Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Větrná čerpadla od westernů k současnosti

V každém správném westernu se střílí, jezdí na koni… a obraz krajiny často dotvářejí siluety větrných kol pohánějících vodní pumpy a čerpadla. Ať už pro zásobování rančů vodou, pro zavlažování pastvin a napájení stád dobytka na pastvinách, či pro nasycení žíznivých parních lokomotiv na zastávkách slavné Pacifické dráhy napříč pláněmi Ameriky.

Fotogalerie (18)
Historický obrázek na pohlednici z „divokého západu“ – větrné čerpadlo nad rančem na trase dostavníků (zdroj: pohlednice, archiv)

Ani v Nizozemsku nesloužila většina pro zemi příslovečných „mlýnů“ ke mletí obilí, ale k čerpání vody. Větrné „mlýny“, známé z pohlednic a turistických prospektů, pomáhaly odvodňovat území ležící za hrázemi a pod úrovní mořské hladiny a staly se tak spojenci Holanďanů v tisíciletém souboji s mořem o pevnou zemi.

Z historie výroby moravských větrných motorů

Také u nás má čerpání vody pomocí větrné energie svou tradici. Pohon čerpadel větrnými koly je zajímavou historií jedné moravské firmy, která roku 1893 v Hranicích na Moravě začala pod vedením vynikajícího strojníka Antonína Kunze s výrobou malých zemědělských strojů. Brzy se však hlavním výrobním programem firmy stala větrná čerpadla. Větrné motory z Kunzovy továrny pracovaly bez velkých nároků na údržbu spolehlivě po dlouhá léta na řadě míst na Moravě, v Čechách i v cizině. Větrem hnaná čerpadla sloužila na statcích, v zahradnictvích, ale i v průmyslových závodech nebo pro napájení zásobníků pitné vody u obecních vodovodů.

Zajímavý a stále inspirující může být reklamní text firmy Kunz vypočítávající výhody větrných čerpadel: „Ještě v dnešní době přečasto vídáme namáhavé donášení vody do kopce ve vědrech aneb nákladné a neméně obtížné dovážení vody potahem (spojené s trmácením dobytka, ničením postrojů, vozů a hrozících za zimní doby na náledí úrazem téhož) v sudech neb lejtách do strmých, špatnými cestami opatřených namnoze míst, ačkoliv toho není dnes zapotřebí, abychom jediného haléře za dovážení neb režiji s vydržováním nějakého nákladného parního stroje neb podobného motoru vydávali, neboť skoro všude naskytují se nám výhodné případy ku postavení mého nově zdokonaleného ocelového pozinkovaného, bouřivzdorného, samočinně dle směru a síly větru se řídícího větrného motoru."

Těmito slovy lákal před více než 120 lety zákazníky inzerát „První moravské továrny na vodovody, plynovody a čerpadla Ant. Kunz, c. k. dvorní dodavatel, Hranice, Morava“, nabízející větrná čerpadla v ucelené výkonové řadě, od nejmenšího modelu „Ajax“ až po obří provedení „Samson“.

Desítky děkovných dopisů

O možnostech a efektu větrného čerpadla jsem našel další citát v historických materiálech již zmíněné firmy Kunz, v nichž jsou často citovány některé ze stovek doporučení čili „děkovných dopisů“ uživatelů větrných čerpadel, například: „...vodovod pomocí větrného motoru ct. Vaší firmou v roce 1899 postavený, znamenitě se osvědčil a k mé plné spokojenosti pracuje, tak že mohu světoznámý závod Váš každému doporučiti, neboť kapitál v investici uložený již dávno lichvářský úrok přinesl a režii moji každým rokem alespoň o 2 000 korun zmenšil. Miroslav Souček, majitel dvora, p. Liblín u Plzně."

Větrná čerpadla se však stala Antonínu Kunzovi osudná. Jeho největší stroje typu Samson již překročily hranice konstrukčních možností a na lokalitě u Benešova se jeden opravdu zřítil. Antonín Kunz se pokusil o sebevraždu a v nemocnici v Benešově následně zemřel.

