Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
Solární zařízení je výsledkem spolupráce mezi belgickým železničním operátorem Infrabel, vývojovou firmou pro energii z obnovitelných zdrojů Enfinity, obcemi Brasschaat a Schoten, finančními společnostmi FINEA a IKA a stavebními firmami Solar Power Systems. Tento projekt nazvaný „sluneční tunel“ je prvním svého druhu v Evropě – jde o první využití železniční infrastruktury k výrobě zelené energie. Solární energie bude sloužit v Antverpách na severojižní spojce (včetně Hlavního nádraží Antwerpy) jak přímo pro vlaky, tak i pro nádražní servis konvenční i vysokorychlostní dopravy.
Belgické železnice zkoušejí zelenou energii
Instalace na střeše železničního tunelu v Antverpách HSL4 (vysokorychlostní trať Antverpy – Amsterdam) se rozkládá na celkové ploše 50 000 m², tedy na ploše o velikosti 8 fotbalových hřišť. Sluneční energie z ní se využívá k napájení železniční infrastruktury (signalizace, osvětlení, vytápění železničních stanic atd.), ale i pro pohon vlaků prostřednictvím belgické železniční sítě. Instalace by měla vytvořit odhadem 3 300 MWh elektrické energie ročně, což odpovídá průměrné roční spotřebě elektřiny téměř 1 000 domů, a měla by tím snížit emise CO2 o 2 400 tun ročně. Na solární energii by mohlo perspektivně jezdit 4 000 vlaků ročně.
Belgické dráhy budou v investicích do využívání a výroby energie z obnovitelných zdrojů – s ohledem na udržitelné, ekologicky šetrné mobility – pokračovat. Cílem je, aby železniční doprava byla k životnímu prostředí ještě šetrnější. Přitom již nyní je mnohem ekologičtější než doprava automobilová.
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.