Návody na pokusy

Článků v rubrice: 76

Debrujáři Stříbrujáři

V roce 2014 věnovala Nadace ČEZ finanční dotaci Klubu mladých debrujárů ze Stříbra. Stříbrujáry nám představuje jejich vedoucí PhDr. Jitka Soukupová. Současně nabízí jeden z jejich oblíbených pokusů, který si můžete sami vyzkoušet doma, ve škole, v zájmovém kroužku. Debrujárský klub vznikl na podzim v roce 2002 a od té doby se postupně rozrůstá. Nyní již ve Stříbře pracují kluby tři.

Fotogalerie (6)
Debrujáři ze Stříbra na Dnech vědy a techniky v Plzni

 

Kdo jsou debrujáři?

Asociace malých debrujárů České republiky působí od 22. 9. 1992 a vznikla na základě zkušeností z Kanady a Francie. Slovo DEBRUJÁR je francouzského původu, vzniklo ze slov DÉBROUILLARD = šikovný, obratný a SE DÉBROUILLER = objevovat, pomoci si v těžkostech, umět si poradit. Debrujáři jsou chlapci a děvčata ve věku 7-19 let i jejich starší kamarádi, sourozenci, rodiče, učitelé, kteří mají zájem o vědu, techniku, a kteří stále něco vymýšlejí, objevují a experimentují. Tyto děti a jejich vedoucí jsou sdruženi v asociaci, která je také členem Mezinárodní federace malých debrujárů FIPD se sídlem v Quebecu v Kanadě.

 

Kdo jsou Stříbrujáři?

Protože jsme ze Stříbra, spojili jsme jméno města se slovem debrujár a vznikli STŘÍBRUJÁŘI = debrujáři ze Stříbra. Čím se můžeme pochlubit? Na schůzkách si navzájem předvádíme různé fyzikální a chemické experimenty s jednoduchými pomůckami, vyrábíme různé fyzikální modely a hračky, řešíme úlohy celoroční soutěže Pohár vědy, připravujeme se na místní, regionální, ale i celorepublikové a mezinárodní přehlídky a festivaly vědy, navštěvujeme science centra u nás i v zahraničí.
Na debrujárské pokusy nepotřebujete žádné složité přístroje, vystačíte s materiálem, který máte doma, denně ho používáte nebo ho koupíte v nejbližší prodejně potravin, papírnictví či drogerie.

 

Pokus „Tužky v pytlíku“
Téma: Polymery, pružnost

Trocha teorie
Makromolekulární chemie je odvětví chemie zabývající se polymery.Polymer (řec. polys = mnoho; meros = část) - v molekule se mnohonásobně opakuje jedna (homopolymery) nebo více (heteropolymery) základních stavebních jednotek − monomerů.

Pomůcky

Uzavíratelný plastový sáček Zip-up, voda, ostře ořezané tužky nebo pastelky, fotomiska.

 

Postup

Plastový sáček naplníme ze tří čtvrtin vodou a uzavřeme jej. Sáček držíme nad fotomiskou a propichujeme skrz naskrz ostře ořezanými tužkami nebo pastelkami. Je-li tužka hladká a ostře ořezaná, voda ze sáčku vůbec neuniká, takže fotomiska je jen „bezpečnostní opatření“.

 

Vysvětlení

Plastové sáčky Zip-up jsou vyrobeny z polymerů. Řetězce molekul, které polymer tvoří, jsou pružné, a proto tužku pevně obalí. Díky této pružnosti polymeru se okolí tužky vodotěsně uzavře a voda ze sáčku neuniká, ani když jím otáčíte.

 

Možné obměny

 Místo tužek a pastelek můžeme použít špízové špejle,
 můžete prozkoumat, jak výsledné chování ovlivní množství vody v sáčku a tvar tužek,
 zjistěte, kolik tužek nejvíce protáhnete sáčkem, než začne voda ze sáčku vytékat,
 ořežte si tužky velmi ostře a ověřte, že tuha v nich je pevná a nekýve se.

 

Čas

 Příprava pokusu a pomůcek: 3 minuty.
 Realizace pokusu: 4 minuty.
 Úklid: 3 minuty.
 Celkem: 10 minut.

 

Pokus můžete předvést kamarádům a vzpomenout si přitom na Stříbrujáry!

Jitka Soukupová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů

Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...

Evropa chystá nové jaderné reaktory

Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.

Jak přežívá rostlinka na jednom z nejteplejších míst na Zemi – v Údolí smrti

Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.

Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.

Datová centra pod mořem nebo ve vesmíru

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail