V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
Fotogalerie (1)
Solární zařízení je výsledkem spolupráce mezi belgickým železničním operátorem Infrabel, vývojovou firmou pro energii z obnovitelných zdrojů Enfinity, obcemi Brasschaat a Schoten, finančními společnostmi FINEA a IKA a stavebními firmami Solar Power Systems. Tento projekt nazvaný „sluneční tunel“ je prvním svého druhu v Evropě – jde o první využití železniční infrastruktury k výrobě zelené energie. Solární energie bude sloužit v Antverpách na severojižní spojce (včetně Hlavního nádraží Antwerpy) jak přímo pro vlaky, tak i pro nádražní servis konvenční i vysokorychlostní dopravy.
Belgické železnice zkoušejí zelenou energii
Instalace na střeše železničního tunelu v Antverpách HSL4 (vysokorychlostní trať Antverpy – Amsterdam) se rozkládá na celkové ploše 50 000 m², tedy na ploše o velikosti 8 fotbalových hřišť. Sluneční energie z ní se využívá k napájení železniční infrastruktury (signalizace, osvětlení, vytápění železničních stanic atd.), ale i pro pohon vlaků prostřednictvím belgické železniční sítě. Instalace by měla vytvořit odhadem 3 300 MWh elektrické energie ročně, což odpovídá průměrné roční spotřebě elektřiny téměř 1 000 domů, a měla by tím snížit emise CO2 o 2 400 tun ročně. Na solární energii by mohlo perspektivně jezdit 4 000 vlaků ročně.
Belgické dráhy budou v investicích do využívání a výroby energie z obnovitelných zdrojů – s ohledem na udržitelné, ekologicky šetrné mobility – pokračovat. Cílem je, aby železniční doprava byla k životnímu prostředí ještě šetrnější. Přitom již nyní je mnohem ekologičtější než doprava automobilová.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
