Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
(Hrátky s plyny - 1. díl)
Uvědomili jste si někdy, že vzduch má hmotnost a také například to, že ne všechny plyny váží stejně? Chcete vyzkoumat, jaké důsledky vyplývají z toho, že žijeme na dně plynného moře? Máte zájem ověřit si, že zákony pánů Archiméda a Pascala neplatí jen pro kapaliny? Pokud ano, pusťme se do pokusů. Zjistíme např. i to, že plyny mezi sebou mohou soupeřit. Provedeme několik experimentů s přetlakem a podtlakem. Objasníme důsledky ohřívání a ochlazování vzduchu. Pro zvídavé hlavy není lepší cesta, než vlastníma rukama něco vytvořit a při tom pochopit, jak příroda funguje a jakými pravidly se řídí. Zkusme to na pokračování.
Jak na to:
Větší ze zkumavek naplníme vodou, zasuneme do ní druhou a obě pak rychle nad miskou obrátíme dnem vzhůru. Přitom do vnitřní zkumavky ještě trochu zatlačíme. Voda z velké zkumavky začne po stěnách té menší vytékat a vnitřní zkumavka pomalu stoupá vzhůru, dokud se její dno nezarazí o dno velké zkumavky.
Vysvětlení:
Malou zkumavku dovnitř tlačí atmosférický tlak vzduchu.
Tipy:
Neuškodí zkumavky předem vyzkoušet. Rozdíl velikostí nesmí být moc veliký, aby vzduchové bubliny nevnikaly mezi zkumavky. Přesvědčivosti pokusu též prospěje, seženeme-li menší zkumavku bez okraje, protože zkumavka zajede celá dovnitř.
Abychom předešli ztrátám na zkumavkách, můžeme použít místo klasických skleněných zkumavky plastové (obr. 2).
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.