Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Přečerpávací větrná elektrárna

Mohou větrníky dodávat do sítě elektřinu, i když zrovna nevane vítr? Ovšemže nikoli. Pro taková období má energetika k dispozici záložní zdroje, zpravidla plynové nebo uhelné, které vyrovnávají výpadek větrných zdrojů. Zvlášť naléhavá je tato otázka v sousedním Německu, kde instalovaný výkon větrných turbín překročil 20 tisíc megawattů. Pokud se rozběhnou všechny, ohrožuje to stabilitu sítě – a obdobné problémy řeší dispečeři i ve chvíli, kdy vítr ustane.

Fotogalerie (4)
Schéma elektrárny na stlačený vzduch

Zvláštní řešení navrhují němečtí a američtí odborníci – pracují na projektu záložního zdroje poháněného stlačeným vzduchem a demonstrační jednotku chtějí představit už v roce 2012. Zařízení bude v době přebytku proudu stlačovat vzduch do podzemních zásobníků a v době, kdy nefouká, pohánět plynovou turbínu. Význam takových zdrojů zřejmě prudce poroste s pokračováním rychlého rozvoje větrné energetiky v Německu.

Myšlenka energetického využívání stlačeného vzduchu (CAES – Compressed Air Energy Storage) přitom není nová. Už od roku 1978 provozuje konkurent essenského koncernu, společnost E.ON, v Huntorfu mezi Brémami a Oldenburgem v severním Německu první takové zařízení na světě a dosud jediné v Evropě. Pohání je mimošpičkový proud z jaderné elektrárny Unterweser (1410 MW). Kompresory natlačují vzduch pod tlakem 50 až 70 barů (5 – 7 MPa) do dvou válcovitých podzemních zásobníků umístěných v hloubce 650 až 800 metrů; mají průměr 70 a výšku 200 metrů. Ve špičce mohou prakticky okamžitě dodávat do sítě 290 megawattů.

Podzemní zásobníky stlačeného vzduchu v Huntorfu mají objem 310 tisíc m3 a provozního tlaku 72 barů se dosahuje zhruba za osm hodin. Vystačí na dvě hodiny provozu. Druhé zařízení CAES na světě bylo uvedeno do provozu začátkem 90. let v alabamském McIntoshi; podzemní zásobník má kapacitu 538 tisíc m3 a špičkový výkon 110 MW může tato elektrárna dodávat 26 hodin
Nové zařízení vyvíjené ve spolupráci německého RWE a amerického General Electric předpokládá zvýšení účinnosti technologie ze současných 45 až na 70 procent. Počítá se totiž i s využíváním tepla vznikajícího při provozu plynové turbíny.

Pro Českou republiku zatím nepřichází model zálohování větrných zdrojů v úvahu, neboť jejich výkon je minimální. Pokud by však výkon větrné farmy činil desítky megawattů, jak se projektuje například v Krušných horách na Chomutovsku, a jednotkový výkon turbosoustrojí, jež lze podle v této oblasti vybudovat, byl podobný, je taková kombinace možná.

Pro srovnání informace o českých přečerpávacích vodních elektrárnách na:
http://www.simopt.cz/energyweb/ (Encyklopedie energie; Výklad; 4. Energie z obnovitelných zdrojů; Vodní elektrárny)

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail