Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 210

Aktinoterapie
Léčba pomocí ionizujícího záření

Pro spoustu lidí jsou slova „ozařování“, „radioterapie“ nebo „onkologie“ spojena s tou největší hrůzou, smrtí a beznadějí… to je však veliký omyl. Strategie a taktika léčby nádorových onemocnění v současné době u nás je na špičkové úrovni. Máme i vlastní Leksellův gama nůž, jediný v celém „Východním bloku“ (Leksellových gama nožů je na světě jen okolo 135).

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Podstata léčby zářením

Využíváme zhoubného působení ionizujícího záření na nádorové buňky. Tyto buňky jsou v podstatě nedokonalé a navíc se velmi rychle množí, proto jsou na záření citlivější. Záření poškozuje především řetězec DNA, ve kterém vznikají zlomy, což způsobí zničení nebo těžké poškození genetické informace a následně smrt buňky. Záření je zde použito doslova jako "zbraň".

Základní typy aktinoterapie

Rozeznáváme tzv. vnější aktinoterapii, kdy je zdroj záření mimo pacienta, a vnitřní, kdy je zdroj záření implantován přímo do ložiska.

Čím záříme?

Používáme záření gama, záření beta, experimentálně se zkoušejí i hadrony, mezony a urychlené protony a neutrony.
Nejpoužívanějším zdrojem ionizujícího záření pro vnější aktinoterapii je v současné době lineární urychlovač. Ve vakuové trubici je elektron urychlen přepólováním cívek a poté narazí na wolframovou desku, přičemž se uvolní fotony brzdného gama záření (podobně jako v rentgence). Vycházející svazek fotonů lze libovolně upravovat filtry a kolimátory. Pokud není zařazena wolframová deska, uvolňují se přímo urychlené elektrony (elektronový svazek).
Toto zařízení neobsahuje radioaktivní materiály a lze jej bezpečně vypnout v případě nouze.
Dalším zdrojem jsou radionuklidové ozařovače. Nejpoužívanějším radionuklidem je Co60, je uložen ve stínícím pouzdře z wolframu a olova na gantri (rameni) přístroje (lidově je zvaný "kobaltová bomba"). Kobalt-60 emituje gama záření (fotony). Vycházející svazek záření lze také dále upravovat filtry a kolimátory. Kobaltové zdroje (201 zdrojů) má i Leksellův gama nůž.

Radioablace

Při zhoubném onemocnění štítné žlázy je někdy potřeba celou žlázu odstranit. O to se postarají chirurgové, jenže není nikdy jisté, zda odstranili veškerou tkáň. Zde se využívá radiojodu, I131, který se ve štítné žláze akumuluje stejně dobře, jako neradioaktivní jód. Radiojod emituje gama i beta záření o vyšší energii a zbytky "štítnice" zničí. Jde o vnitřní aktinoterapii metabolickou cestou. Pacient jednoduše vypije roztok s radiojodem.

Metastázy v kostech

Při výskytu metastáz (dceřiných nádorů) v kostech můžeme využít aktinoterapii ke zmírnění bolesti. Intravenózní injekcí aplikujeme Re186 navázané na difosfonáty. Tento aktivní komplex se naváže do oblasti zvýšené metabolické aktivity v těsné blízkosti metastáz a ozařuje je. Gama i beta složka záření poškozuje metastázy i nervová zakončení v okolí a tlumí tak bolest. Jde o paliativní léčbu.

Brachyradioterapie

Aplikace zdroje ionizujícího záření přímo do ložiska, vnitřní aktinoterapie. Dříve se používaly radiové jehly (Ra226), které se na místo zasunovaly ručně (manuální afterloading), což bylo velmi nebezpečné pro obsluhující personál. Dnes mají mechanický afterloading na starosti počítačem řízené aplikátory - manipulátory. Nejpoužívanější zdroj ionizujícího záření v brachyradioterapii je dnes Ir192 a Co60. Zdroje mohou mít tvar válečku, zrnka, drátku nebo plíšku. Mohou se aplikovat přímo punkcí do nádorového ložiska, nebo vkládat do muláže nebo do fyziologických dutin, do rourovitých orgánů nebo přikládat na ložiska na kůži. Ohromnou výhodou tohoto druhu aktinoterapie je maximální šetření okolní zdravé tkáně.

Vlastní průběh léčby

Nejdůležitější je správná diagnostika a správná lokalizace tumoru (nádoru) s pomocí dnešních moderních zobrazovacích metod (počítačová tomografie, magnetická resonance, angiografie, pozitronová emisní tomografie, zobrazení pomocí metod nukleární medicíny), důležité je histologické určení druhu tumoru, stádium a velikost. Souhrnně se tato vyšetření nazývají "stážovací" - stagingová. S dnešní technologií odhalíme mnohem více tumorů v mnohem nižších stádiích než dříve. V ČR máme některá pracoviště na světové úrovni.
Když máme určený typ tumoru a víme kde je, může začít vlastní plánování léčby. Počítač použije snímky např. z CT a vytvoří podle nich trojrozměrný model tumoru a okolních tkání. Pak nastupuje lékař ve spolupráci s lékařským fyzikem a radiologickým asistentem (laborantem). Lékař určí dávku radiace a cílový objem, fyzik zohlední možnosti zdroje na daném pracovišti a laborant posoudí možnosti provedení a techniku ozáření. Když je plán hotov a schválen (verifikován), putuje pacient na simulátor, to je RTG přístroj, velmi podobný ozařovači. Tam pacienta uloží do ozařovací polohy a zrentgenují oblast cílového objemu. Tím se ověří shoda s plánem a na pacienta se nakreslí zaměřovací značky. Potom už následuje samotná léčba. Pacient jde několikrát na ozáření na určeném typu ozařovače v určitých dávkách. Po ukončení léčby je pacient stále sledován, chodí na pravidelné kontroly. Nevýhodou jsou vedlejší účinky léčby (akutní efekty ozáření, nemoc z ozáření, pozdní efekty ozáření…).
Aktinoterapie se bouřlivě rozvíjí, nachází se stále nové metody a možnosti léčby, technika je stále dokonalejší a naděje na vyléčení je větší.

Co je to...


Radikální léčba
Léčba s cílem zničit nádorové ložisko i za cenu poškození některých zdravých struktur.

Paliativní léčba
Léčba, která má především zmírnít obtíže pacienta - bolest, neprůchodnost některých orgánů apod. (Nevyléčitelná stádia onemocnění).

Michal Schmitt
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail