevné kolébání zátěže v důsledku nevyhnutelného „efektu kyvadla“ způsobilo, že poslední fáze zasouvání byla obzvláště napínavá. V určitých kritických bodech vzdálenost mezi modulem a prvky uvnitř jámy tokamaku nepřesáhla několik centimetrů. Ve 22:00, když modul dosáhl dna jámy a překonal poslední velkou technickou překážku, byly týmy přesvědčeny, že dokážou práci dokončit během několika hodin. Zvláštní povolení od vedení ITER umožnilo prodloužení jejich směny do půl druhé v noci, a cíl dne byl splněn – modul č. 7 bezpečně přistál ve své dočasné poloze.

Se sektorovým modulem č. 6, který je nyní znovu sestavován na SSAT a jehož návrat do tokamakové jámy je plánován na červenec, přivedla současná operace ITER definitivně do další fáze – fáze  montáže.

Co je dobré si uvědomit

Sektorový modul je sestava čtyř hlavních součástí: sektor vakuové nádoby, jeho odpovídající tepelné stínění a dvě cívky toroidálního pole. To vše se násobí devíti!

Je dobré si uvědomit, že první moduly se instalují v prázdné tokamakové jámě. Nebezpečí hrozí „pouze“ v kontaktu spouštěné sestavy se stěnou válcové jámy díky kyvadlovému efektu. Instalace sestavy v těsném sousedství již instalované sousedky bude určitě náročnější. Instalací poslední, deváté, sestavy v jámě do mezery mezi posledních již instalovaných osm sestav se zakončí mimořádně obtížné úplné zaplnění tokamakové jámy. Ale na to si ještě počkáme.

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

MAGIC: Laserová značka s pomocí AI osvětluje původ rakoviny

Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek ...

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail