Malá voda v západních čechách

Distribuční společnosti, které nás zásobují elektřinou, ji nenakupují jen od velkých výrobců, ale i od drobných provozovatelů jednotlivých elektráren, nebo dokonce mají elektrárny vlastní. Příkladem jsou tři malé vodní elektrárny Západočeské energetiky.

Černé jezero

Černé jezero, které společně s Čertovým jezerem je ledovcového původu, Leží ve výšce 1 008 m nad mořem, má povrch 1843 m2, hloubka dosahuje 40 m. Je největším jezerem v České republice a láká nejen přírodními krásami, ale i svým hydroenergetickým potenciálem. Už ve dvacátých letech se objevila studie s převratnou myšlenkou: postavit přečerpávací elektrárnu, první svého druhu v Československu. V květnu 1929 začaly stavební práce a už 6. 12. 1930 byla elektrárna uvedena do provozu, i když se většina prací prováděla ručně. Spodní nádrž leží na řece Úhlavě, celkový spád je 274 m.

Čeňkova pila

Elektrárna Čeňkova pila leží na soutoku říček Vydry a Křemelné ve výšce 630 m nad mořem. Jméno má po pražském podnikateli Čeňku Bubeníčkovi, který zde zřídil v 19. století vodní pilu a sklad dřeva. Když celý objekt přešel do majetku Kašperských Hor, požádala tato obec o povolení výstavby elektrárny. Vybavení bylo na tehdejší dobu velmi moderní a dnes můžeme zděnou kašnu s turbínou pod stříškou s charakteristickou věžičkou obdivovat jako technickou památku. Přívodní kanál podepřený masivními pilíři je dlouhý 105 m. Odpadní kanál k soutoku Vydry a Křemelné má délku 14 m.

Vydra

Pro fungování této elektrárny bylo důležité vybudovat nejprve Vchynicko-Tetovský plavební kanál, jehož autorem je známý Schwarzenberský stavitel Josef Rosenauer. Kamenité koryto Vydry neumožňovalo dopravovat dříví po vodních cestách až do Prahy a proto byl na Rokytský a Modravský potok napojen kanál, který ústil do Křemelné. Už na jaře 1801 se mohlo plavit dříví až do Kestřan a odtud do Prahy. Délka vlast-ního kanálu je 15 841 m s propojením
3 strouhami o délce 2 001 m, takže celkem 17 843 m. Ve 20. století postupně význam kanálu klesal a proto byla koncem 30. let vybudována vodní elektrárna Vydra. Řeka Vydra má na svém horním toku velký spád a značnou část roku i dost vody. Stavba elektrárny v blízkosti soutoku Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejnem a Srní na Sušicku začala v roce 1937, v roce 1939 byla uvedena do provozu jako průtočná a do úplného provozu po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942.
Voda z kanálu u Mechova se vede podzemním přivaděčem do akumulační nádrže u osady Sedlo. Z nádrže se voda vede přes vodní zámek tlakovým ocelovým potrubím (215 m) do elektrárny na břehu Vydry. Ve strojovně jsou 2 soustrojí s Francisovými horizontálními turbínami.

TIP PRO VÁS

V prostorách elektrárny Vydra je dnes stálá expozice "Šumavská energie". Návštěvní hodiny: květen, červen, září - středa a sobota 9-16 h | červenec a srpen - denně mimo pondělí 9-16 h. Mimo tyto měsíce lze návštěvu domluvit pro větší skupiny na tel. čísle: 019/700 67 63 nebo 019/700 29 03.