V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
Fotogalerie (1)
Solární zařízení je výsledkem spolupráce mezi belgickým železničním operátorem Infrabel, vývojovou firmou pro energii z obnovitelných zdrojů Enfinity, obcemi Brasschaat a Schoten, finančními společnostmi FINEA a IKA a stavebními firmami Solar Power Systems. Tento projekt nazvaný „sluneční tunel“ je prvním svého druhu v Evropě – jde o první využití železniční infrastruktury k výrobě zelené energie. Solární energie bude sloužit v Antverpách na severojižní spojce (včetně Hlavního nádraží Antwerpy) jak přímo pro vlaky, tak i pro nádražní servis konvenční i vysokorychlostní dopravy.
Belgické železnice zkoušejí zelenou energii
Instalace na střeše železničního tunelu v Antverpách HSL4 (vysokorychlostní trať Antverpy – Amsterdam) se rozkládá na celkové ploše 50 000 m², tedy na ploše o velikosti 8 fotbalových hřišť. Sluneční energie z ní se využívá k napájení železniční infrastruktury (signalizace, osvětlení, vytápění železničních stanic atd.), ale i pro pohon vlaků prostřednictvím belgické železniční sítě. Instalace by měla vytvořit odhadem 3 300 MWh elektrické energie ročně, což odpovídá průměrné roční spotřebě elektřiny téměř 1 000 domů, a měla by tím snížit emise CO2 o 2 400 tun ročně. Na solární energii by mohlo perspektivně jezdit 4 000 vlaků ročně.
Belgické dráhy budou v investicích do využívání a výroby energie z obnovitelných zdrojů – s ohledem na udržitelné, ekologicky šetrné mobility – pokračovat. Cílem je, aby železniční doprava byla k životnímu prostředí ještě šetrnější. Přitom již nyní je mnohem ekologičtější než doprava automobilová.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
