Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Albedo

„Napadlo někdy někoho, co se stane s energií, která se měla odrazit od normálního povrchu, a které se dá do cesty plocha fotovoltaického panelu? Kolik se tak vyrobí odpadního tepla, které by se jinak vrátilo zpět do vesmíru? Nevyrábíme si fotovoltaickými instalacemi globální oteplování s představou, že proti němu bojujeme?“ Toť otázka hloubavého čtenáře. Zeptali jsme se na odpověď odborníků na obnovitelné zdroje.

Fotogalerie (1)
Princip albeda

Každý povrch odráží

Jaká část dopadajícího záření se odrazí nám říká veličina zvaná albedo. Používá se v meteorologii, klimatologii a astronomii. Albedo je míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu. Lze ji stanovit pro každé elektromagnetické záření, tedy nejen pro světlo. Jde o poměr množství odraženého elektromagnetického záření k množství dopadajícího záření. Obvykle se vyjadřuje v procentech. Závisí na frekvenci uvažovaného záření, a pokud ji neznáme, bereme průměr přes spektrum viditelného záření. Závisí také na úhlu dopadu záření – pokud ho nelze určit, uvažujeme pravý úhel.

Příklady albeda:

  • Borové lesy 9 %,

  • Městské oblasti 14 – 22 %,

  • Čerstvý sníh 90 %,

  • Hliník 85 %,

  • Tráva 15 – 25 %,

  • Asfalt 9 – 18 %,

  • Beton 25 – 35 %.

Povrch oceánu má albedo nízké. Průměrné albedo planety Země je 36–39 %, zatímco u Měsíce dosahuje jen asi 12 %. Nejvyšší albedo mají oxid hořečnatý a síran barnatý (96‑98 %) V astronomii lze podle albeda asteroidů usuzovat na jejich složení, především na podíl ledu.

Na Zemi je třeba počítat také s tím, že část odraženého záření se vrátí zpátky ve formě difúzního záření. V České republice máme například okolo Prahy v průběhu celého roku množství difúzního záření až 57 % (v tom je ovšem zahrnuto i záření přímo od Slunce, které se na své cestě odráží v atmosféře).

Porovnání

Fotovoltaický panel má účinnost přeměny dopadajícího záření obvykle okolo 14‑15 %. To znamená, že maximálně se může přeměnit na teplo pouze zbylých 85 % záření. Speciální skla, která chrání aktivní vrstvy solárního panelu, mají nízkou odrazivost – velmi kvalitní dosahují 5 %. Pokud to tedy srovnáme s běžným povrchem pomocí albeda, pak plocha krytá fotovoltaikou představuje „albedo“ v celkové výši minimálně 20 % (5 % připadá na odrazivost krycího skla + 15 % přeměna na elektřinu). Navíc se účinnost panelů trvale zvyšuje (firma SunPower například již dnes sériově vyrábí panely s účinností přes 21 % a zde pak srovnatelné albedo představuje 26 %).

Z hlediska odrazivosti povrchů se tedy plocha krytá běžnou fotovoltaikou chová stejně jako např. louka pokrytá trávou.

Je zřejmé, že obavy zda fotovoltaické panely jako černá plocha Zemi ještě více neoteplí, jsou naprosto bezpředmětné.

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail