Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
Solární zařízení je výsledkem spolupráce mezi belgickým železničním operátorem Infrabel, vývojovou firmou pro energii z obnovitelných zdrojů Enfinity, obcemi Brasschaat a Schoten, finančními společnostmi FINEA a IKA a stavebními firmami Solar Power Systems. Tento projekt nazvaný „sluneční tunel“ je prvním svého druhu v Evropě – jde o první využití železniční infrastruktury k výrobě zelené energie. Solární energie bude sloužit v Antverpách na severojižní spojce (včetně Hlavního nádraží Antwerpy) jak přímo pro vlaky, tak i pro nádražní servis konvenční i vysokorychlostní dopravy.
Belgické železnice zkoušejí zelenou energii
Instalace na střeše železničního tunelu v Antverpách HSL4 (vysokorychlostní trať Antverpy – Amsterdam) se rozkládá na celkové ploše 50 000 m², tedy na ploše o velikosti 8 fotbalových hřišť. Sluneční energie z ní se využívá k napájení železniční infrastruktury (signalizace, osvětlení, vytápění železničních stanic atd.), ale i pro pohon vlaků prostřednictvím belgické železniční sítě. Instalace by měla vytvořit odhadem 3 300 MWh elektrické energie ročně, což odpovídá průměrné roční spotřebě elektřiny téměř 1 000 domů, a měla by tím snížit emise CO2 o 2 400 tun ročně. Na solární energii by mohlo perspektivně jezdit 4 000 vlaků ročně.
Belgické dráhy budou v investicích do využívání a výroby energie z obnovitelných zdrojů – s ohledem na udržitelné, ekologicky šetrné mobility – pokračovat. Cílem je, aby železniční doprava byla k životnímu prostředí ještě šetrnější. Přitom již nyní je mnohem ekologičtější než doprava automobilová.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.