Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
(Hrátky s plyny - 3. díl)
Co budeme potřebovat:
Větší plastovou láhev, zkumavku, kus pouťového balónku, gumičku, autoventilek vzduchotěsně zasazený do víčka na plastovou láhev a autopumpičku (obr. 5).
Jak na to:
Na hrdlo zkumavky napneme kus pouťového balónku jako blánu a zajistíme vzduchotěsně gumičkou proti posunutí. Takto upravenou zkumavku vložíme do plastové láhve a uzavřeme ji víčkem se vzduchotěsně zasazeným autoventilkem. K ventilku připojíme autopumpičku. Pumpováním zvyšujeme tlak v láhvi. Se zvyšujícím se tlakem uvnitř láhve se blána nasazená na zkumavce prohýbá směrem dovnitř zkumavky. Pokud budeme pokračovat, můžeme blánu i protrhnout (obr. 6).
Vysvětlení:
Se zvyšujícím se tlakem uvnitř láhve roste tlak, který působí na blánu nasazenou na zkumavce. Blána se prohýbá směrem dovnitř, stlačuje vzduch a tím zvyšuje tlak ve zkumavce. Pokud se nám podaří blánu protrhnout, tlaky uvnitř zkumavky i v láhvi se vyrovnají.
Můžeme upozornit na to, že tak může dopadnout i náš ušní bubínek, např. potopíme-li se hluboko do vody. Blána nasazená na zkumavce představuje ušní bubínek, namísto pumpičky se tlak vně bubínku zvyšuje hydrostatickým tlakem – jak se potápíme hlouběji pod hladinu.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.