Jak funguje? Jednoduše

Větrná čerpadla jsou svým principem velmi jednoduchá zařízení. Rotor s lopatkami a kormidlem, které zajišťuje jeho natáčení proti směru vanoucího větru, je poháněn větrem a prostřednictvím excentru na ose dává pohyb táhlu spojenému s pístem čerpadla. Natáčení rotoru proti větru řeší buď směrové kormidlo, nebo u větších typů menší pomocný větrný „servo“ rotor s osou kolmou na osu hlavního rotoru. Pokud se malý rotor díky větru točil, přenášel svou rotaci na mechanismus natáčení hlavního rotoru do okamžiku, kdy sám byl vůči větru v „nulové“ (pasivní) pozici, zato hlavní rotor mohl kolmo přicházejícího větru využívat naplno. (Tento mechanismus samočinného natáčení je známý z vyobrazení velkých větrných mlýnů převážně z Nizozemska, kde větrný „servomotor“ otáčel celou střechou mlýna, včetně hlavního rotoru, do pozice „proti větru“.)

Kunzova čerpadla coby cenné technické památky

V Česku byly od přelomu 19. a 20. století postaveny desítky Kunzových čerpadel. Dodnes se však dochovalo méně než deset podobných zařízení. Většina těchto technických památek je na Moravě – nejzachovalejší jsou v Radíkově u Hranic, ve Vedrovicích a ve Višňovém na Znojemsku, na okraji Jihlavy, částečně se dochovaly konstrukce větrných čerpadel u Šebkovic a mezi Velkými Pavlovicemi a Bořeticemi. U Napajedel na Zlínsku stojí větrné čerpadlo přenesené z Hranic na Moravě. Větrné kolo na původní příhradové konstrukci se dochovalo v cihelně nedaleko Českého Brodu. Torzo čerpadla, pouhá příhradová konstrukce věže, na níž bývalo větrné kolo, stojí například u bývalého statku u Krasíkova nedaleko České Třebové.

V Čechách je funkční větrné čerpadlo dominantou Chlumu u Třebíče. Obec má toto zařízení dokonce ve znaku. Původní větrné kolo však bylo roku 2010 nahrazeno větrným kolem „Floriš“.

Větrná čerpadla dnes

O tom, že větrem hnaná čerpadla nejsou zdaleka jen slepou vývojovou uličkou při hledání práce pro vítr, svědčí i jejich současná podoba a možnosti využití. Větrná čerpadla mohou sloužit k čerpání pitné i užitkové vody pro rodinné domky, chaty, zahrady, na stavbách, k napájení závlah nebo bazénů, k cirkulaci vody spojené s jejím okysličováním v rybnících, bazénech nebo chovných zařízeních pro ryby, k zásobování napáječek pro skot na pastvinách... Nabízejí se i jiné možnosti využití, například odčerpávání vody ze zamokřeného okolí staveb snížením hladiny spodní vody a podobně.

Malé větrné čerpadlo může mít celkovou hmotnost již od desítek kilogramů, dá se velmi jednoduše demontovat a v rozloženém stavu převézt na jiné místo i na střešním nosiči osobního auta. Malosériově je v současnosti vyrábí firma „Floriš“. Klasické větrné kolo je uloženo otočně přímo na trubce, která je současně hlavním nosným elementem celého zařízení, spolu se skládací trojnožkou nebo s uchycením kotvenými lanky.

Čerpadla ve „větrném stínu“

Pro čerpání v místech ležících ve „větrném stínu“ byl před časem odzkoušen i zajímavý typ větrného čerpadla s hydraulickým přenosem impulsu od rotoru k membránovému čerpadlu, které může být od vodního zdroje vzdáleno i několik desítek metrů. Uvedené čerpadlo před rokem 1990 nabízely vojenské opravny z Mostkovic u Prostějova a nějakou dobu stálo vedle větrné elektrárny u známého motorestu Rohlenka na dálnici od Brna na Vyškov. Větrné kolo tohoto čerpadla nebylo mechanicky přímo propojeno s vlastním čerpadlem, tlakový impuls pro pohyb pumpy se přenášel hydraulicky i na vzdálenost několika desítek metrů. Čerpadlo tedy mohlo čerpat i ze studny ležící ve větrném stínu a jeho pohon obstarávalo zařízení stojící zpravidla na vyvýšeném větrném místě.

Koč Břetislav
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail