(Hrátky s plyny - 1. díl)
Uvědomili jste si někdy, že vzduch má hmotnost a také například to, že ne všechny plyny váží stejně? Chcete vyzkoumat, jaké důsledky vyplývají z toho, že žijeme na dně plynného moře? Máte zájem ověřit si, že zákony pánů Archiméda a Pascala neplatí jen pro kapaliny? Pokud ano, pusťme se do pokusů. Zjistíme např. i to, že plyny mezi sebou mohou soupeřit. Provedeme několik experimentů s přetlakem a podtlakem. Objasníme důsledky ohřívání a ochlazování vzduchu. Pro zvídavé hlavy není lepší cesta, než vlastníma rukama něco vytvořit a při tom pochopit, jak příroda funguje a jakými pravidly se řídí. Zkusme to na pokračování.
Fotogalerie (2)
Jak na to:
Větší ze zkumavek naplníme vodou, zasuneme do ní druhou a obě pak rychle nad miskou obrátíme dnem vzhůru. Přitom do vnitřní zkumavky ještě trochu zatlačíme. Voda z velké zkumavky začne po stěnách té menší vytékat a vnitřní zkumavka pomalu stoupá vzhůru, dokud se její dno nezarazí o dno velké zkumavky.
Vysvětlení:
Malou zkumavku dovnitř tlačí atmosférický tlak vzduchu.
Tipy:
Neuškodí zkumavky předem vyzkoušet. Rozdíl velikostí nesmí být moc veliký, aby vzduchové bubliny nevnikaly mezi zkumavky. Přesvědčivosti pokusu též prospěje, seženeme-li menší zkumavku bez okraje, protože zkumavka zajede celá dovnitř.
Abychom předešli ztrátám na zkumavkách, můžeme použít místo klasických skleněných zkumavky plastové (obr. 2).
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
