Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Každý z nás to už někdy zažil. Svůj život definitivně ukončil některý z přístrojů, který je nutný pro normální chod domácnosti, například lednička nebo pračka. Co následuje? Běhání po obchodech, porovnávání různých značek, typů, jejich funkčních a užitných vlastností. Muži zkoumají zejména technické parametry, ženy převážně design. Ale i ony by se měly zajímat o to, jaké budou náklady na provoz spotřebiče v průběhu jeho života. A právě o provozních nákladech souvisejících se spotřebou elektřiny informuje tzv. energetický štítek.
V roce 2001 vstoupil v platnost zákon o hospodaření s energií, který zavedl povinné zveřejňování vybraných normovaných hodnot o provozu některých spotřebičů ve formě tzv. energetického štítku. O jaké spotřebiče se jedná? Zejména o „žrouty energie“: automatické pračky, bubnové sušičky, chladničky, mrazničky a jejich kombinace, myčky nádobí, elektrické trouby, elektrické ohřívače vody, zdroje světla, předřadníky k zářivkám či klimatizační jednotky. Na dobře viditelném místě musejí mít při prodeji umístěn štítek, obsahující několik údajů. Nejdůležitější informací je údaj o úspornosti vyjádřený stupnicí v podobě písmen A (nejúspornější) až G (nejméně úsporné). Z energetického štítku se dozvíme i jiné informace o dalších funkčních vlastnostech – u praček třeba o spo-třebě vody a hlučnosti, prací schopnosti, účinnosti odstředění atd. Štítek je povinný i v případě prodeje prostřednictvím katalogů nebo internetu.
CO BUDE DÁL?
V blízké budoucnosti dojde ke změnám v seznamu výrobků, které budou štítkovány, bude zařazena např. kancelářská a výpočetní technika, a od roku 2006 mají být vydávána vysvědčení o energetickém chování budov (nových i rekonstruovaných). Štítkování zasáhne i do oblasti výroby a prodeje elektrické energie. Spotřebitelé by měli získat informace minimálně o množství emisí CO2 průměrně obsaženém v jednotce elektřiny a o zastoupení jednotlivých zdrojů v elektřině spotřebované v minulém roce.
Testy versus skutečnost
Co když si koupíte nový domácí spotřebič, při jehož výběru jste postupovali velmi obezřetně včetně toho, že jste zvažovali a porovnávali údaje na energetickém štítku, ale on se projeví zcela neúsporně? Je nutné si uvědomit následující fakta: za prvé podmínky u vás doma rozhodně nejsou identické s podmínkami v laboratoři, kde byly normované hodnoty naměřeny, a za druhé záleží na zacházení se spotřebičem.
Jak správně šetřit energií?
Pokud jde o chladničky, měl by jejich prostor být využit alespoň ze 70 %. Je nevhodné dlouhé zevlování před otevřenými dvířky, protože námraza zvyšuje spotřebu energie až o 75 %! Vliv má i teplota vnějšího prostředí. Každý stupeň nad 20 % okolní teploty zvýší spotřebu energie o 6 %.
Pro snížení spotřeby energie při praní je nutné mít pračku dostatečně plnou, zvolit vhodný program a teplotu vody při praní. Tzv. úsporný program pro malé množství prádla spotřebuje téměř stejné množství energie i vody jako při praní plné pračky.
U myček nádobí stačí zvolit správný program a teplotu vody. Oproti mytí pod tekoucí vodou lze mytím nádobí pomocí myčky ušetřit až 60 % vody. O ušetřeném času ani nemluvě. Efektivnější jsou myčky na 12 a 14 sad nádobí, než myčky na 6, 8 či 9 sad.
Sušičky na prádlo jsou všeobecně vnímány jako velmi energeticky náročné. Pokud už se pro jejich koupi rozhodnete, zvolte raději ventilační (vyžaduje odvod vzduchu ven) než kondenzační typ.
Nejúspornější sporáky jsou se sklokeramickou deskou a halogenovou plotýnkou. Nejméně úsporné jsou kompaktní klasické plotýnky s tepelnou setrvačností. Poklice na hrnci ušetří až 50 % a tlakový hrnec až 80 % energie.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.